PODCAST- František: Ježíš je v těch nejposlednějších, dávat se jim je smyslem života

PAPEŽ FRANTIŠEK

Drazí bratři a sestry, šťastný svátek Zjevení Páně!

Církev dnes slaví zjevení Ježíše a evangelium se zaměřuje na mudrce, kteří na konci dlouhé cesty dorazili do Jeruzaléma, aby se poklonili Ježíši.

Když budeme pozorní, zjistíme něco trochu zvláštního: zatímco mudrci z daleka přicházejí, aby našli Ježíše, ti, kteří byliblízko, se k betlémské jeskyni nepohnou ani o krok. Mudrci, přilákáni a vedeni hvězdou, čelí obrovským výdajům, dávají k dispozici svůj čas a podstupují mnohá rizika a nejistoty, o které v oněch dobách nikdy nebyla nouze. Přesto překonávají všechny obtíže, aby se dostali ke Králi Mesiáši, protože vědí, že se děje něco jedinečného v dějinách lidstva a oni nechtějí zmeškat schůzku. Měli v sobě inspiraci a šli za ní.

Místo toho ti, kdo žijí v Jeruzalémě, kteří by měli být nejvíce šťastní a připraveni se houfně vydat na cestu, zůstávají na místě. Kněží a teologové správně vykládají Písmo svaté a dávají mudrcům návod, kde mají Mesiáše najít, ale oni se ze svých „kateder“ nehnou. Jsou spokojeni s tím, co mají, a na výpravu se nevydávají, nepovažují za vhodné opustit Jeruzalém.

Tato skutečnost nás, sestry a bratři, nutí k zamyšlení a svým způsobem provokuje, protože vyvolává otázku: my, já, dnes, do které kategorie patříme? Jsme spíše jako pastýři, kteří se oné noci spěšně vydali k jeskyni, a mudrci z Východu, kteří se s důvěrou vydali hledat Božího Syna, jenž se stal člověkem, nebo jsme spíše jako ti, kteří, ačkoli jsou mu fyzicky velmi blízko, neotevírají dveře svého srdce a svého života, zůstávají uzavřeni a necitliví vůči Ježíšově přítomnosti? Položme si tuto otázku. Do které skupiny lidí patřím? 

Podle jednoho příběhu přišel čtvrtý mudrc do Jeruzaléma pozdě, právě v době Ježíšova ukřižování - je to krásný příběh, není historický, ale je to krásný příběh -, protože se zastavil na ulici, aby pomohl všem potřebným tím, že jim rozdal vzácné dary, které přinesl pro Ježíše. Nakonec šel kolem jeden stařec a řekl mu: „Amen, pravím ti, cokoli jsi udělal pro nejmenšího z bratří, pro mne jsi udělal.“ Hospodin ví o všem, co jsme udělali pro druhé.

Prosme Pannu Marii o pomoc, abychom po vzoru pastýřů a mudrců uměli rozpoznat Ježíše v jeho blízkosti, v chudých, v eucharistii, v opuštěných, v našem bratru, v naší sestře.