Papež k pasionistům: Válka je zmarem lidskosti, láska přináší naději
Tiziana Campisi - Vatikán
Každý člověk potřebuje „světlo evangelia“, proto je „nutná misie“, která by zasáhla „co nejširší počet lidí“: František to zdůraznil v promluvě k účastníkům 48. generální kapituly Kongregace umučení Ježíše Krista - přijal je dnes, v pátek 25. října, na audienci v Klementinském sále Apoštolského paláce - a vyjádřil naději, že se podaří najít „nové cesty“ a „vytvořit nové příležitosti, které usnadní setkání mezi lidmi a setkání s Kristem“.
Je tedy třeba vyjít do ulic, na náměstí a do uliček světa na důkaz radostné a plodné víry, aby nepřevládla úzkost a zatuchlost. Takové vycházení však může být účinné jen tehdy, pokud vyvěrá z plnosti lásky k Bohu a lidem, prožívané v kontemplativním životě, v bratrských vztazích společenství a ve vzájemné podpoře - kontemplativním životě a vztazích společenství. Neopouštějte kontemplativní život: máte bohatý poklad kontemplativního života - a to tak, abyste kráčeli společně a zakoušeli Boží přítomnost uprostřed vás.
Buďte neustále ukotveni v modlitbě
Potřebujeme „evangelizační události“, které představí „vznešenou krásu postavy Krista spolu s tváří církve, která je přitažlivá, přívětivá a schopná angažovanosti“, naznačil papež, který považuje za nepostradatelné „neustálé zakořenění v modlitbě a v Božím slově“, zvláště pro pasionisty pak „ústraní k modlitbě a kontemplaci, někdy několik měsíců, jindy každý den nebo část dne“.
Hlásání Krista v dnešním utrpení
Svatý Pavel od Kříže, který Ježíšovu smrt nazval „dveřmi ke vstupu do intimity modlitby a spojení s ním školou pro osvojení všech ctností, energií, která činí člověka schopným snášet všechny bolesti“, „vrcholným projevem Boží lásky“, jak připomněl papež, chtěl shromáždit společníky, „kteří by se ponořili do kontemplace“ této lásky, která není známá a není doceněná, a byli připraveni ji také „hlásat“. Proto František vyzval řeholníky, aby se v tomto smyslu angažovali v dnešním světě.
Pasionisté by také měli umět hlásat přítomnost Vzkříšeného Ukřižovaného v utrpení našich dnů. Známe jeho rozlehlost a ničivost v chudobě, ve válkách, ve sténání stvoření, ve zvrácené dynamice, která vytváří rozdělení mezi lidmi a zavrhování slabých. Udělejme vše pro to, aby bolest našich bratří nezůstala bez významu a nevyústila v zmar lidskosti a zoufalství.
Schopnost milovat nelze potlačit
Při pohledu do budoucna na Jubileum, jehož zahájení se blíží, papež dále připomněl téma naděje, které „má zvláštní vztah k charismatu pasionistů“ a jehož „teologickým důvodem je Kristova smrt a vzkříšení“. František zdůraznil, že „krev a voda vytékající z jeho srdce vypovídají o tom, že i po smrti život pokračuje“ a že „láska se vylévá na lidstvo v daru Ducha a sděluje se silou, kterou nikdo nemůže odstranit“. K tomu všemu směřuje naděje.
Pokud v člověku nic nedokáže potlačit schopnost milovat, pak nic není ztraceno, vše nachází smysl a hodnotu, vše je zachráněno. Na této jistotě víry spočívá naděje.
Naléhavost lásky
Nakonec papež pasionisty upozornil na „starostlivost Panny Marie“ a vybídl je, aby žili „své zasvěcení a poslání s vědomím naléhavosti při šíření poselství spásy.
Není to spěch hodin, krónos, ale spěch milosti, kairós, lásky, která běží, aby dosáhla svého cíle, podobně jako mořská vlna spěchá, aby se dotkla břehu.
