Švédská rada křesťanů odsuzuje pálení Koránu ve Stockholmu
Katarina Agorelius - Vatican News
28. června, kdy muslimové na celém světě slavili svátek íd al-adhá na památku Abrahámovy oběti, pošlapal 37letý muž před Velkou mešitou ve Stockholmu výtisk Koránu a poté z něj vytrhl a spálil několik stránek.
Znesvěcení ve švédském hlavním městě vyvolalo bouřlivé reakce po celém světě a v iráckém hlavním městě Bagdádu bylo napadeno švédské velvyslanectví.
Salwan Sabahmetti Momika, švédský občan iráckého původu, který ze své země uprchl do Švédska, je nyní podezřelý z etnické a rasové nenávisti.
Švédskému večerníku Expressen řekl, že se nejednalo o zločin z nenávisti nebo podněcování proti skupině lidí, ale proti knize, která podle něj podněcuje k násilí a vraždám.
Úmyslný útok na muslimskou víru
Krátce po incidentu zveřejnilo předsednictvo Švédské křesťanské rady (SKR) prohlášení, ve kterém toto gesto odsoudilo.
"Jako křesťanské církve hájíme právo každého člověka praktikovat svou víru bez ohledu na vyznání," - stojí v textu. "Pálení Koránu je úmyslným narušením muslimské víry a identity, ale vnímáme ho také jako útok na nás všechny věřící lidi. Proto chceme vyjádřit solidaritu s muslimskými věřícími v naší zemi".
Švédský premiér: Měli bychom se vzpamatovat
Znesvěcení odsoudil na tiskové konferenci také švédský premiér Ulf Kristersson: Řekl: "Myslím, že bychom se ve Švédsku měli vzpamatovat." "Nacházíme se ve vážné politicko-bezpečnostní situaci a není zde žádný důvod urážet druhé lidi".
Demonstrace proti Koránu se ve Švédsku konají od roku 2020. V lednu letošního roku vyvolalo pálení posvátného textu islámu před tureckým velvyslanectvím mezinárodní pobouření a Turecko následně vetovalo vstup Švédska do NATO. Povolení k poslední demonstraci bylo vydáno po rozhodnutí odvolacího soudu, podle kterého policie nemůže shromáždění odmítnout kvůli riziku útoků.
