Nejvyšší soud Spojených států amerických zrušil výnos o právu na potrat. Biskupové: historický den

Vatican News

Vprostřed rozpolceného veřejného mínění hovoří severoameričtí biskupové o historickém dni. Nejvyšší soud USA v pátek zrušil rozsudek ve věci Roeová v. Wade, kterým v roce 1973 legalizoval potraty. Jednotlivé státy nyní budou moci v této oblasti uplatňovat své vlastní zákony. Ústava neuděluje právo na potrat, uvádí se v 213stránkovém rozsudku, který soudní dvůr schválil šesti hlasy proti třem. Potraty představují ve Spojených státech amerických hluboký morální problém. Ústava nezakazuje občanům jednotlivých států upravovat nebo zakazovat potrat. Rozhodnutí soudu bylo přijato v případu Dobbs v. Jackson Women's Health, ve kterém soudci potvrdili zákon Mississippi zakazující umělé přerušení těhotenství po 15. týdnu. Žalobkyní byla jediná klinika, která v tomto státě dosud nabízela potraty.

Restriktivnější zákony

Z padesáti států má 26 států (včetně Texasu a Oklahomy) přísnější zákony o potratech. Devět z nich uplatňuje omezení potratů, která vznikla ještě před rozhodnutím Roeová v. Wade a která dosud nebyla zrušena, proto nyní mohou nabýt účinnosti, zatímco ve třinácti státech byly zákazy potratů takzvaně „uspány“, takže by měly vstoupit v platnost okamžitě. Jedná se o republikánské státy, které přijaly přísné zákony o potratech, provázané s dlouho očekávaným rozhodnutím Nejvyššího soudu. Za třicet dní budou moci zakázat potraty, s výjimkou případů ohrožení matčina života.

Prohlášení politických představitelů

Rozsudek vyvolal smíšené reakce. Demokratka Nancy Pelosiová, předsedkyně Sněmovny reprezentantů Spojených států, hovořila o krutém a pobuřujícím rozhodnutí, které ohrožuje práva žen. Mike Pence, americký republikánský politik a bývalý viceprezident Spojených států, prohlásil: Život zvítězil. Prezident Joe Biden na včerejší večerní tiskové konferenci uvedl: Soudní dvůr odňal ústavní právo. Hlava státu to označila za tragickou chybu. Zrušení rozsudku z roku '73 je podle něj důsledek extrémní ideologie, převládající u Nejvyššího soudu. Bílý dům ujistil, že se snaží zajistit širokou dostupnost potratové pilulky a dalších potratových přípravků.

Prohlášení katolických biskupů

Konference katolických biskupů Spojených států amerických, kterou v loňském roce rozdělila debata o přístupu ke svátostem pro katolické politiky, kteří prosazují politiku podporující potraty, hovoří o historickém okamžiku. V obsáhlém prohlášení, podepsaném předsedou, losangeleským arcibiskupem José H.Gomezem a baltimorským arcibiskupem Williamem E. Lorim, který v rámci konference předsedá komisi pro život, se píše: Již téměř padesát let prosazovaly Spojené státy americké nespravedlivý zákon, který umožnil některým rozhodovat o tom, zda ostatní mohou žít nebo zemřít; tato politika vedla ke smrti desítek milionů nenarozených dětí, celých generací, kterým bylo odepřeno právo narodit se. Amerika byla založena na pravdě, že všichni muži a ženy byli stvořeni v rovnosti a s Bohem daným právem na život, svobodu a hledání štěstí, zdůrazňují biskupové a dodávají: Modlíme se, aby naši zvolení představitelé přijali zákony a politická opatření, které by podporovaly a chránily ty nejzranitelnější z nás.

Biskupové ve svém prohlášení rovněž truchlí nad ztrátou „těch nejmenších, jejichž životy byly od roku 1973 ukončeny“, a zároveň vyjadřují svou blízkost „každé ženě a každému muži, kteří těžce trpěli v důsledku potratu“, ujišťují je o svých modlitbách za uzdravení a slibují jim svůj soucit a podporu. „Jako církev musíme sloužit těm, kdo čelí těžkému těhotenství, a obklopovat je láskou“. Biskupové dále chválí práci milionů Američanů, kteří „pokojně spolupracují na vzdělávání a přesvědčování svých sousedů o nespravedlnosti potratů, nabízejí ženám péči a poradenství a usilují o alternativy k potratům, včetně adopce, pěstounské péče a veřejné politiky, která skutečně podporuje rodiny“.

Amerika po kauze Roeová

„Dnes sdílíme jejich radost a jsme jim vděční. Jejich práce pro věc života“, pokračují biskupové, „odráží vše dobré v naší demokracii a hnutí pro život si zaslouží být zařazeno mezi velká hnutí za sociální změny a občanská práva v dějinách našeho národa“. Biskupové však trvají na tom, že je třeba v této práci pokračovat: „Nyní je čas začít pracovat na budování Ameriky po Roeové. Je čas na zacelení ran a nápravu společenských rozporů; je čas na rozumnou reflexi a občanský dialog a na to, abychom společně budovali společnost a ekonomiku, která podporuje manželství a rodiny a kde má každá žena podporu a prostředky, které potřebuje, aby mohla v lásce přivést na svět své dítě“. Arcibiskupové Gomez a Lori uzavírají své prohlášení slibem, že církev bude „pokračovat ve službě velkému Božímu plánu lásky k lidské osobě a spolupracovat se spoluobčany na naplnění amerického slibu zaručit všem lidem právo na život, svobodu a hledání štěstí“.

Vatikán se připojuje k prohlášení amerických biskupů

Po pátečním rozhodnutí se k prohlášení amerických biskupů připojila také Papežská akademie pro život, která uvedla, že otázka potratů nemůže zůstat „omezena na výkon individuálních práv, ale naopak je záležitostí širokého společenského významu“. „Po padesáti letech je důležité znovu otevřít neideologickou debatu o tom, jaké místo má ochrana života v občanské společnosti, abychom si položili otázku, jaké soužití a jakou společnost chceme budovat“. Papežská akademie pro život uvedla, že vlády by měly přijímat taková měřítka politiky, která „upřednostňují život, aniž by upadala do apriorních ideologických pozic“. To zahrnuje „zajištění odpovídající sexuální výchovy, zaručení zdravotní péče dostupné všem a přípravu legislativních opatření na ochranu rodiny a mateřství a překonání existujících nerovností“. „Potřebujeme solidní pomoc matkám, párům a nenarozenému dítěti, která by zahrnovala celou komunitu a podporovala možnost matek v nesnázích pokračovat v těhotenství a svěřit dítě těm, kteří mohou zaručit jeho růst“. Předseda Papežské akademie, arcibiskup Vincenzo Paglia, řekl: „Tváří v tvář západní společnosti, která ztrácí zaujetí pro život, je tento akt silnou výzvou ke společnému zamyšlení nad vážnou a naléhavou otázkou lidské generativity a podmínek, které ji umožňují; volbou života je v sázce naše odpovědnost za budoucnost lidstva“. „Skutečnost, že tato velká země s dlouhou demokratickou tradicí změnila svůj postoj k této otázce, je výzvou i pro celý svět“.

Prohlášení kardináků O'Malleyho a Cupiche

Kardinál Blase Cupich, chicagský arcibiskup, se připojil ke sboru katolických představitelů, kteří uvítali „důležité“ rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, které ruší „tragické rozhodnutí soudu z roku 1973, jež zamezilo právní ochraně nenarozených dětí“. V prohlášení zveřejněném v pátek odpoledne kardinál Cupich uvedl: „Tento okamžik by měl sloužit jako bod obratu v našem dialogu o místě, které má nenarozené dítě v našem národě, o naší odpovědnosti naslouchat ženám a podporovat je během těhotenství a po narození jejich dětí a o potřebě přeorientovat naše národní priority na podporu rodin, zejména těch, které to potřebují“. Kardinál Cupich zdůraznil přínos církve k takovému diskursu, zejména přesvědčení, že každý lidský život je posvátný a že každá lidská osoba, stvořená k obrazu a podobě Boží, si zaslouží úctu a ochranu. „Toto přesvědčení je důvodem, proč je katolická církev největším poskytovatelem sociálních služeb v této zemi, z nichž mnohé jsou zaměřeny na odstranění systémové chudoby a nejistoty v oblasti zdravotní péče, které uvězňují rodiny v kruhu beznaděje a omezují autentickou volbu“. Kardinál však řekl, že „tento bod není koncem cesty, ale spíše novým začátkem“, a dodal, že „potřebujeme porozumět těm, kteří s námi nesouhlasí, a vštěpovat etiku dialogu a spolupráce“. Kardinál Cupich své prohlášení uzavřel výzvou k celonárodnímu zpytování svědomí, „abychom provedli inventuru těch temných míst v naší společnosti a v našich srdcích, která se obracejí k násilí a popírají lidskost našich bratří a sester, a dali se do práce při budování společného dobra tím, že se rozhodneme pro život“.

„Významné a povzbudivé“ rozhodnutí Nejvyššího soudu uvítal také bostonský arcibiskup, kardinál Seán O'Malley. „Toto rozhodnutí vytvoří možnost chránit lidský život od početí; vyzývá nás, abychom si uvědomili jedinečnou zátěž, které čelí ženy v těhotenství; a vyzývá nás jako národ, abychom spolupracovali na vybudování většího počtu podpůrných společenství - a dostupného přístupu k nim - pro všechny ženy, které zažívají neplánované těhotenství“. Zároveň však dodal, že nebude podceňovat, „jak hluboce je a bude otázka potratů v našem veřejném životě přítomna“. Kardinál O'Malley sice upozornil na důsledný odpor církve vůči „morálnímu a právnímu rozměru“ rozsudku Roeová v. Wade, ale zároveň zdůraznil rozhodný odpor církve vůči „stigmatizaci, kriminalizaci, odsuzování nebo zahanbování žen, které podstoupily potrat nebo o něm uvažují“. Zdůraznil, že církev bude pokračovat v pastorační a sociální podpoře žen, která bude vstřícná a dostupná všem, kdo ji potřebují. Kardinál O'Malley, který se připojil ke kardinálu Cupichovi, zdůraznil, že páteční rozhodnutí Nejvyššího soudu „zahajuje novou kapitolu na legislativních a právních fórech, protože veřejné debaty o potratech neskončí“. Poznamenal, že diskuse se nyní přesune do jednotlivých států, národní legislativy a soudů, a vyjádřil naději, že tato nová kapitola může být obdobím jiného tónu a zaměření občanského života ve Spojených státech.

Za tímto účelem kardinál O'Malley vyzdvihl dvě priority. Za prvé, jak řekl, „musíme přijmout širší pohled na mnohočetné hrozby pro lidský život v naší dnešní společnosti. Uznání, že lidský život začíná početím a pokračuje přirozenou smrtí, implikuje, že veškerý lidský život si zaslouží morální a právní ochranu za všech okolností“. Církev by ve svých postojích „měla odrážet tuto širší vizi a jsme povoláni k tomu, abychom zapojili naši občanskou společnost do tohoto celistvějšího pohledu na hodnotu a důstojnost lidského života“, poukázal bostonský arcibiskup, přičemž si povšiml zejména společné shody na potřebě odstranit „životní podmínky chudoby a nespravedlnosti, které byly hlavním faktorem přispívajícím k potratům“. „Ti, kdo byli proti Roeové i ji podporovali, mohou a měli by najít společnou řeč pro obnovení závazku k sociální a ekonomické spravedlnosti v naší zemi“. Za druhé poznamenal, že „ochrana lidského života za všech okolností může být úspěšná pouze tehdy, pokud znovu objevíme hodnotu zdvořilosti v diskusi, protestech a při prosazování politiky“. Obnova úcty k lidskému životu, ale též zdvořilosti a uctivého diskurzu, které v posledních letech trpěly zanedbáváním, „je možná a naléhavě nutná“, vyzval kardinál O'Malley a uzavřel: „Jako biskup a občan doufám a modlím se, abychom dokázali vytvořit kulturu, která chrání ty nejzranitelnější na počátku života a kdykoli je život jakýmkoli způsobem ohrožen“.

(jag)