Kardinál Zuppi k míru na Ukrajině
Francesca Sabatinelli - Vatican News, Berlín
Na Ukrajině je situace tragická, jsou tam potíže a je třeba mít stále na paměti, kdo je agresor a kdo je napadený. Kardinál Matteo Zuppi, předseda Italské biskupské konference a boloňský arcibiskup, vysvětluje, že je nutno najít řešení tohoto konfliktu. Kardinál promluvil v Berlíně, kde se zúčastnil mezinárodního setkání "Odvaha míru", které od 10. do 12. září pořádá komunita Sant'Egidio ve spolupráci s katolickou a evangelickou církví německého hlavního města. Na této akci se setkávají představitelé hlavních světových náboženství spolu s představiteli kultury a politiky ze 40 různých zemí, což je dědictví modlitby různých náboženství v Assisi, kterou uspořádal v roce 1986 papež Jan Pavel II.
Mírová mise a pravděpodobná zastávka v Pekingu
Zuppi odpovídá na otázky médií týkající se mise, kterou mu svěřil papež a která ho již zavedla na Ukrajinu, do Ruska a Spojených států. Vždy půjde o snahu o "spravedlivý a bezpečný mír", vysvětluje, s angažovaností "těch, kteří jsou důležitější", jako je Čína, jeden z nejdůležitějších prvků pro mír, kam by se měl kardinál vydat, vždy v souvislosti s misí, kterou mu papež svěřil, i když zatím není jisté, kdy, jak vysvětluje s úsměvem, "časy Svatého stolce a časy Číny jsou notoricky velmi dlouhé". Mír, dodává rozhodně, vyžaduje úsilí všech, ale "nikdy to není něco, co by mohl někdo vnutit, musí to být mír, který si zvolí Ukrajinci se zárukami, nasazením a úsilím všech".
Podpora církve a papeže pro Ukrajinu
Pokud jde o "mračna" ve vztahu s Kyjevem, po ukrajinské kontroverzi po Františkově projevu ke skupině mladých ruských katolíků shromážděných v Petrohradě Zuppi věří, že "se vyjasní a že jsou v tak napjaté situaci pochopitelná". Je však přesvědčen, že ukrajinská vláda i lid si jsou dobře vědomi "podpory, kterou církev a papež vždy měli pro jejich utrpení". Kardinál se pak vrací k výrazu, který František použil o "tvůrčím míru", aby také vysvětlil, jak jsou cesty samotného míru někdy "nepředvídatelné a vyžadují nasazení a zapojení všech a velké spojenectví pro mír, aby se prosazovaly stejným směrem", stejně jako to dělá papež s kardinálem almužníkem Konradem Krajevským, "s charitou, s mnoha podporami a také s tímto posláním pomáhat prosazovat jediný směr, který vyžaduje zapojení všech, a tím je mír".
"Kéž by mír přišel brzy"
Na kritiku těch, kteří hovoří o pomalosti a neúspěchu diplomacie, boloňský arcibiskup nakonec odpovídá, že "když nic neděláte, neuspějete, vždy je lepší se snažit". Ve skutečnosti jde o to, že právě mír "vždy přichází pozdě", tváří v tvář bolesti a utrpení války. Mír "by měl přijít okamžitě, nebo ještě lépe by měl být stavem, ve kterém se žije", je třeba trpělivosti, uzavírá, "aby se vybudovala a obnovila ta struktura, kterou rozdělení, násilí, válka a nespravedlnost roztrhaly". Je třeba trpělivosti, aby "doba dozrála", aby se jí uměla chopit a stále pamatovat na to, "že mír musí přijít, musí přijít okamžitě, co nejdříve".
