PODCAST - Papež: Láska k Bohu a druhým je „srdcem“ víry, ne vnější úkony

Při modlitbě Anděl Páně na Svatopetrském náměstí nás František vyzval, abychom se vrátili ke kořenům křesťanského života: „vnější praktiky“ nemají význam, protože můžeme dělat mnoho věcí, ale „jen pro sebe“, zatímco Pán se nás bude ptát, jak jsme milovali.
Poslechněte si papežovu promluvu v češtině

PAPEŽ FRANTIŠEK 

Milí bratři a sestry, hezkou neděli!

Evangelium dnešní liturgie (Mk 12,28-34) nám vypráví o jedné z mnoha diskusí, které Ježíš vedl v jeruzalémském chrámu. Přistupuje k němu jeden ze zákoníků a ptá se ho: „Které přikázání je první ze všech?“ (v. 28). Ježíš odpovídá tak, že dává dohromady dvě základní přikázání Mojžíšova zákona: „Miluj Hospodina, svého Boha“ a „miluj svého bližního“ (v. 30-31). „Milovat budeš Hospodina, svého Boha“ a „milovat budeš svého bližního“.

Zákoník svou otázkou hledá „první“ z přikázání, tj. princip, který je základem všech přikázání; Židé měli tolik přikázání, že hledali základ všech, jedno, které by bylo základní, na kterém by se shodli, a byly mezi nimi diskuse, dobré diskuse, protože hledali pravdu. A tato otázka je zásadní i pro nás, pro náš život a pro cestu naší víry. I my se totiž někdy cítíme rozptýleni v mnoha věcech a ptáme se sami sebe: ale co je nakonec to nejdůležitější ze všeho? Kde mohu najít střed svého života, své víry. A Ježíš nám dává odpověď, když spojuje tato dvě hlavní přikázání : „Miluj Hospodina, svého Boha“ a „miluj svého bližního“. A to je tak trochu jádro naší víry.

Všichni se - jak víme - potřebujeme vrátit k srdci života a víry, protože srdce je „zdrojem a kořenem všech ostatních sil, všech ostatních přesvědčení“ (Dilexit nos, 9). A Ježíš nám říká, že zdrojem všeho je láska, že nikdy nesmíme oddělovat Boha od člověka. Učedníkovi každé doby Kristus Pán říká: Na tvé cestě nejsou důležité vnější praktiky, jako jsou oběti (v. 33), ale postoj srdce, s nímž se otevíráš Bohu a svým bratřím a sestrám v lásce. Bratři a sestry, skutečně můžeme dělat mnoho věcí, ale dělat je jen pro sebe a bez lásky, to ale není dobré, dělat je s roztržitým nebo uzavřeným srdcem: to tké není dobré. Mnohé věci je však třeba dělat s láskou.

Kristus přijde a zeptá se nás především na lásku: „Jak jste milovali?“ Je tedy důležité upevnit si v srdci to nejdůležitější přikázání. Jaké to je? Miluj Hospodina, svého Boha, a miluj svého bližního jako sebe sama. A každý den si zpytovat svědomí a ptát se sami sebe: Je láska k Bohu a bližnímu středem mého života? Podněcuje mě modlitba k Bohu k tomu, abych vyšel vstříc svým bratřím a sestrám a bezvýhradně je miloval? Poznávám ve tvářích druhých přítomnost Boží? 

Kéž nám Panna Maria, která nesla Boží zákon vtisknutý do svého neposkvrněného srdce, pomůže milovat Hospodina a své bratry a sestry.

3. listopadu 2024, 12:18

Angelus je modlitba, která se pronáší třikrát denně na památku trvalého tajemství Vtělení, a to v šest hodin ráno, v poledne a v šest hodin večer, když se rozezní zvony. Název Angelus pochází z úvodu modlitby – Anděl Páně zvěstoval Panně Marii (Angelus Domini nuntiavit Mariae), která spočívá v krátké četbě tří jednoduchých testů zaměřených na Ježíšovo Vtělení a v recitaci tří Zdrávasů. Tuto modlitbu pronáší papež o nedělích a slavnostech v pravé poledne na Svatopetrském náměstí. Před modlitbou Anděl Páně se v krátké promluvě věnuje liturgickým čtením daného dne a po apoštolském požehnání zdraví poutníky. Od Velikonoc do Letnic se namísto modlitby Angelus pronáší modlitba Regina Coeli (Raduj se, Královno nebeská), která připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání a v jejímž závěru se třikrát opakuje Chvála nejsvětější Trojice.

Předchozí promluvy před modlitbou Angelus / Regina Coeli

Čtěte více >