Papež píše katolíkům na Blízkém východě: Jsem s vámi, mučenými a vyčerpanými

Dopis papeže Františka uvádíme v plném znění. 

Drazí bratři a sestry.
Myslím na vás a modlím se za vás. Rád bych vás oslovil v tento smutný den. Před rokem vzplanula roznětka nenávisti; neuhasla, ale rozbujela se ve spirále násilí, v hanebné neschopnosti mezinárodního společenství a nejmocnějších zemí umlčet zbraně a ukončit tragédii války. Teče krev i slzy, roste hněv a touha po pomstě, zatímco se zdá, že málokdo se stará o to, co je nejpotřebnější a co si lidé přejí: dialog, mír. Nikdy mě neunaví opakovat, že válka je porážka, že zbraně budoucnost nebudují, ale ničí, že násilí nikdy nepřinese mír. Historie to dokazuje, ale zdá se, že nás ani léta a léta konfliktů ničemu nenaučila. 
A vy, bratři a sestry v Kristu, kteří přebýváte na místech, o nichž Písmo mluví nejvíce, jste malé, bezmocné stádo, které žízní po míru. Děkuji vám za to, kdo jste, děkuji vám, že chcete zůstat ve svých zemích, děkuji vám, že se navzdory všemu umíte modlit a milovat. Jste semínko milované Bohem. A stejně jako semínko, zdánlivě zadušené zemí, která ho přikrývá, vždy umí najít cestu vzhůru, ke světlu, aby přineslo plody a dalo život, tak i vy se nenecháte pohltit temnotou, která vás obklopuje, ale zasazeni ve svých posvátných zemích se stáváte klíčky naděje, protože světlo víry vás vede k tomu, abyste vydávali svědectví o lásce, zatímco se mluví o nenávisti, o setkání, zatímco zuří konfrontace, o jednotě, zatímco se vše mění v odpor.
S otcovským srdcem se obracím k vám, svatý Boží lide; k vám, dětem vašich starobylých církví, dnes „mučednických“; k vám, semenům míru v zimě války; k vám, kteří věříte v Ježíše „tichého a pokorného srdcem“ (Mt 11,29) a v něm se stáváte svědky síly neozbrojeného míru.
Lidé dnes nevědí, jak nalézt pokoj, a my křesťané nesmíme unavovat prosit Boha o pokoj. Proto jsem dnes všechny vyzval, aby prožili den modlitby a půstu. Modlitba a půst jsou zbraněmi lásky, které mění dějiny, zbraněmi, které porážejí našeho jediného skutečného nepřítele: ducha zla, který podněcuje válku, protože je „od počátku vražedný“, „lhář a otec lži“ (J 8,44). Prosím, věnujme čas modlitbě a znovu objevme spásnou moc půstu!
Chci vám, bratři a sestry, ale také všem mužům a ženám všech vyznání a náboženství, kteří na Blízkém východě trpí válečným šílenstvím, říci jednu věc: Jsem vám nablízku, jsem s vámi. 
Jsem s vámi, obyvatelé Gazy, mučení a vyčerpaní, kteří jste každý den v mých myšlenkách a modlitbách.
Jsem s vámi, kteří jste nuceni opustit své domovy, opustit školu a práci, putovat a hledat cíl v útěku před bombami.
Jsem s vámi, matky, které roníte slzy při pohledu na své mrtvé nebo zraněné děti, jako když Maria vidí Ježíše; s vámi, maličcí, kteří obýváte velké země Blízkého východu, kde vám úklady mocných berou právo na hru.
Jsem s vámi, kteří se bojíte vzhlédnout, protože z nebe prší oheň.
Jsem s vámi, kteří nemáte hlas, protože se tolik mluví o plánech a strategiích, ale málo o konkrétní situaci těch, kdo trpí válkou, k níž mocní nutí druhé; na nich však visí neúprosné Boží tázání (srov. Mdr 6,8).
Jsem s vámi, žíznícími po míru a spravedlnosti, kteří se nepoddáváte logice zla a v Ježíšově jménu „milujete své nepřátele a modlíte se za ty, kdo vás pronásledují“ (Mt 5,44).
Děkuji vám, děti pokoje, že utěšujete Boží srdce zraněné lidským zlem. A děkuji všem, kdo vám na celém světě pomáhají; ty, kdo se starají o hladové, nemocné, cizince, opuštěné, chudé a potřebné Krista ve vás, prosím, aby tak činili i nadále s velkorysostí. A děkuji vám, bratři biskupové a kněží, kteří přinášíte Boží útěchu do lidských samot. Prosím, pohleďte na svatý lid, kterému jste povoláni sloužit, a nechte svá srdce dojímat a zanechte kvůli svým věřícím všech rozdělení a ambicí.
Bratři a sestry v Ježíši, žehnám vám a s láskou vás ze srdce objímám. Ať vás Panna Maria, Královna míru, ochraňuje. Ať vás chrání svatý Josef, patron církve.
Bratrsky váš,
FRANTIŠEK
Řím, u Svatého Jana Lateránského, 7. října 2024.