Papež František kondoluje k úmrtí Jimmyho Cartera

Christopher Wells, Vatikán

Papež František uvedl, že je „zarmoucen zprávou o úmrtí bývalého prezidenta Jimmyho Cartera“, a vyjádřil „upřímnou soustrast“ a modlitby za ty, kteří truchlí nad jeho odchodem.

V telegramu podepsaném kardinálem státním sekretářem Pietrem Parolinem papež připomněl Carterovu „pevnou oddanost, motivovanou hlubokou křesťanskou vírou, věci smíření a míru mezi národy, obraně lidských práv a blahu chudých a potřebných“ a svěřil ho „nekonečnému milosrdenství všemohoucího Boha“.

Příklad služebného vůdcovství

V roce 1979 se Carter stal prvním americkým prezidentem, který v Bílém domě hostil papeže, když ve Spojených státech přivítal Jana Pavla II. Po jejich setkání Svatý otec řekl: „Jsem poctěn, že jsem měl na základě Vašeho laskavého pozvání příležitost se s Vámi setkat, neboť z titulu své funkce prezidenta Spojených států amerických reprezentujete před světem celý americký národ a nesete nesmírnou odpovědnost za vedení tohoto národa na cestě spravedlnosti a míru.“

Toto setkání připomněl ve svém prohlášení atlantský arcibiskup Gregory Hartmayer, který poznamenal, že „vzájemný respekt“ mezi oběma světovými vůdci „pokračoval po celá léta, kdy se oba zasazovali o mír a lidská práva“.

Arcibiskup Hartmayer dále uvedl, že prezident Carter a jeho manželka Rosalynn „byli příkladem křesťanské víry“. „Ať už cestovali po světě, aby prosazovali demokracii a zasazovali se o lidská práva, nebo stavěli domy v rámci organizace Habitat for Humanity a učili v nedělní škole v Plains v Georgii, dělali svět lepším,“ řekl arcibiskup. Hartmayer připomněl četná ocenění bývalého prezidenta, včetně Prezidentské medaile svobody v roce 1999 a Nobelovy ceny míru v roce 2002, a řekl: „S Rosalynn po boku [Jimmy Carter] vždy využíval těchto příležitostí, aby svým příkladem učil, co znamená být vůdcem ve službě.“

Mimořádný vůdce, státník a humanista

„Amerika a svět dnes ztratily mimořádného vůdce, státníka a humanistu,“ uvedl americký prezident Joe Biden v prohlášení zveřejněném krátce po oznámení Carterova úmrtí. Biden svého předchůdce popsal jako „muže velkého charakteru a odvahy, naděje a optimismu“, vyzdvihl Carterův „soucit a morální jasnost“ a zdůraznil jeho práci na „vymýcení nemocí, nastolení míru, prosazování občanských a lidských práv, prosazování svobodných a spravedlivých voleb, ubytování bezdomovců a vždy se zasazoval o ty nejslabší mezi námi“.

James Earl Carter mladší byl 39. prezidentem Spojených států amerických jedno funkční období, v letech 1977-1981. Jako prezident omilostnil osoby, které se za války ve Vietnamu vyhnuly odvodu, vyjednal „dohodu z Camp Davidu“ mezi Egyptem a Izraelem a smlouvu, na jejímž základě získala Panama kontrolu nad Panamským průplavem. V roce 1979 podepsal se sovětským vůdcem Leonidem Brežněvem Smlouvu o omezení strategických zbraní II, která omezila rozmístění strategických jaderných zbraní ve Spojených státech a SSSR.

Očekává se, že Jimmy Carter bude před státním pohřbem plánovaným na 9. ledna ležet v Rotundě Kapitolu ve Washingtonu. Prezident Biden vyhlásil toto datum jako den smutku nad odchodem svého předchůdce.