František na památku svaté Lucie: Ve vycházející církvi potřebujeme práci a slovo žen
Vatican News
„Lucie je žena a její svatost ukazuje vaší církvi a všem církvím, nakolik mají ženy vlastní cesty k následování Boha,“ napsal papež v listě zaslaném syrakuskému arcibiskupovi, mons. Francescu Lomantovi, u příležitosti dočasného přenesení ostatků svaté Lucie.
„Od evangelijních vyprávění jsou Ježíšovy učednice svědkyněmi inteligence a lásky, bez nichž by k nám poselství o zmrtvýchvstání nemohlo dorazit“, pokračuje papež a vyslovuje hold svaté Lucii: „Simulakrum vaší patronky, pokud ho dobře pozorujete, energicky vyjadřuje důstojnost a schopnost pohlížet daleko dopředu, kterou křesťanské ženy i dnes přinášejí do centra společenského života a nedovolují žádné světské moci, aby jejich svědectví uzamkla v neviditelnosti a mlčení.“
„Potřebujeme práci a slovo žen ve vycházející církvi, která by v kultuře a soužití byla kvasem a světlem“, apeluje papež: „A to tím spíše v srdci Středomoří, kolébce civilizace a humanismu, tragicky v centru nespravedlnosti a nerovnováhy, kterou jsem od své první apoštolské cesty, na Lampedusu, vybízel, aby se ubírala od kultury odpisu v kulturu setkávání.“
„Kéž nás mučednictví svaté Lucie vychovává k pláči, soucitu a něze,“ přeje si papež František: “To jsou ctnosti potvrzené slzami Panny Marie v Syrakusách. Jsou to ctnosti nejen křesťanské, ale také politické. Představují skutečnou sílu, která buduje město. Vracejí nám oči, abychom viděli, pohled, který kvůli necitlivosti dramaticky ztrácíme. A jak důležité je modlit se za ně, aby uzdravily naše oči!“.
„Být na straně světla nás také vystavuje mučednictví“, upozorňuje poté papež a dodává: ‚Možná na nás nevztáhnou ruce, ale volba, na které straně být, nás připraví o část klidu“. Je tudíž třeba „vybrat si stranu světla. Být světlými, průzračnými, upřímnými lidmi; komunikovat s druhými otevřeně, jasně, s úctou; vyjít z nejasností života a zločinného podbízení; nebát se obtíží“.
„Nikdy se neunavujme vychovávat děti, dospívající i dospělé - počínaje sebou samými - k naslouchání srdci, k rozpoznávání svědectví, k pěstování kritického smyslu, k poslušnosti svědomí.“ Závěrečná papežova výzva zní: „Nezapomeňte duchovně přivést na svou hostinu sestry a bratry na celém světě, kteří trpí kvůli pronásledování a nespravedlnosti. Zahrňte do ní i migranty, uprchlíky a chudé, kteří jsou s vámi. A nezapomeňte se prosím modlit také za mě“.
