František východním církvím slavícím Vánoce: Modlím se za mír
Giovanni Zavatta - Vatikán
V dnešním tweetu papež František - opakujíc slova použitá na konci modlitby Anděl Páně - vyjadřuje „co nejsrdečnější přání církevním společenstvím na Východě, která dnes slaví svaté Vánoce“, a ujišťuje zejména o svých modlitbách „za ty, kteří trpí kvůli probíhajícím konfliktům“. Kéž Ježíš, Kníže pokoje, přinese všem mír a pokoj,“ uzavírá papež. Příležitostí je slavnost Božího hodu vánočního, který pravoslavné církve řídící se juliánským kalendářem (zejména v Rusku, Srbsku, Gruzii, Bělorusku, ale také v Etiopii, Egyptě a v Jeruzalémě) slaví v noci mezi 6. a 7. lednem, tedy o třináct dní později než většina křesťanského světa.
V Betlémě na Západním břehu Jordánu vedl oslavy jeruzalémský řecko-pravoslavný patriarcha Theofilos III, kterého na náměstí Manger Square přivítala místní komunita. Vánoce se však i tak nesly v menším stylu, protože v Gaze probíhá válka mezi Izraelem a Hamásem a v oblasti panuje další napětí. V Egyptě to byl naopak Theodor II, hlava koptské pravoslavné církve, kdo popřál veselé Vánoce: „Když Bůh vstoupil na svět, zvolil si cestu dětství a skrze ni se uskutečnila velká díla. Tím se učíme, že všechny malé věci se v Božích rukou stávají velkými“.
Ve svém vánočním poselství srbský patriarcha Porfirius poté, co připomněl probíhající konflikty (například „strašný konflikt mezi bratry stejné krve a víry na Ukrajině a v Rusku“), zdůrazňuje, že „církev neodsuzuje, nerozděluje, nedělá rozdíly, ale připomíná, že se všichni navzájem potřebujeme, a vyzývá všechny k míru a společenství lásky“. Nezapomínejme, že mnoho neštěstí, konfliktů a válek začíná odlidštěním bližního, vymazáním lidskosti druhého člověka. Je proto nanejvýš důležité, abychom všichni,“ vyzýval Porfyrius, “přestali používat slovník, v němž je druhý nazýván nejprve cizincem, pak protivníkem, pak nepřítelem a nakonec nelidskou bytostí. Připomeňme si fatální důsledky takového jednání v lidských dějinách, které jsou bohužel četné. Vzpomeňme si na naši minulost a na rozdělení, z něhož se stále nemůžeme vzpamatovat“. Moskevský patriarcha Cyril zase řekl, že „každý den, a o to více v tento sváteční den, jsme povoláni vroucně se modlit za mír celého světa, za stabilitu svatých Božích církví, za nemocné, za trpící, za uvězněné“.
Neformálně nazývaným „pravoslavným“ Vánocům předchází přísnější příprava než katolickým a zahrnuje čtyřicetidenní postní období, během něhož se věřící (s výjimkou dětí, těhotných žen, starých lidí a nemocných) musí zdržet konzumace masa, mléčných výrobků, někdy i oleje a vína. Ve středu a v pátek jsou povoleny ryby, ale v předvečer svátečního dne zahrnuje dieta pouze konzumaci „socivo“ potravin, tj. vařené pšenice a ovoce. V tomto období se také nesmějí konat svatby, protože platí také pravidlo sexuální abstinence.
Narození Páně je znázorňováno především prostřednictvím posvátných ikon (vystavovaných během oslav), které mají v pravoslavné spiritualitě hluboký význam. V některých zemích, například v Gruzii, ti, kteří nemohou jít do kostela, zapalují v okně svíčku, čímž vyjadřují připravenost přijmout Ježíše do svých domovů a srdcí. Tento rituál se stal tradicí z iniciativy patriarchy Eliáše II. před mnoha lety.
