Papež v Papui Nové Guineji: udržitelný a spravedlivý rozvoj, zastavit kmenové násilí
Alessandro Di Bussolo - Vatikán
„Harmonie rozdílů“ v zemi, která je souostrovím se stovkami ostrovů, více než osmi sty jazyky a stejným počtem etnických skupin, a má tedy ‚mimořádné kulturní bohatství‘, které se snoubí s bohatstvím přírodních zdrojů, je výzvou pro ‚hodnoty ducha‘ Papuy-Nové Guineje. A její početné obyvatelstvo může dát „světu znamení bratrství“, pokud se s vědomím „velké odpovědnosti“, která z tohoto bohatství vyplývá, zaváže k „udržitelnému a spravedlivému rozvoji, který by podporoval blahobyt všech, nikoho nevyjímaje“, a k zastavení „kmenového násilí“, které nejenže způsobuje mnoho obětí, ale také „neumožňuje lidem žít v míru a brání rozvoji“.
Papežovo poselství představitelům země
Toto poselství papež František přednesl papuánsko - novoguinejským oficiálním představitelům ve svém projevu v Leaders Foyer v Apec House, největším kongresovém centru v Port Moresby, za přítomnosti asi 300 politických a náboženských osobností, velvyslanců, podnikatelů, zástupců občanské společnosti a kultury. Byla to jeho první slova na veřejnosti v této zemi, ale jeho den začal už soukromou mší svatou slouženou na nunciatuře a následným přesunem do prezidentského paláce na zdvořilostní návštěvu generálního guvernéra Papuy-Nové Guineje Boba Bofenda Dadaeho.
Zdvořilostní návštěva generálního guvernéra
V 9.48 místního času (1.48 v Itálii) papeže přivítal guvernér u hlavního vchodu do Government House, budovy z 19. století, kterou britští kolonizátoři postavili ve stylu farem v australském Queenslandu, kde se papež ihned podepsal do Knihy cti. „Jsem potěšen, že se mohu setkat s lidem Papuy-Nové Guineje,“ napsal papež do této knihy, „a doufám, že v modlitbě vždy nalezne světlo a sílu jít jednotně po cestě spravedlnosti a míru.“ Společně pak došli do Slavnostní síně na oficiální fotografii, soukromé setkání a závěrečnou výměnu darů. František předal guvernérovi medaili cesty, na jejíž rubové straně je uprostřed vyobrazena stojící Panna Maria s Dítětem, obklopená symboly navštívených zemí, v případě Papuy-Nové Guineje rajským ptákem (rajkou). A od svého hostitele přijal reprodukci na plátně téhož rajského ptáka, symbolu země, který se objevuje i na státní vlajce. Guvernér, zvolený v únoru 2017, představil papeži svou manželku Hannu a čtyři děti.
Uvítací tanec kmene Motu Koitabu
Po přesunu do Apec House to byl opět generální guvernér, kdo přivítal papeže Františka u hlavního vchodu do této budovy vybudované za účelem konání summitu vedoucích představitelů zemí Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC) v listopadu roku 2018. Střecha kopíruje tradiční plachtu motuana „lagatoi“ ve tvaru krabího klepeta, typickou pro dvouplášťové lodě používané v tichomořském meziostrovním obchodě. Před vstupem do konferenčního centra obdržel papež jako dar dřevěnou repliku této lodi a spolu s guvernérem se zúčastnil tradičního uvítacího tance v pestrých opeřených místních krojích, který předvedli příslušníci kmene Motu Koitabu z provincie Port Moresby.
Projev guvernéra Dadaeho
Za doprovodu bubnů tanečníků se pak společně přemístili do Leaders Foyer, kde se slova ujal generální guvernér Bob Bofend Dadae a připomněl, že katolická církev je v této zemi již 179 let a prvními misionáři byli maristé. Zmínil dvě návštěvy svatého Jana Pavla II. a označil církev za „jednoho z hlavních rozvojových partnerů vlády při poskytování služeb v zemi“. Vláda také finančně podporuje angažovanost církve ve prospěch dětí a komunit prostřednictvím vzdělávání a zdravotní a duchovní péče. A uznává hodnotu její péče o marginalizované skupiny, například v boji proti násilí a porušování lidských práv.
Dramatické dopady klimatických změn
Guvernér zdůraznil, že oceňuje angažovanost papeže a Svatého stolce v univerzálních humanitárních otázkách, jako jsou mír, lidská práva, rovnost pohlaví, změna klimatu, zdraví a vzdělávání. A pozastavil se nad respektováním práv žen, dětí, starších a zranitelných osob, načež v závěru vyzval k pokračujícímu úsilí v boji proti příčinám klimatických změn, protože „stoupající hladina moře ovlivňuje životní podmínky našich obyvatel na odlehlých ostrovech Papuy-Nové Guineje a Tichomoří“.
Papež: plody bohatství ať se dostanou ke všem Papuáncům
Papež František zahájil svůj projev připomenutím mimořádného kulturního a environmentálního bohatství Papuy-Nové Guineje a zdůraznil, že velké zdroje země a vod „jsou Bohem určeny pro celé společenství“. Proto, i když je pro jejich využívání „nutné zapojit širší kompetence a velké mezinárodní společnosti“, je správné, aby se „při rozdělování výnosů a zaměstnávání pracovní síly“ hledělo na „potřeby místního obyvatelstva, aby došlo k účinnému zlepšení jeho životních podmínek“.
Toto environmentální a kulturní bohatství představuje zároveň velkou odpovědnost, protože zavazuje všechny, vládce i občany, aby podporovali všechny iniciativy nezbytné pro zhodnocení přírodních a lidských zdrojů tak, aby byl zajištěn udržitelný a spravedlivý rozvoj, který by podporoval blahobyt všech, nikoho nevyjímaje, a to prostřednictvím konkrétně proveditelných programů a mezinárodní spolupráce, při vzájemném respektu a dohodách výhodných pro všechny strany.
Je třeba ukončit kmenové násilí, které má na svědomí mnoho obětí
K dosažení trvalých výsledků je však podle papeže zapotřebí „stabilita institucí“ a shoda „na základních rozhodnutích“, což je nezbytný předpoklad „pro integrální solidární rozvoj“. To však vyžaduje „dlouhodobou vizi a atmosféru spolupráce mezi všemi“.
Zejména doufám v ukončení kmenového násilí, které bohužel způsobuje mnoho obětí, neumožňuje lidem žít v míru a brání rozvoji. Apeluji proto na smysl pro odpovědnost všech, aby se zastavila spirála násilí a aby se naopak rozhodně nastoupila cesta, která vede k plodné spolupráci ve prospěch všech obyvatel země.
Vyřešení otázky statusu ostrova Bougainville
Jedině tak lze vyřešit, upřesnil papež, „otázku statusu ostrova Bougainville a vyhnout se tak opětovnému rozdmýchání dávného napětí“. Ostrov je totiž od roku 1989 dějištěm krvavé secesionistické guerillové války, která skončila až v roce 1998 udělením rozsáhlé autonomie. Díky této shodě „na základech občanské společnosti“, pokračuje papež František, bude možné spolupracovat na „zlepšení infrastruktury, řešení zdravotních a vzdělávacích potřeb obyvatelstva a zvýšení příležitostí pro důstojnou práci“.
Vedeni „velkou nadějí v srdci“
Druhou část své promluvy pak papež věnoval „velké naději v srdci“, která je pro život člověka nezbytná, neboť není o nic menší než hmotné statky.
Hojnost materiálních statků bez tohoto dechu duše nestačí k tomu, aby společnost žila vitálně a klidně, pracovitě a radostně; naopak ji nutí uzavírat se do sebe. Vyprahlost srdce způsobuje, že ztrácí orientaci a zapomíná na správný žebříček hodnot.
Hodnoty ducha pro pozemské město
V některých bohatých společnostech, jak vysvětluje František, tato vyprahlost odnímá společnosti dynamiku, společnost tak ztrácí naději v budoucnost „a přestává nacházet důvody k předávání života“. Proto je nutné, aby se „duch orientoval na větší skutečnosti“ a aby chování „bylo podporováno vnitřní silou“. To vše vychází z hodnot ducha, které skutečně ovlivňují „výstavbu pozemského města a všech časných skutečností“, vlévají se do duše a „inspirují a posilují každý projekt“. Jak připomíná i motto papežovy návštěvy Papuy-Nové Guineje: „Modlete se“. Papež upřesnil, že „lid, který se modlí, má budoucnost a čerpá sílu a naději shůry“. A emblém rajského ptáka v logu cesty je symbolem „té svobody, kterou nic a nikdo nemůže potlačit, protože je vnitřní a střeží ji Bůh, který je láska a chce, aby jeho děti byly svobodné“.
Kéž se z víry stane živá kultura
Proto papež František doufá, že pro všechny křesťany Papuy-Nové Guineje, kteří tvoří 95 % obyvatel, „se víra nikdy nezredukuje na dodržování rituálů a předpisů, ale že bude spočívat v lásce k Ježíši Kristu a v jeho následování“.
A kéž se stane živou kulturou, která bude inspirovat mysl a činy a stane se světelným majákem, jenž ozařuje cestu. Tímto způsobem může víra také pomoci celé společnosti v růstu a v hledání dobrých a účinných řešení jejích velkých výzev.
Spolupráce se všemi na charitativních dílech
Na závěr papež připomněl, že přijel, aby „povzbudil katolické věřící k další cestě“ a utvrdil je ve víře. Ale také proto, aby se s nimi radoval „z pokroku, kterého dosahují, a aby s nimi sdílel jejich těžkosti.
Blahopřeji křesťanským společenstvím k dobročinným skutkům, které v zemi konají, a vyzývám je, aby vždy usilovala o spolupráci s veřejnými institucemi a se všemi lidmi dobré vůle, počínaje jejich bratry a sestrami náležejícími k jiným křesťanským denominacím a jiným náboženstvím, pro společné dobro všech občanů Papuy-Nové Guineje.
Svědectví blahoslavených z Papuy-Nové Guineje
Na závěr papež požádal katolíky, aby následovali příklad blahoslaveného Petra To Rota, svědka nezištné služby druhým, blahoslaveného Jana Mazzucconiho z PIME (Papežského institutu zahraničních misií) a „všech misionářů, kteří hlásali evangelium v této vaší zemi“. S odkazem na guvernérovu řeč a jeho zmínku o úloze žen dodal spatra: „Nezapomínejme, že jsou to ony, kdo nesou zemi kupředu. Ženy mají schopnost dávat život, stojí v čele lidského a duchovního rozvoje“. Poděkoval za přijetí ve „vaší krásné zemi, tak vzdálené od Říma, a přesto tak blízké srdci katolické církve“. Kristovo evangelium, jehož láska je v srdci církve, „je určeno všem národům, není vázáno na žádnou pozemskou moc, ale je svobodné, aby obohatilo každou kulturu a umožnilo růst Božího království ve světě“. Dodal, že evangelium se inkulturuje a že kultury mají být evangelizovány.
Kéž toto Boží království najde v této zemi plné přijetí, aby všechny národy Papuy-Nové Guineje s rozmanitostí svých tradic žily společně v harmonii a daly světu znamení bratrství.
Pozdrav věnovaný původním obyvatelům a vládním představitelům
Na závěr, v 11 hodin místního času (3 hodiny ráno v Itálii), se papež zastavil, aby pozdravil některé děti a zástupce původních národů v tradičních krojích, přítomné v sále, a také všechny členy orchestru, přičemž těm nejmenším rozdal sladkosti. Poté se odebral do bočního sálu Bi 1, kde se krátce setkal s některými osobnostmi z vlády, občanské společnosti a diplomatického sboru Papuy-Nové Guineje a s vedoucími představiteli několika tichomořských zemí a organizací, včetně předsedy vlády Vanuatu, prezidenta Nauru, předsedy vlády království Tonga a generálního tajemníka sekretariátu Fóra tichomořských ostrovů.
