Papež v Terstu: 'Uzdravme nemocné srdce demokracie'
Devin Watkins - Vatican News
V závěrečný den každoročního Italského katolického sociálního týdne se papež František v neděli vydal do severoitalského Terstu, aby se podělil o své myšlenky týkající se krize demokracie.
V projevu k více než 900 delegátům z diecézí a sdružení z celé Itálie papež apeloval na demokratický proces, který zapojuje osobní a komunitní angažovanost.
Ve svém projevu připomněl, že první italský katolický sociální týden se konal v roce 1907 a že pozdější ročníky pomohly povzbudit italský demokratický proces po druhé světové válce.
Každoroční akce, která byla obnovena v roce 1988, vychází ze sociální nauky církve a snaží se nabídnout evangelijní pohled na sociální jevy.
"Stejně jako krize demokracie prochází napříč různými skutečnostmi a národy," řekl, "tak i postoj odpovědnosti vůči společenským proměnám vyzývá všechny křesťany, ať už žijí a pracují kdekoli, v každé části světa."
Participace založená na solidaritě a subsidiaritě
Papež František poté nabídl obraz krize demokracie jako "zraněného srdce", v němž se může rozmáhat korupce a sociální vyloučení a moc se stává sebereferenční a neschopnou sloužit svým voličům.
"Samotné slovo 'demokracie' se neshoduje pouze s hlasováním lidu, ale vyžaduje vytvoření podmínek pro vyjádření a účast všech," řekl.
Dodal, že demokratická účast musí být vštěpována již od útlého věku, aby si občané osvojili kritický smysl "pro ideologická a populistická pokušení".
Papež vyzval křesťany, aby podporovali plodný dialog mezi náboženstvím a společností a zároveň zachovávali důstojnost osoby.
"Principy solidarity a subsidiarity" podle něj pomáhají budovat pouta demokracie, neboť podporují účast a překonávají lhostejnost, která je podle papeže "rakovinou demokracie".
Bratrství podporuje kolektivní aspirace
Papež dále podpořil záměr demokratické účasti obrazem "uzdraveného srdce".
"Když se rozhlédneme kolem sebe," řekl, "vidíme mnoho znamení působení Ducha svatého v životě rodin a společenství, a to i v oblasti ekonomiky, technologie, politiky a společnosti".
Bratrství, dodal papež František, "umožňuje rozkvět společenských vztahů" a plodí ducha kolektivní aspirace.
"Demokracie s uzdraveným srdcem," řekl, "nadále pěstuje sny o budoucnosti, zapojuje a vyzývá k osobní a komunitní angažovanosti."
Politická láska klade na politiky vyšší nároky
Katolíci, řekl papež, se musí dívat dál než na rychlá řešení neduhů demokracie a nikdy se nesmí stáhnout do "marginální nebo soukromé víry".
"To znamená ani ne tak požadovat, aby byl někdo vyslyšen," řekl, "ale především mít odvahu předkládat ve veřejné diskusi návrhy ve prospěch spravedlnosti a míru."
Křesťanská angažovanost v politice musí nabývat aspektů "politické lásky" nebo "politické charity", které umožňují politice "povznést se k odpovědnosti a překročit polarizaci".
"Učme se v této lásce, abychom ji šířili ve světě, kde chybí občanské zanícení," uzavřel papež František. "Učme se lépe kráčet společně jako Boží lid, abychom byli kvasem účasti mezi lidmi, k nimž patříme."