Papež a velký imám podepsali Istiqlalskou deklaraci
Vatican News
Náš svět čelí dvěma vážným krizím: „odlidštění a klimatickým změnám“. To je výchozí bod společného prohlášení Istiqlal 2024, dokumentu, který papež František a velký imám, profesor Nasaruddin Umar, podepsali v rámci mezináboženského setkání ve Velké mešitě v Jakartě. Deklarace s hořkostí konstatuje, že „náboženství je často instrumentalizováno“, což způsobuje utrpení mnoha lidem ve světě, který je stále více poznamenán násilím. Proto se znovu zdůrazňuje, že úloha náboženství by měla „zahrnovat podporu a ochranu důstojnosti každého lidského života“ a rozhodně ne opak. Zároveň odsuzuje zneužívání stvoření, „našeho společného domova“, s jeho „ničivými důsledky, jako jsou přírodní katastrofy“ a globální oteplování, které z ekologické krize činí „překážku harmonického soužití národů“.
Reakce náboženství na krize naší doby
Deklarace tak naznačuje, jaké odpovědi mohou náboženství prostřednictvím společného závazku dát na tyto vážné krize naší doby. A poukazují na to, že k tomu může přispět „indonéský filozofický princip pancasila“. Papež a velký imám naléhavě vyzývají, aby náboženské hodnoty směřovaly „k podpoře kultury úcty, důstojnosti, soucitu, smíření a bratrské solidarity, a překonávaly tak odlidštění i ničení životního prostředí“. Zvláštní úkol podle dokumentu připadá náboženským představitelům, kteří musí spolupracovat pro dobro lidstva.
Mezináboženský dialog by měl být uznán jako účinný nástroj
„Jelikož existuje pouze jedna globální lidská rodina,“ říká se ve společném prohlášení Istiqlal, „mezináboženský dialog by měl být uznán jako účinný nástroj řešení místních, regionálních a mezinárodních konfliktů, zejména těch, které jsou způsobeny zneužíváním náboženství". Dokument proto končí výzvou všem lidem dobré vůle, aby „zachovali celistvost ekosystému“ a předali tak zděděné zdroje budoucím generacím.
