Papež k mladým lidem v Singapuru: Riskujte, vystupte ze své komfortní zóny
Francesca Sabatinelli – Vatikán
Papež František svou 45. apoštolskou cestu, která ho zavedla do čtyř zemí Asie a Oceánie, zakončil dialogem s mladými lidmi, kteří se sešli na katolické Junior College na mezináboženském setkání. Toto setkání mladí lidé očekávali a přivítali papeže potleskem, písněmi a tancem v podání mladých lidí s postižením, což papeže přimělo opustit plánovaný projev a rozhodl se raději spatra odpovědět třem mladým lidem, mladému hinduistovi, sikhské dívce a katoličce, kteří mu předložili svědectví a otázky, a to za přítomnosti asi desítky náboženských představitelů.
Salónní kritika a komfortní zóna
Raaj, Preet a Nicole hovoří o salónních kriticích, ptají se, jak se dá vystoupit z komfortní zóny, jak lze podpořit mezináboženský dialog mezi mladými lidmi, jak překonat strach z odsouzení, jak využít možností umělé inteligence a zároveň zvládnout rizika, která s sebou přináší. Jsou to slova, která se dotýkají papeže Františka, který mluví s pohledem upřeným do očí mladých lidí sedících na pódiu vedle něj.
Říká, že mladí lidé jsou odvážní, protože jdou vstříc pravdě, protože jsou na cestě, protože jsou kreativní, ale mladí lidé, jak varuje, si musí dávat pozor, aby neupadli do „salónní kritiky“. Kritika, vysvětluje papež, musí být konstruktivní, jinak se naopak stává destruktivní, nevede novou cestou. Je třeba odvahy kritizovat a odvahy nechat se kritizovat druhými, a „to je upřímný dialog mezi mladými lidmi“.
Mladí lidé musí mít odvahu budovat, aby se posunuli vpřed, aby vystoupili ze své komfortní zóny: mladý člověk, který se rozhodne žít svůj život stále pohodlným způsobem, ztuční... ale neztuční v pase, nýbrž v mysli. Proto mladým lidem říkám, riskujte, jděte ven, nebojte se, strach je diktátorský postoj, ochromuje vás.
Uznat chyby
Důležité je uvědomit si, že jsme chybovali, pokud se to stane, pokračuje František a ptá se mladých lidí: Co je horší, „udělat chybu, protože se vydám na cestu, nebo neudělat chybu, protože zůstanu zavřený doma?“.
Mladý člověk, který neriskuje a bojí se dělat chyby, už zestárl, rozumíte?
Ať nás média nezotročují
František se pak věnuje tématu, které je mu velmi blízké a které vyvolala slova mladých lidí, a to používání médií. Papež vykresluje uzavřenost toho, kdo je nepoužívá. Avšak mladý člověk, který je jejich otrokem, je naopak „ztracen“.
Všichni mladí lidé musí média používat, ale používat je tak, aby nám pomáhala jít kupředu, ne aby z nás dělala otroky, souhlasíte, nebo ne?
Všechna náboženství vedou k Bohu
František pokračuje v dotazování mladých lidí, chválí jejich schopnost vést mezináboženský dialog, naznačuje, že „všechna náboženství jsou cestou k Bohu“, že žádné není důležitější než jiné.
Jsou jako různé jazyky, různé idiomy, jak se k němu dostat. Bůh je však Bohem pro všechny. A protože Bůh je Bohem pro všechny, jsme všichni Božími dětmi.
Dialogem proti šikaně
Věk mladých je věkem odvahy, která je spolu s respektem nezbytná pro dialog, jemuž František přiznává zásadní roli při řešení závažného fenoménu šikany, která, ať už slovní nebo fyzická, zůstává agresí, ale páchanou těmi slabšími, vysvětluje papež, který uvádí bolestný příklad, a to šikanu vůči dětem s postižením.
Jelikož máme vlastní postižení, musíme respektovat postižení druhých, to je důležité, proč to říkám? Protože překonávání těchto jevů pomáhá tomu, co děláte, mezináboženskému dialogu, jelikož mezináboženský dialog je postaven na respektu k druhým, a to je velmi důležité.
Diktatury přerušují dialog
František se rozloučil a vyzval mladé lidi, aby „dělali vše pro to, aby si zachovali odvážný postoj a podporovali prostor, kam mohou mladí lidé vstoupit a vést dialog“, protože „váš dialog je dialog, který vytváří cestu“.
A pokud budete vést dialog jako mladí lidé, budete vést další dialog jako dospělí, jako občané, jako politici. A chtěl bych vám říct něco historického: každá diktatura v dějinách jako první věc přeruší dialog. (…) A nyní v tichosti udělejme jednu věc, modleme se jeden za druhého, v tichosti. Kéž nám všem Bůh požehná. A až uplyne nějaký čas, kdy nebudete mladí, budete staří a také budete prarodiče, učte tomu všemu vašim dětem.
