Hledejte

Papež o bombardování Libanonu: jakákoli nepřiměřená obrana je nemorální

Dialog s novináři při zpátečním letu z Belgie předkládáme v plné délce: František hovoří o útoku, který zabil Nasralláha a způsobil četné oběti, zdůrazňuje nepřiměřenost, opakuje své odsouzení potratů a lékaře, kteří je provádějí, nazývá „vrahy“ a vyzdvihuje křesťanské svědectví krále Baudouina, který odstoupil kvůli tomu, že nepodepsal zákon o potratech.

Vatcan News

Matteo Bruni: Dobrý večer všem, děkuji Vám, Vaše Svatosti, za čas, který nám chcete věnovat na závěr této krátké, ale velmi intenzivní cesty. Možná byste nám rád řekl pár slov, než začneme s otázkami novinářů.

Papež František: Dobrý den a jsem k dispozici pro otázky.

Michael Merten, Luxemburger Wort

Svatý otče, Lucembursko bylo první zemí cesty a mnoho lidí si pamatuje vaši návštěvu v Espresso baru. Rád bych se vás zeptal, jaké jsou vaše dojmy z Lucemburska a zda vás něco překvapilo.

Děkuji, bar je vtipný. Další bude pizzerie. Lucembursko na mě opravdu zapůsobilo jako vyvážená společnost, s vyváženými zákony, také jinou kulturou. To na mě udělalo takový dojem, protože jsem to neznal Belgie, na druhou stranu jsem to znal, protože jsem tam byl několikrát. Ale Lucembursko mě překvapilo, protože ta vyváženost, to přijímání, to je něco, co mě překvapilo. Myslím si, že možná poselství, které Lucembursko může dát Evropě, je toto.

Valerie Dupontová, francouzsky mluvící belgická státní televize.

Svatý otče, děkuji vám za vaši dostupnost. Omluvte můj hlas, ale trochu mě zasáhl déšť. Vaše slova u hrobu krále Baudouina vyvolala v Belgii trochu údiv.....

Ale víte, že údiv je počátkem filozofie, a to je v pořádku...

Možná. Někteří v tom viděli i politické vměšování do demokratického života Belgie. Králův beatifikační proces je totiž spojen s jeho postoji. A jak sladit právo na život, obranu života a také právo žen na život bez utrpení?

Vždy jde o život. Král byl statečný, protože tváří v tvář zákonu smrti nepodepsal a rezignoval. To chce odvahu, že? K tomu je zapotřebí politika „s kalhotami“. Chce to odvahu. I on tím dal najevo poselství a i on to udělal, protože byl svatý. Ten člověk je svatý a proces blahořečení bude pokračovat, protože mi o tom dal důkaz.

Ženy. Ženy mají právo na život: na svůj život, na život svých dětí. Nezapomínejme říkat toto: potrat je vražda. Věda říká, že v měsíci početí už jsou všechny orgány... Zabíjíte lidskou bytost. A lékaři, kteří se k tomu propůjčí, jsou - dovolte mi to slovo - nájemní vrazi. Jsou to nájemní vrazi. A to nelze zpochybnit. Zabíjejí lidský život. A ženy mají právo chránit život. Jiná věc jsou antikoncepční metody. Nepleťte si to. Nyní mluvím pouze o potratech. A o tom se nedá diskutovat. Promiňte, ale je to pravda.

Andrea Vreedeová, belgická vlámská a nizozemská televize

Vaše Svatosti, také během této cesty do Belgie jste měl dlouhé setkání se skupinou obětí sexuálního zneužívání. V jejich příbězích se často objevují výkřiky zoufalství nad netransparentností postupů, zavřenými dveřmi, mlčením vůči nim, pomalostí disciplinárních opatření, utajováním, o kterém jste se dnes zmínil, problémy ohledně odškodnění za utrpěné škody. Zdá se, že věci se nakonec změní, až když s vámi mohou mluvit osobně. V Bruselu oběti také vznesly řadu požadavků. Jak hodláte s těmito požadavky naložit? A nebylo by možná lepší zřídit ve Vatikánu zvláštní oddělení, možná nezávislý orgán, jak žádají někteří biskupové, který by se lépe vypořádal s touto pohromou v církvi a obnovil důvěru věřících?

Děkuji. Poslední... Ve Vatikánu existuje to oddělení, eh. Existuje struktura, jejímž předsedou je nyní kolumbijský biskup pro případy zneužívání. Existuje komise a kardinál O'Malley ji vytvořil. To funguje! A ve Vatikánu se přijímají všechny věci a diskutuje se o nich. I já jsem zneužívané ve Vatikánu přijal a poskytuji podporu, abychom šli dopředu. To je první věc. Za druhé, vyslechl jsem zneužívané. Domnívám se, že je to povinnost. Někteří říkají: statistiky říkají, že 40-42-46 % zneužitých je v rodině a okolí, pouze 3 % v církvi. To mě nezajímá, já si beru ty v církvi! Máme povinnost pomáhat zneužívaným a starat se o ně. Někteří potřebují psychologickou léčbu, s tím jim musíme pomoci. Také se mluví o odškodnění, protože v občanském právu existuje. V občanském právu je to myslím 50 000 eur v Belgii, to je příliš málo. Není to něco, co by stačilo. Myslím, že to je ta částka, ale nejsem si jistý. Ale musíme se postarat o zneužívané a potrestat ty, kteří je zneužívají, protože zneužívání není hřích dneška, který zítra nemusí být... Je to sklon, je to psychiatrická nemoc, a proto je musíme dát na léčení a takto je kontrolovat. Nelze nechat násilníka volně v normálním životě, s povinnostmi ve farnostech a školách. Někteří biskupové kněžím, kteří to udělali, po soudu a odsouzení dali práci například v knihovně, ale žádný kontakt s dětmi ve školách, ve farnostech. Ale musíme v tom pokračovat. Řekl jsem belgickým biskupům, aby se nebáli a pokračovali. Hanbou je zakrývat to, to je ta hanba.

Courtney Walshová, pool Tv Usa 

Děkuji vám za váš čas. Dnes ráno jsme se dočetli, že na Nasralláha byly nasazeny 900kilogramové bomby za účelem cíleného atentátu. Je přes tisíc vysídlených, mnoho mrtvých. Myslíte si, že Izrael zašel za hranice Libanonu a Gazy? A jak se to dá vyřešit? Je tam pro ty lidi nějaký vzkaz?

Každý den volám do farnosti v Gaze. Je tam, ve farnosti i v koleji, více než 600 lidí a vyprávějí mi o věcech, které se tam dějí, i o krutostech, které se tam dějí. To, co mi říkáte, zde opravdu nechápu, jak se věci mají. Ale obrana musí být vždy přiměřená útoku. Když je něco nepřiměřené, ukazuje to na dominantní tendenci, která přesahuje morální meze. Země, která silou dělá tyto věci - mluvím o jakékoli zemi -, která dělá tyto věci takovým „nadstandardním“ způsobem, to jsou nemorální činy. I ve válce je třeba hlídat morálku. Válka je nemorální, ale pravidla války předpokládají určitou morálku. Když se to však nedělá, je vidět - jak říkáme v Argentině - „zlá krev“.

Annachiara Valle, Famiglia Cristiana

Děkuji vám, Vaše Svatosti. Včera po setkání na Katolické univerzitě v Louvain bylo vydáno komuniké, kde jsem četla, že „univerzita vyjadřuje politování nad konzervativními postoji papeže Františka k roli žen ve společnosti“. Říkají, že je trochu omezující mluvit o ženách pouze pro mateřství, plodnost, péči, že je to vlastně trochu diskriminační, protože je to role, která patří i mužům. A v souvislosti s tím obě univerzity nastolily otázku ordinovaných služeb v církvi.

Především toto prohlášení zaznělo v době, kdy jsem hovořil. Bylo předem připravené a není to morální. Vždy mluvím o důstojnosti žen a řekl jsem něco, co nemohu říci o mužích: Církev je žena, je to Ježíšova nevěsta. Zmužštění církve, zmužštění žen není lidské, není křesťanské. Ženství má svou vlastní sílu. Vskutku, ženy - vždycky to říkám - jsou důležitější než muži, protože Církev je žena, Církev je Ježíšova nevěsta. Pokud se to těm dámám zdá konzervativní, tak já jsem Carlo Gardell (slavný argentinský zpěvák tanga, pozn. red.). Nerozumí... Vidím, že existuje tupá mysl, která o tom nechce slyšet. Žena je rovna muži, ba v životě církve je žena nadřazena, protože církev je žena. V oblasti služby je mystika ženy větší než služba. Existuje jeden velký teolog, který o tom vypracoval studie: co je větší, petrovská služba nebo mariánská služba? Mariánská služba je větší, protože je to služba jednoty, která zahrnuje, druhá je služba vedení. Mateřství církve je mateřstvím žen. Petrovská služba je službou velmi malou, danou k doprovázení věřících, vždy v rámci mateřství. Různí teologové to studovali a je to reálné, neříkám moderní, ale reálné. Není to staromódní. Přehnaný feminismus, který znamená, že ženy jsou machistky, nefunguje. Jedna věc je machismus, což nejde, a druhá věc je feminismus, což nejde. Co jde, je ženská církev, která je větší než kněžská služba. A na to se někdy nemyslí.

Ale děkuji za otázku. A děkuji vám všem za tuto cestu, za práci, kterou jste vykonali. Omlouvám se, že je zde málo času. Ale děkuji vám, moc vám děkuji. Modlím se za vás, vy se modlete za mě. 

(Papeži je připomenuta tragédie padesáti lidí, kteří zahynuli na moři u Kanárských ostrovů).

Bolí mě, když vidím ty lidi ztracené na Kanárských ostrovech. Dnes na moři nebo v jeho blízkosti zahyne mnoho, mnoho migrantů hledajících svobodu. Vzpomeňme si na Crotone, ne? Sto metrů od nás... (vaše země). Vzpomeňme si na ně. To je něco, co je třeba oplakávat.

 

30. září 2024, 07:56