Papež při polední modlitbě: Bůh si přeje, aby na jeho poli vše dosáhlo plné zralosti
Drazí bratři a sestry, přeji vám hezkou neděli!
Evangelium dnešní liturgie k nám promlouvá o Božím království prostřednictvím obrazu semene (srov. Mk 4,26-34). Ježíš toto přirovnání používá několikrát (srov. Mt 13,1-23; Mk 4,1-20; Lk 8,4-15) a dnes tak činí tím, že nás vyzývá, abychom se zamysleli zejména nad důležitým postojem spojeným s tímto obrazem semene: a tím postojem je důvěrné očekávání.
Při setí totiž platí, že bez ohledu na to, jak dobře a hojně zemědělec semeno rozhazuje a jak dobře připravuje půdu, rostliny nevyklíčí hned: chce to čas a trpělivost! Proto je nutné, aby po zasetí uměl s důvěrou čekat, aby nechal semena otevřít se v pravý čas a výhonky vyrazit z půdy a vyrůst, dostatečně silné na to, aby nakonec zajistily hojnou úrodu (srov. v. 28-29). Pod zemí se již odehrává zázrak (srov. v. 27), dochází k obrovskému rozvoji, který je však neviditelný, je třeba trpělivosti a mezitím je třeba neustále půdu ošetřovat, zalévat a udržovat v čistotě, přestože se na povrchu zdánlivě nic neděje.
Takové je i Boží království. Bůh do nás vkládá semena svého Slova a milosti, semena dobrá a hojná, a pak, aniž by nás přestal doprovázet, trpělivě čeká. Bůh se o nás nadále stará s důvěrou Otce, ale dává nám čas - Hospodin je trpělivý... -, aby se semínka otevřela, rostla a rozvíjela se, dokud nepřinesou ovoce dobrých skutků. A to proto, že chce, aby se na jeho poli nic neztratilo, aby vše dosáhlo plné zralosti; chce, abychom všichni mohli růst jako obilné klasy.
A nejen to. Zároveň nám Hospodin dává příklad: učí nás, abychom s důvěrou rozsévali evangelium, ať jsme kdekoli, a pak čekali, až zaseté semeno poroste a přinese plody v nás i v druhých, aniž bychom se nechali odradit a přestali se navzájem podporovat a pomáhat si i tam, kde se nám navzdory našemu úsilí nezdá, že vidíme okamžité výsledky. Ve skutečnosti často i mezi námi, navzdory vnějšímu zdání, zázrak již probíhá a v pravý čas přinese hojné ovoce!
Můžeme se tedy sami sebe ptát: Dovolím Slovu, aby se ve mně rozsévalo? Zasévám s důvěrou Boží slovo také do prostředí, ve kterém žiji? Jsem trpělivý v čekání, nebo se nechávám odradit, protože nevidím výsledky okamžitě? A jsem schopen vše klidně svěřit Bohu, a přitom se ze všech sil snažím hlásat evangelium?
Kéž nám Panna Maria, která přijala semeno Slova a dala mu v sobě vyrůst, pomůže být velkorysými a důvěryplnými rozsévači evangelia.
