Papežova silvestrovská homilie: Nadějí bratrského světa je Ježíš
PAPEŽ FRANTIŠEK
Je čas díkůvzdání a my máme radost z toho, že ho můžeme prožít oslavou svaté Matky Boží. Ona, která uchovává Ježíšovo tajemství ve svém srdci, učí i nás číst znamení doby ve světle tohoto tajemství.
Rok, který se chýlí ke konci, byl pro město Řím velmi rušný. Občané, poutníci, turisté a všichni, kdo tudy projíždějí, zažili typickou fázi předcházející jubileu, kdy se ve městě rozrůstají velká i malá staveniště. Dnešní večer je časem pro sapienciální reflexi, k zamyšlení nad tím, že všechna tato práce měla kromě své vlastní hodnoty také význam, který odpovídá vlastnímu povolání Říma, jeho univerzálnímu povolání. Ve světle Božího slova, které jsme právě slyšeli, by se toto povolání dalo vyjádřit takto: Řím je povolán přijímat všechny, aby se všichni poznali jako Boží děti a vzájemní bratři a sestry.
Proto chceme v této chvíli pozvednout své díky Hospodinu za to, že nám dovolil pracovat , a to pracovat tak mnoho, a především za to, že nám dal, abychom tak činili s tímto velkým smyslem, s tímto širokým obzorem, jímž je naděje bratrství.
Motto Jubilea „Poutníci naděje“ je plné významů v závislosti na různých možných perspektivách, které jsou jako tolik „cest“ jedné pouti. A jednou ztěchto velkých cest naděje, po nichž je třeba kráčet, je bratrství: je to cesta, kterou jsem předložil v encyklice Fratelli tutti. Ano, naděje světa spočívá v bratrství! A je hezké pomyslet na to, že naše město se v posledních měsících stalo staveništěm pro tento účel, s tímto celkovým smyslem: připravuje se na přijetí mužů a žen z celého světa, katolíků i křesťanů jiných vyznání, věřících všech náboženství, hledačů pravdy, svobody, spravedlnosti a míru, všech poutníků naděje a bratrství.
Musíme si však položit otázku: má tato perspektiva opodstatnění? Je naděje na bratrské lidství jen řečnickým sloganem, nebo má základy „na skále", na nichž můžeme vybudovat něco stabilního a trvalého?
Svatá Matka Boží nám dává odpověď tím, že nám ukazuje Ježíše. Nadějí na bratrský svět není ideologie, není to ekonomický systém, není to technologický pokrok. Nadějí bratrského světa je On, vtělený Syn, poslaný Otcem, abychom se všichni stali tím, čím jsme, tedy dětmi Otce, který je na nebesích, a tedy bratry a sestrami mezi sebou.
A tak, když vděčně obdivujeme výsledky práce vykonané ve městě - děkujeme mnoha a mnoha mužům a ženám, kteří ji vykonali, a děkujeme panu starostovi za toto dílo, které posouvá město kupředu -, uvědomujeme si, co je rozhodujícím staveništěm, staveništěm, které se týká každého z nás: toto staveniště je to, v němž každý den dovolím Bohu, aby ve mně změnil to, co není hodno toho, že jsme Boží děti - je třeba to změnit! Aby změnil to, co není lidské. Pak se každý den zavážu žít jako bratr a sestra svých bližních.
Kéž nám naše svatá Matka pomůže, abychom jako poutníci naděje společně kráčeli po cestě bratrství. Kéž nám Hospodin požehná, nám všem; kéž nám odpustí naše hříchy a dá nám sílu pokračovat v naší pouti i v nadcházejícím roce. Děkuji.
