OSN vyhlásila Mezinárodní den obětí náboženského násilí
Rezoluci Spojených národů komentuje Martin Kugler, předseda výkonné rady vídeňské Observatoře projevů protikřesťanské diskriminace a intolerance v Evropě.
„Je to velice důležitý krok, který se ve skutečnosti již dlouho očekával. Organizace spojených národů založila mnoho různých pamětních dnů, ale doposud žádný nebyl věnován náboženské svobodě. Zejména pronásledování křesťanů je tématem, kterého si mezinárodní diplomacie jistě všímá, ale nijak s ním nenakládá. Západní elity – myslím kulturní, nikoli jen politické – jen nerady mluví o tomto problému nahlas a vzdorují tomu, aby se v tomto kontextu otevřeně mluvilo o křesťanech.“
Dokument OSN vyjadřuje „vážné znepokojení nad přetrváváním nesnášenlivosti a násilí založených na osobním přesvědčení či vyznávaném náboženství, které dopadají na členy náboženských společenství a menšin“. Jaké konkrétní činy má rezoluce na mysli?
„Předpokládám, že se tím označuje tělesné násilí a skutečné ohrožení života jak u křesťanů, tak jiných věřících. Bylo by ovšem třeba zahrnout také jakékoliv omezení či diskriminaci vztahující se ke svobodě vyjadřování, výchovy či rodinných práv. Kromě toho se stále více oklešťuje výhrada svědomí u lidí, kteří vyznávají katolické, židovské či muslimské náboženství, a mají problémy s tím, jestliže odmítají potrat, eutanázii a jiné biolékařské zásahy. Tato otázka se týká mnoha lidí v Evropě, včetně lékařů a zdravotních sester.“
Podle Spojených národů trpí třetina světové populace nějakou formou náboženského pronásledování. Jaké země v Evropě jsou nejvíce zasaženy?
„Křesťanů se zde týkají dva odlišné druhy pronásledování – prvním je diskriminace, se kterou se spíše setkáváme ve Skandinávii a západní Evropě, například Francii a Spojeném království. Druhou věcí je vandalismus v sakrálních stavbách, který je dnes velkým tématem ve Francii. Po tragédii v Notre Dame mu tamní i mezinárodní tisk věnuje větší pozornost, zatímco předtím nikdo nemluvil o tom, že pouze v minulém roce, 2018, bylo více než tisíc křesťanských kostelů, modliteben či dalších míst určených k usebrání dějištěm vandalských a znesvěcujících činů. Další stovky obdobných případů byly namířeny přímo proti lidem. Nejde tedy o nový fenomén – zaznamenáváme ho už deset let. Naše webové stránky shromáždily více než 2500 případů po celé Evropě, počínaje vandalismem přes násilí po právní a kulturní dopad diskriminace a marginalizace.“
Vysvětluje rakouský historik a politolog Martin Kugler. Vyhlášení dne, připomínajícího oběti náboženského násilí, přivítala rovněž papežská nadace Kirche in Not. Právě ona totiž již před dvěma lety podpořila polskou právničku a mezinárodně uznávanou odbornici v otázce náboženské svobody, Ewelinu Ochab, aby s tímto návrhem vystoupila na půdě OSN. Polskou iniciativu poté podpořilo několik dalších zemí (USA, Kanada, Brazílie, Egypt, Irák, Jordánsko, Nigérie a Pákistán)
(jag).