Patriarcha Minassian odsuzuje zločiny proti lidskosti v Lačinu

Vatican News

Je zapotřebí konkrétních kroků, nikoli pouze projevů solidarity. Patriarcha arménské katolické církve Rafael Bedros XXI Minasjan hovoří s tiskovou agenturou Italské biskupské konference Sir a již poněkolikáté bije na poplach kvůli tomu, co se děje kolem Lačinského koridoru, malého cípu země na jižním Kavkaze, který je jedinou pozemní spojnicí mezi Náhorním Karabachem a Arménskou republikou. Od prosince 2022 je koridor fakticky blokován Ázerbájdžánci, v důsledku čehož je 120 000 Arménů, z toho 30 000 dětí, stále více izolováno, bez potravin, léků a paliva. Na území, kam nikdo nevstupuje a odkud nikdo nevychází, je humanitární situace na historickém minimu. Tragédie, kvůli níž papež opakovaně projevil své znepokojení a vyzval k mírovému řešení pro dobro lidí. Minassian vyzývá všechny, kdo se podílejí na ochraně lidských práv, aby proměnili prohlášení v činy.

Probíhá nová genocida

„Slíbili, že nechají cestu otevřenou, a místo toho zůstává koridor již osm měsíců obklíčen a zablokován. Je to zločin, zločin proti lidskosti. Jsou tam děti, staří, nemocní, hladoví lidé. A tváří v tvář tomuto scénáři beznaděje nikdo nic nedělá. Alespoň by se mělo prohlásit, že dochází k nové genocidě“, říká Minassian, který se obrací na velmoci, Evropu, Spojené státy, Rusko, „svědky genocidy 21. století“, kteří však „nic nedělají“, přesně tak, jak se to stalo v roce 1915, připomíná, kdy „byli přítomni velvyslanci z celého světa, svědci toho, co se děje, ale neudělali nic, aby genocidu zastavili. Dnes se tato historie opakuje. Byl předložen mírový pakt, který se však nedodržuje. Jsme otevřeni míru, ale bez podmínek a bez nespravedlnosti“.

Arménie vyzývá k mimořádnému zasedání Rady bezpečnosti OSN

Již více než 30 let vedou Arménie a Ázerbájdžán boje o území, které obývají převážně Arméni. Po vypuknutí války v roce 2020 Rusko zprostředkovalo dohodu o příměří, která Ázerbájdžánu umožnila znovu získat velkou část tohoto území. Příměří však k míru nevedlo. Rozhovory mezi oběma stranami zprostředkované Evropskou unií probíhají již přibližně dva roky. Nyní Arménie žádá OSN, aby uspořádala mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN k projednání této humanitární krize.