Indonéská státní univerzita udělila čestný titul kardinálu Ayusovi
Vatican News
Slavnostního předání titulu se zúčastnil také apoštolský nuncius v Indonésii, arcibiskup Piero Pioppo, a otec Markus Solo Kewuta, vedoucí asijsko-tichomořského oddělení vatikánského úřadu pro mezináboženský dialog. Z indonéské strany byli přítomni dva hodnostáři z předních islámských organizací: Yahya Cholil Staquf, předseda organizace Nahdlatul Ulama, a Sudibyo Markus, bývalý předseda organizace Muhammadiyah.
Kardinál Ayuso poděkoval za pozitivní přijetí "Dokumentu o lidském bratrství pro mírové soužití ve světě", který papež František a Ahmed al-Tajíb, velký imám Al-Azhar, podepsali společně v Abú Zabí v roce 2019, a prohlásil, že tento dokument byl "milníkem na cestě k mezináboženskému dialogu", což znamená, že "není ani začátkem, ani koncem cesty". "Znamená to, že musíme různými způsoby spolupracovat na podpoře bratrství a konkrétně ho prožívat v každodenním životě," vysvětlil Ayuso. Čestný doktorát islámské univerzity je sám o sobě "příspěvkem k podpoře a posílení bratrství", dodal španělský kuriální kardinál.
Jak píše list L´Osservatore Romano, kardinál Ayuso při převzetí čestného titulu zdůraznil význam spoluodpovědnosti náboženství při spolupráci pro společné dobro a podotkl, že "dnes žijeme v pluralitní společnosti, která se bohužel vyznačuje na jedné straně stále rostoucími konflikty mezi náboženskými, národnostními a etnickými skupinami a na druhé straně diskriminací zranitelných osob a lidí". Pokračoval, že svět je rozdělen "kvůli agresi způsobené touhou získat větší moc a vliv nad ostatními". K tomu je třeba připočíst celosvětovou zdravotní krizi vyvolanou pandemií Covidu-19. A k tomu všemu, jak poznamenal, "je bolestné a děsivé vidět, jak jsou náboženské identity manipulovány, a to i politicky, což vede k hlubší polarizaci společnosti. V zájmu "mírumilovnějšího a harmoničtějšího soužití" se stavějí zdi, které oddělují, a nikoli mosty, které spojují," uvedl.
Proto španělský kardinál zdůraznil význam "náboženství při hojení ran křehkého světa a budování mostů mezi rozdíly", jak to katolická církev dělá již šedesát let podporou dynamiky dialogu a spolupráce založené na pravdě a lásce. Kardinál Ayuso vyzdvihl slovy papeže Františka, že „náboženství by nemělo být problémem, ale součástí řešení. Mír a svornost mezi věřícími, k nimž vyzýval Druhý vatikánský koncil, jsou středem úvah a činů papeže Bergoglia, který od samého počátku svého pontifikátu klade důraz na vztahy mezi příslušníky různých náboženství a zdůrazňuje hodnotu přátelství a úcty“.
Proto kardinál vyzval, aby se "hrozící střet civilizací změnil v dialog civilizací", v němž jsou všechna náboženská společenství vyzývána, aby "oživila autentické tradice, aby navázala vzájemné vztahy a spolupracovala v atmosféře vzájemného porozumění a respektu". Stručně řečeno, jde o "odpovědnost za společné budování společnosti, nikoliv za její ovládání, za společnou obranu práv každého člověka bez rozdílu a za ochranu nedotknutelnosti lidské důstojnosti, aby se všem dařilo, nikoliv za plýtvání energií při vzájemném soupeření o partikulární zájmy".
Poté, co kardinál Ayuso připomněl, že jako komboniánský misionář doprovázel křesťanskou komunitu žijící mezi muslimy v údolí Nilu mezi Egyptem a Súdánem a poté šest let před příchodem do Vatikánu vedl Papežský institut arabských a islámských studií (Pisai), ocenil islámský koncept islámský koncept wasaţiyyah, který se obvykle překládá jako "střední cesta" nebo "umírněnost". "V posledních letech, kdy čelíme nárůstu náboženského fundamentalismu a extremismu," upřesnil, "se tato důležitá morální ctnost stala podstatným prvkem" umírněného islámu, zejména pokud se snaží podporovat veřejné blaho a sociální spravedlnost. Toto ocenění kardinál také rozšířil na indonéskou státní filozofii, "Pancasila" "která udržuje tuto obrovskou zemi, požehnanou tolika různými kulturami, etniky a náboženstvími, jednotnou" a na Sunana Kalijagu (1460-1513), po němž je univerzita pojmenována. Byl jedním z devíti „jávských muslimských světců“, kteří svým kázáním úspěšně zavedli islám do indonéské kultury.
Jak poznamenal kard. Ayuso, "chceme-li vytvořit fungující a trvalý mnohonáboženský národ, musíme nejen akceptovat náboženské rozdíly, ale musíme je také potvrdit. Musíme nejen přijmout skutečnost, že naši sousedé patří k různým náboženským tradicím, ale máme být rádi, že k nim patří. Jejich náboženskou identitu musíme znát nejen jako životní fakt, ale také jako přínos pro život společnosti. Každý z nich je stoprocentním občanem a stoprocentním věřícím, jak řekl první katolický arcibiskup tohoto regionu Albert Soegijapranata, který vyzval své věřící k usilovné práci na obnově země po dlouhé holandské kolonizaci. "Chceme-li být spoluobčany těch, kteří nesdílejí naše náboženství, musíme poctivě uznat, že jejich náboženství je pro nás stejně důležité jako to naše. Proto musíme jednat tak, aby Bůh nebyl důvodem k rozdělení, ale základem jednoty," pokračoval prefekt Dikasteria pro mezináboženský dialog.
Na závěr kardinál Ayuso poděkoval indonéské univerzitě za její uznání a označil ho za "odvážný příspěvek k podpoře a posilování lidského bratrství s cílem budovat mírový svět ve společném soužití". Mezináboženská spolupráce může a musí podporovat práva každého člověka v každé části světa a v každé době," uzavřel. „Všichni jsme členy jedné lidské rodiny a jako takoví máme stejná práva a povinnosti“.
