Papež: Lucembursko může být vzorem spolupráce ve prospěch míru

Lisa Zengarini

„Lucembursko může všem ukázat výhody míru v protikladu k hrůzám války (...) a výhody spolupráce mezi národy v protikladu ke škodlivým důsledkům zatvrzelých postojů a sobeckého a krátkozrakého či dokonce násilného prosazování vlastních zájmů.“

Při svém příjezdu do Lucemburského velkovévodství ve čtvrtek ráno papež František povzbudil místní vládní orgány, aby uprostřed znovuožívajícího nacionalismu a války, která na kontinentu opět hrozí, dodržovaly svůj dlouhodobý závazek k míru a budování „jednotné a bratrské Evropy“.

Historická úloha Lucemburska při prosazování míru a jednoty v Evropě

Ve svém prvním projevu ve Velkém vévodství v Paláci Cercle Cité, kde papež promluvil k představitelům úřadů, občanské společnosti a diplomatickému sboru, připomněl, že Lucembursko se často ocitalo na křižovatce nejvýznamnějších evropských historických událostí, a uznal jeho klíčovou roli při prosazování míru a jednoty v Evropě po ničivé Druhé světové válce jako zakládajícího člena Evropské unie .

Pochválil její „pevnou demokratickou strukturu“, která podporuje lidskou důstojnost a právní stát a umožňuje tomuto malému státu v srdci Evropy vzkvétat a hrát významnou roli v kontinentálním kontextu . „Ve skutečnosti,“ poznamenal papež , “to není velikost území ani počet obyvatel, co slouží jako nezbytné podmínky pro to, aby stát mohl hrát důležitou roli na mezinárodní scéně nebo aby se mohl stát hospodářským a finančním nervovým centrem.“

Bohatství zahrnuje odpovědnost vůči nejzranitelnějším

Vycházeje ze slov svatého Jana Pavla II. během jeho apoštolské cesty do Lucemburska v roce 1985, papež František znovu zdůraznil potřebu solidarity mezi národy, zejména při podpoře chudších zemí, a povzbudil Lucembursko jako „důležitou křižovatku kultur“, aby pokračovalo ve svém poslání podporovat spolupráci na celosvětové úrovni, aby se „všichni mohli stát protagonisty uspořádaného procesu integrálního rozvoje“ v souladu se sociální naukou církve.

Vyzval zejména k takovému modelu rozvoje, který respektuje životní prostředí a staví se proti sociálnímu vyloučení, a připomněl, že „mít bohatství zahrnuje i odpovědnost“. 

"Aby byl rozvoj autentický a integrální, nesmíme náš společný domov drancovat ani degradovat. Stejně tak nesmíme opouštět národy nebo sociální skupiny na okraji společnosti."

Papež zdůraznil povinnost bohatých zemí, jako je Lucembursko, pomáhat znevýhodněným zemím vymanit se z chudoby, a také „zajistit snížení počtu těch, kteří jsou nuceni emigrovat.“ V této souvislosti poznamenal , že Velkovévodství se svou historií a multikulturním obyvatelstvem může sloužit jako vzor pro přijímání a integraci migrantů a uprchlíků.

Kéž hodnoty evangelia vedou světové lídry k míru

Když se papež František obrátil k současnému dramatickému světovému kontextu, odsoudil obnovení ozbrojených konfliktů v Evropě a na celém světě, kde se zdá, že lidstvo opakuje stejné chyby z minulosti, které jsou dnes ještě horší „díky větší technologické síle, kterou lidé nyní disponují“.

Aby rozum neustoupil hlouposti války s jejími „nesmírnými lidskými náklady a dalšími zbytečnými masakry“, zdůraznil Svatý otec, že je třeba, aby národy a jejich vůdci „byli motivováni ušlechtilými a hlubokými duchovními hodnotami“.

Znovu potvrdil závazek církve sloužit lidstvu a podporovat mír, solidaritu a spravedlnost a vyzval, aby evangelium Ježíše Krista vedlo jednotlivce i společnosti ke smíření a pokojnému řešení konfliktů.

„Jako nástupce apoštola Petra a jménem církve, která je odborníkem na lidskost, jsem zde, abych dosvědčil, že evangelium je zdrojem života a stále svěží silou osobní a společenské obnovy.“

Vyzval proto Lucembursko, aby i nadále demonstrovalo výhody míru, integrace a spolupráce, a naléhavě vyzval světové lídry, aby se „rozhodně“ zapojili do čestných jednání o řešení neshod spolu s „ochotou hledat čestné kompromisy, které nic nepodkopávají a naopak mohou budovat bezpečnost a mír pro všechny“.

„Jedním z vašich poslání je pomáhat světu nastolit mír“

„Sloužit“

Na závěr svého projevu papež František vysvětlil, že motto jeho návštěvy „Pour servir“ - „Sloužit, se vztahuje k poslání církve, ale platí pro každého jako ušlechtilý úkol a způsob života, který je třeba každý den následovat. Kéž vás Bůh uschopní vždy sloužit s radostným a velkorysým srdcem,“ uzavřel.