Papež František k rybářům a zdravotníkům: Pěstujte rodinné vztahy
Vatican News
„Vaše práce je těžká, vyžaduje oběti a vytrvalost, čelíte jak stálým výzvám, tak novým naléhavým problémům, jako je obtížná generační výměna, stále rostoucí náklady, dusivá byrokracie, nekalá konkurence velkých nadnárodních společností. To vás však neodrazuje, ba naopak to živí další vaši vlastnost: jednotu“, obrátil se papež na rybáře z různých italských přístavů.
„Na moře se člověk nevydává sám,“ dodal, “k nahození sítí je třeba pracovat společně, jako posádka, nebo ještě lépe jako společenství, v němž navzdory různosti rolí závisí úspěch práce každého na přispění všech. Rybolov se tak stává školou života, a to až do té míry, že jej Ježíš používá jako symbol pro označení povolání apoštolů: 'Pojďte za mnou, učiním z vás rybáře lidí'.“
Nikdo nesmí být odsunut na okraj společnosti do té míry, aby nemohl být léčen
„Je důležité nezapomínat, že vy, zdravotníci, jste lidé, kteří potřebují podporu stejně jako bratři a sestry, o které pečujete. Únava z vyčerpávajících směn, starosti, které nosíte ve svých srdcích, a bolest, kterou přejímáte od svých pacientů, vyžadují útěchu a uzdravení. Proto vás vyzývám, abyste nezanedbávali sami sebe, ale abyste se raději starali jeden o druhého“, řekl poté papež František účastníkům konference „Univerzálnost a udržitelnost národních zdravotnických služeb v Evropě“.
„Nikdo nemůže být odsunut na okraj společnosti do té míry, aby nemohl být vyléčen“, dodal, „zdravotnické systémy a služby, z nichž pocházíte, mají za sebou v tomto smyslu velkou historii citlivosti, zejména vůči těm, na které systém nedosáhne, vůči zavrženým“. Papež připomněl dílo mnoha řeholníků a světců, kteří po staletí zakládali hospice pro nemocné a poutníky; nebo postavy, jako je svatý Jan od Boha, svatý Josef Moscati, svatá Terezie z Kalkaty: „Ti všichni byli muži a ženami skloněnými nad lůžkem těch, kteří trpí.“ Proto papež vyzval, aby se „oživily zdravotnické systémy zevnitř, aby nikdo nebyl opuštěn“.
„Evangelium, které nás učí neskrývat své hřivny, ale učinit je plodnými pro dobro všech, nám také ukazuje, abychom při tom měli přednostně na zřeteli ty, kteří po pádu leží opuštěni na cestě. Latina v této souvislosti ukovala krásné slovo: con-solatio, které označuje sjednocení „v samotě, která pak už není samotou“. To je cesta: být sjednocen v samotě, aby nikdo nebyl sám v bolesti“. Nakonec František připomněl, jak je důležité vážit si „rodinných vztahů: jsou ‚lékem‘, a to jak pro zdravé, tak pro nemocné“. „Izolace a individualismus totiž otevírají dveře ztrátě naděje, a to způsobuje, že duše je nemocná a často i tělo.“