Papež František poskytl rozhovor čínské jezuitské provincii
Isabella Piro - Vatikán
"Poselství naděje" a požehnání pro celý čínský lid jsou jádrem rozhovoru, který papež František v knihovně Apoštolského paláce vedl s otcem Pedrem Chia, ředitelem tiskové kanceláře Čínské provincie Tovaryšstva Ježíšova. Rozhovor - zveřejněný na příslušných sociálních kanálech - se uskutečnil 24. května, na památku Panny Marie, Pomocnice křesťanů, patronky še-šanské svatyně v Šanghaji. A právě tuto svatyni chce papež navštívit, jak říká v rozhovoru, který se vyznačuje silným duchovním zaměřením a je proložen papežovými osobními vzpomínkami a úvahami o budoucnosti církve.
Nést dále čínské národní dědictví
František prohlašuje, že by se v této asijské zemi rád setkal s místními biskupy a "Božím lidem, který je tak věrný". "Je to věrný lid," dodává, "zažil mnoho událostí a zůstal věrný. Zejména mladým čínským katolíkům papež opakuje koncept naděje, i když, jak říká, "se mi zdá tautologické předávat poselství o naději lidu, který je mistrem naděje" a "trpělivosti v očekávání". A to, jak zdůrazňuje, "je velmi krásná věc". František dodává, že Číňané jsou "velkým národem", který "nesmí promarnit své dědictví", ba naopak: "Musí své dědictví trpělivě nést dál".
Kritika a odpor
Během rozhovoru se papež také pozastavuje nad svým pontifikátem, který probíhal - jak vysvětluje - za spolupráce, naslouchání a konzultací s představiteli dikasterií a se všemi. "Kritika vždy pomáhá, i když není konstruktivní," zdůrazňuje, protože "je vždy užitečná, nutí člověka přemýšlet o způsobu jednání". A "za odporem může být dobrá kritika". Někdy je třeba "čekat a vydržet", a to i "s bolestí", jako když se objeví odpor "proti církvi, jak se to děje právě teď" ze strany "malých skupin". "Chvíle těžkostí nebo opuštěnosti," vyzdvihuje papež, "se vždy řeší s Boží útěchou".
Války a další výzvy
Co se týče mnoha "výzev", které dosud zažil na Petrově stolci, papež připomíná zejména "obrovskou výzvu" pandemie a také "aktuální výzvu," kterou je válka, zejména na Ukrajině, v Myanmaru a na Blízkém východě. "Vždy se snažím o řešení pomocí dialogu," vysvětluje, "a když to nefunguje, s trpělivostí a také se smyslem pro humor", podle učení svatého Tomáše Mora.
Osobní krize v minulosti
V osobní rovině papež vzpomíná, že během svého řeholního života jako jezuita zažil několik "krizí". Je to normální skutečnost, vysvětluje, "jinak bych nebyl člověkem". Krize se však překonávají dvěma způsoby: putuje se jimi a prochází se jimi "jako labyrintem", z něhož se vychází "na vrcholu", a pak "člověk nikdy nevychází sám, ale s pomocí, doprovázen", protože "nechat si pomoci je velmi důležité". Boha, dodává František, "prosím o milost, aby mi odpustil, aby se mnou měl trpělivost".
Duchovní cvičení, chudí, mladí lidé, společný domov
Papež se také pozastavuje nad čtyřmi univerzálními apoštolskými preferencemi jezuitů, které byly stanoveny v roce 2019 na příštích deset let: podpora duchovních cvičení a rozlišování, putování s chudými a vyloučenými, doprovázení mladých lidí při vytváření budoucnosti plné naděje a péče o společný domov. Jedná se o čtyři "integrované" principy, které "nelze oddělit", uvádí a zdůrazňuje, že doprovázení, rozlišování a misijní činnost jsou základními kameny Tovaryšstva Ježíšova.
Klerikalismus a zesvětštění, dvě metly církve
Při pohledu na budoucnost církve pak papež připomíná, že podle některých názorů bude "stále menší" a bude muset "dávat pozor, aby nepropadla ranám klerikalismu a duchovního zesvětštění", které představují, slovy kardinála de Lubaca citovaného papežem, "nejhorší zlo, které může církev postihnout, horší dokonce než doba papežů žijících v konkubinátu". Nakonec tomu, kdo bude jeho nástupcem na Petrově stolci, František připomíná důležitost modlitby, protože "Bůh promlouvá v modlitbě".
