Státní rada zamítla paušální zákaz bohoslužeb v Belgii

Rozhodnutí Státní rady padlo zásluhou antverpské židovské obce, která se proti restrikcím odvolala s tím, že vládní předpisy narušují náboženskou svobodu, garantovanou belgickou ústavou z roku 1831 a Evropskou dohodou o lidských právech. Poukázali na to, že současná exekutiva nebere v úvahu nároky náboženského života. Nynější omezení brání katolíkům v přijímání eucharistie a ortodoxním židovským komunitám nedovolují náboženské obřady, jelikož vyžadují fyzickou přítomnost deseti mužů. Antverpští Židé navíc připomněli, že přísná sanitární omezení jsou zaváděna právě ve chvíli, kdy lidé kvůli pandemii potřebují duchovní oporu více než jindy a křesťané se připravují na svátky slavené více než dva tisíce let.

Belgická Státní rada dala námitkám za pravdu a nařídila vládě obnovení konzultací s konfesními komunitami a zavedení limitů, které budou přiměřené k ohrožení a přijatým bezpečnostním prostředkům. Hovoří mluvčí belgického episkopátu P. Tommy Scholtès SJ.

“Po všechny týdny, kdy jsme nemohli sloužit eucharistii, byl episkopát toho mínění, že je potřeba dodržet tato omezení a vzdát se dočasně bohoslužeb se všemi bolestnými důsledky. Mám na mysli citelný nedostatek či spíše hlad po eucharistii. Uvědomujeme si nicméně, že sanitární situace v Belgii není dobrá. Nelze pořádat velká shromáždění, musíme zůstat velmi opatrní. V rozhovorech s vládou biskupové navrhnou zavedení bezpečnostních zásad, které se uplatňovaly v létě, totiž 100 a posléze 200 lidí na liturgii. Doufáme, že ve spolupráci s vládou vypracujeme nějaké řešení. Kostely jsou v této chvíli otevřené a přichází do nich poměrně hodně lidí, aby se pomodlili nebo účastnili adorace. Pokud bude možné sloužit mši na vánoce, bude nutné, aby limit byl úměrný k většímu zájmu věřících, jinak nastanou organizační problémy.”

(job)