Téměř čtyřicet mírových procesů klade výzvu válkám po celém světě
Felipe Herrera-Espaliat – Vatican News
Návštěva kardinála Mattea Zuppiho v Kyjevě ve dnech 5. a 6. června trvala necelých 48 hodin, ale byly to dva velmi intenzivní dny využité k důležitým setkáním, vyslechnutí otřesných svědectví a seznámení se z první ruky s barbarstvím způsobeným válkou na Ukrajině, která trvá již šestnáct měsíců. Zuppi přijel na Ukrajinu jako zvláštní vyslanec papeže Františka, aby prozkoumal možnosti navázání dialogu vedoucího k míru, a za tímto účelem se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Tyto snahy jsou součástí diplomatických a humanitárních akcí, které Svatý stolec vyvíjí od počátku tohoto konfliktu, ale nejsou ojedinělými či izolovanými činy. Ve skutečnosti se v současné době tisíce lidí účastní devětatřiceti mírových procesů v různých zeměpisných šířkách planety, a tak zpochybňují násilí jako prostředek řešení konfliktů. Jedná se o komplexní iniciativy, do nichž jsou kromě stran konfliktu zapojeny i třetí strany, které spolupracují na dosažení příměří a udržitelných řešení.
Přehled konfliktů
Jedním z příkladů, kdy se takové jednání vydařilo, byl loňský 2. listopad, kdy etiopská vláda podepsala dohodu o trvalém míru s Lidovou osvobozeneckou frontou Tigraje, regionem na severu země, s nímž probíhal násilný konflikt od konce roku 2020. Dohoda předpokládala trvalé zastavení nepřátelských akcí a prováděcí plán k realizaci závazků podepsaných oběma stranami. K dosažení tohoto bodu a následnému doprovodu křehkého mírového procesu přispěli zástupci Africké unie, Mezivládního úřadu pro rozvoj (IGAD) a diplomacie USA.
Tyto a všechny další diplomatické, politické, vojenské, sociální a humanitární snahy, které dnes ve světě probíhají, jsou podrobně popsány ve zprávě „Mírová jednání 2022. Analýza trendů a scénářů“. Jedná se o obsáhlý sborník, který připravili výzkumníci ze Školy mírové kultury (Escola de Cultura de Pau) Autonomní univerzity v Barceloně. Dokument poskytuje přehled konfliktů podle zemí a kontinentů a popisuje různé scénáře, v nichž se odehrávají. Zpráva tak například analyzuje válku v Tigraji z pohledu 15 aktivních negociací v Africe, které představují 39 % celkového celosvětového úsilí. Na Asii připadá 26 % aktivních případů (deset negociací), na Evropu 15 % (šest negociací) a na Blízký východ a Ameriku po čtyřech případech, tedy dohromady 20 %. Text rovněž poukazuje na to, že průběh značného počtu mírových jednání v roce 2022 ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku.
Řešení konfliktů pomocí mírových metod
Odborníci samozřejmě upozorňují, že za mírové procesy nelze považovat všechny iniciativy, které se snaží sblížit pozice konfliktních stran, ale pouze ty, které jsou zaměřeny na řešení konfliktů a přeměnu jejich příčin pomocí mírových metod. Zásadní význam přitom mají tzv. mírová jednání, tj. takové dialogické procesy mezi nejméně dvěma znepřátelenými stranami konfliktu, v nichž se rozdíly řeší ve společném rámci s cílem ukončit násilí a nalézt řešení, které odpovídá jejich požadavkům. Těmto dialogům obvykle předchází průzkumné fáze, které umožňují mimo jiné stanovit formát, místo, podmínky a záruky budoucího jednání, vysvětluje Josep Maria Royo, akademik, který se podílel na zprávě zabývající se zejména situací v Africe.
Srovnávací studie případů mírových procesů ukazuje, že existuje řada faktorů, které napomáhají dobrým výsledkům, z nichž prvním je dospět k přesvědčení, že ozbrojený boj není k dosažení cílů nutný, a že tedy dialog je nejlepší, ne-li jedinou možností. Royo však dodává, že to vše s sebou nese také ochotu k ústupkům s ohledem na vlastní pozice, aby všichni hodně získali a nikdo neztratil všechno.
„Dalšími otázkami, které mohou vytvořit příznivé klima pro mírový proces, jsou takzvané klíčové příležitosti (doslova okna příležitostí, Window of Opportunity), a to na domácí a/nebo mezinárodní úrovni. Ta mohou mít podobu historické události, jako bylo 11. září nebo konec studené války, nebo změny režimu v zemi či během institucionální krize v daném státě. Svou roli hrají také tlak, hrozby a ultimáta k uplatnění sankcí ze strany mezinárodního společenství. Další příležitosti se mohou otevřít při návštěvě vysokého úřadu nebo mezinárodního činitele v regionu, například prezidenta, nebo jak to učinil papež František při svých návštěvách Středoafrické republiky a Kuby v roce 2015“, upozorňuje Royo.
Úloha třetích stran
Dalším prvkem pro urychlení mírového procesu je intervence třetích stran, které musí být především stranami konfliktu uznány jako legitimní. Těmto aktérům, kterými jsou obvykle mezinárodní instituce nebo orgány, musí být zaručena bezpečnost, aby mohli přispět k dialogu a usnadnit vyjednání ukončení konfliktu. Podle zprávy byla v 90 procentech procesů dialogu vedených v roce 2022 aktivně přítomna třetí strana, například OSN, která se účastnila 60 procent procesů, do nichž byla zapojena alespoň jedna třetí strana.
Josep Maria Royo zdůrazňuje, že tito činitelé posilují a vyvažují aktéry konfliktu, vedou a odblokovávají dialog, stanovují řád a priority v tématech na pořadu jednání a také dodržují a zaručují závazky, které přijali. Díky autoritě, kterou mají, mohou také vyvíjet tlak na účastníky konfliktu, aby učinili ústupky nebo se otevřeli navrhovaným řešením. Třetí strany totiž podle svých vlastních oblastí zkušeností přinášejí do jednání větší odbornou kapacitu.
Spolupráce katolické církve na mírových procesech
Katolická církev spolupracuje na mírových procesech v Kamerunu, Mosambiku, Středoafrické republice, Konžské demokratické republice, Jižním Súdánu, Kolumbii a na Haiti a nyní se její příspěvek oficiálně přidává k ostatním, aby usnadnila dialog v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Církevní přítomnost má podobu účasti zástupců vatikánské diplomacie, zprostředkování různých biskupských konferencí nebo misí komunit, jako je Sant'Egidio. Například v případě Ukrajiny budou výsledky rozhovorů kardinála Zuppiho s náboženskými představiteli, stejně jako jeho přímá zkušenost s utrpením napadeného lidu, „jistě užitečné při posuzování kroků, v nichž je třeba pokračovat jak na humanitární úrovni, tak při hledání cest ke spravedlivému a trvalému míru“, uvádí Tiskové středisko Svatého stolce.
