Ke Kongresu představitelů světových a tradičních náboženství
Deborah Castellano Lubov – Vatican News
Papež František v úterý odcestuje do Kazachstánu na 7. Kongres představitelů světových a tradičních náboženství, který se koná 14. a 15. září v kazašském hlavním městě Nur-Sultan. Na akci proběhnou diskuse na podporu míru a konkrétní závazky ze strany náboženských představitelů z celého světa, včetně velkého imáma Al Azhar Ahmeda Al Tayyba a zástupců ruské pravoslavné církve.
Kongres vznikl v roce 2003 po tragických útocích na Spojené státy z 11. září a po druhém mezináboženském setkání papeže Jana Pavla II. v Assisi v roce 2002.
V rozhovoru pro Vatican News nabídl ředitel odboru mnohostranné spolupráce kazašského ministerstva Didar Temenov pohled na význam této akce, která se letos zaměřuje na roli náboženských představitelů v postpandemickém světě.
Poslání kongresu
"Posláním kongresu je dále posilovat mezikonfesní a mezietnickou harmonii na celém světě, zejména v této velmi náročné době," říká.
"Svět v současné době prochází velkými zkouškami a v této době je velmi důležité, aby náboženští představitelé v této naší nelehké chvíli významně přispěli k podpoře dialogu mezi náboženstvími a mezi národy," uznává.
Náboženství, zdůrazňuje pan Temenov, hraje "velmi důležitou roli v životě miliard lidí", i přesto, že někdy "politické neshody zahrnují náboženské prvky".
"Náboženští představitelé mají velký vliv a autoritu, aby pomohli řešit konflikty ve světě, ale nejdůležitější je podpora dialogu mezi různými náboženstvími, stejně jako mezi zeměmi," říká. "A v této souvislosti je úloha tohoto kongresu zaměřena na posílení mezikonfesní a mezietnické harmonie na celém světě."
Temenov vyjádřil naději, že kongres pomůže "světu přiblížit se k většímu porozumění a dialogu".
Historie kongresu
Historie kongresu sahá do roku 2003, kdy tehdejší kazašský prezident Nur-Sultan Nazarbajev uspořádal první kongres "jako přímou reakci na nárůst náboženského napětí a extremismu po tragických událostech z 11. září 2001 ve Spojených státech".
"Jsme přesvědčeni, že šlo o kritický okamžik, kdy se náboženským vůdcům naskytla příležitost spolupracovat, aby zabránili zneužívání náboženství k rozdělování lidí, komunit a národů."
Dosud se konalo šest kongresů náboženských představitelů světových a tradičních náboženství a pan Temenov uvedl, že jeho země se těší na pořádání 7. kongresu.
"Bude to jeden z největších kongresů ve srovnání s těmi předchozími," říká. "Jen pro statistiku uvádím, že před téměř 20 lety, kdy vznikl první kongres, se ho zúčastnilo 17 delegací."
Přivítání papeže Františka
Nejenže se očekává, že letošní kongres přivítá přibližně 100 účastníků z 50 zemí, ale bude znamenat největší počet účastníků i kvalitu významných delegací, říká pan Temenov.
"Mezi ně samozřejmě patří i papež František, na jehož návštěvu se velmi těšíme."
Ačkoli budou zastoupena četná náboženství, mezi dalšími účastníky budou například velký imám Al Azhar Ahmed Al Tayyeb, metropolita Volokolamský Antonij, vedoucí oddělení vnějších vztahů Moskevského patriarchátu, aškenázský vrchní rabín Izraele David Lau a sefardský vrchní rabín Izraele Jicchak Josef a jeruzalémský patriarcha Theofilos III.
Jak informuje pan Temenov, o účastnících kongresu rozhoduje sekretariát spolu s několika stálými představiteli světových náboženství, přičemž poznamenává, že tradičně zvou nejznámější a nejuznávanější duchovní z celého světa.
Úloha náboženství při řešení palčivých otázek
Pan Temenov říká, že kongres chce vyslat jedinečné mírové poselství do světa, kde je na vzestupu náboženský fundamentalismus.
Upozorňuje, že v posledních letech svět "zažívá četné krize, včetně konfliktů, pandemií a přírodních katastrof".
"Jsme přesvědčeni, že v této velmi, velmi obtížné době by náboženství mělo být pro společnost základním kamenem a může nám pomoci. Může nám pomoci provést nás těžkými časy."
Proto trvá na tom, že "je velmi důležité, aby náboženští představitelé hráli důležitou roli v duchovním a společenském rozvoji, ale také aby se zabývali otázkami, které jsou v současné době velmi akutní".
Závazek ke společnému řešení
Kazachstán, říká pan Temenov, doufá, že bude moci napomáhat mírovému a důstojnému životu lidí na celé planetě.
"Věříme, že kongres přispěje k rozvoji celosvětového mezináboženského dialogu ve jménu míru a stability. A prostřednictvím tohoto závazku ke společnému řešení mezinárodních sporů přispěje kongres k rozvoji vzájemného porozumění mezi východní a západní civilizací."
Očekává se, že výsledkem kongresu bude závěrečný dokument, který účastníci podepíší.
"Plánujeme přijmout prohlášení kongresu a doufáme, že v něm budou obsažena všechna důležitá poselství, která by vedoucí představitelé chtěli vyslat lidem celého světa."
V současné době, jak poznamenává, je text deklarace v závěrečné fázi projednávání delegacemi.
Deklarace bude přečtena během posledního dne návštěvy papeže Františka v Nur-Sultanu, kdy pronese závěrečné slovo ke kongresu.
Závazek papeže Františka k mezináboženskému dialogu a přátelství
Mezináboženský dialog byl papeži Františkovi vždy velmi blízký, o čemž svědčí jeho dokument o lidském bratrství podepsaný v Abú Zabí a následná encyklika na toto téma Fratelli tutti.
Papež se také účastnil nejednoho setkání "Modlitba za mír", která pořádá komunita Sant'Egidio v Assisi a v Římě, v naději, že se mu podaří udržet "ducha Assisi" mezi představiteli různých náboženství.
Papež František se osobně účastnil různých mezináboženských setkání a vždy udržoval přátelské vztahy s představiteli jiných náboženství, a to ještě z dob svého přátelství s rabínem Abrahamem Skorkou z Buenos Aires.
