Tsetsege, žena, která našla Pannu Marii na smetišti: Popřála jsem papeži dlouhý život

Salvatore Cernuzio - Vatican News 

"Moc jsme si toho neřekli.... Papež mi udělal křížek na čelo a popřál mi dlouhý život". A vy? "Také jsem mu popřála dlouhý život a také to, co se přeje během Isagaan Sar, lunárního nového roku, tedy zdraví, šťastnou cestu a dobrou práci jako církevní představitel a především požehnání předků". Tsetseginy oči se při úsměvu promění ve dvě štěrbiny, které se ztrácejí ve vráskách její sluncem opálené pleti. Při pohledu na ni by člověk nebyl schopen odhadnout její věk. "69," řekne téměř hrdým tónem.

Panna Maria na papežově cestě

Je to žena, matka 11 dětí, která se stala jedním ze symbolů právě skončené cesty papeže Františka do Mongolska. Malá pastýřka, která asi před deseti lety našla na smetišti to, co dnes katolická církev této středoasijské země ctí jako Matku nebes. Tedy dřevěnou sochu Panny Marie dnes uchovávané v katedrále svatých Petra a Pavla, kterou mongolské církvi loni svěřil apoštolský prefekt Ulánbátaru kardinál Giorgio Marengo. Soška doprovázela události papežovy apoštolské cesty a byla přítomna také v neděli 3. září na pódiu Stepní arény, kde František sloužil mši svatou s přibližně 2 000 věřícími z různých částí Asie.

Uvítání Františka v jurtě

Tsetsege seděla na jednom z bílých křesel na červeném koberci. Nemohla moc stát a opírala se o hůl kvůli problémům s nohou, které ji nutily ke kulhavé chůzi. Zdálo se, že ve velkých černých kožených botách pod bílým deelem (tradičním oděvem festivalu) chodí ještě namáhavěji. I v katedrále svatých Petra a Pavla 2. září byla slavnostně oblečená: než se papež setkal s misionáři a zasvěcenými osobami v kostele, nejprve šel do jurty papež navštívit právě ji. Opíral se o hůl a kráčel ke khalze, dřevěným dveřím stanu, které jsou vždy otevřené na znamení přivítání. Tsetsege už byla uvnitř, seděla a čekala na papeže, který se chtěl setkat s touto drobnou postavou, nyní dobře známou v celé mongolské katolické církvi.

Setkání s Pannou Marií

Tsetsege se na otázku po obsahu jejího krátkého rozhovoru s papežem zdráhala odpovědět: "Znáte můj příběh?" odklonila rozhovor před mikrofony vatikánských médií. Odpovídá v krátkých, jednoduchých větách, ale ráda se pozastavuje nad vzpomínkou na onu událost, která se odehrála 5. července 2016, kdy "pracovala" - jak říká - na skládce odpadků, to znamená, že se přehrabovala jako mnoho chudých lidí zde v Mongolsku mezi odpadky ve čtvrti Tarhan. Z odpadků vysypaných nákladním autem uviděla vynořit se látkový obal s dřevěnou soškou uvnitř, která měřila 62 cm a měla rysy "krásné dámy". Přestože neměla ani základní znalosti katolicismu (byla však občas v kontaktu se sestrami Matky Terezy), Tsetsege okamžitě vycítila, že musí tuto sošku z odpadků okamžitě odnést. Nikdy se neobtěžovala zjistit, kdo ji vyhodil, ale snažila se ji zachovat.

Rada řeholnic

"Tuto sošku jsem si nechávala v domě celý rok. Když jsem ji uviděla, chtěla jsem si ji nechat pro sebe. Poznala jsem, že je to svatá Marie, a chtěla jsem si ji nechat. V Mongolsku najdete kousky z každého náboženství. Mongolsko je velmi krásná země," vysvětluje. Sestry Matky Terezy při své neustálé charitativní činnosti mezi chudými navštívily i její dům, viděly ji a zeptaly se jí, kde ji vzala. Pak ženě vysvětlily, že je to obraz Matky Boží. "Slyšela jsem o katolících. V osmdesátých letech minulého století byl zřízen kostel a od začátku jsem věděla, kdo tam žije a pracuje. Sestry v Tarhanu mi vysvětlily, že je krásný, a tak jsme se s manželem rozhodli kostel navštívit".

Mongolsko zasvěcené Matce nebes

A právě tomuto kostelu se ta žena rozhodla darovat onu cennou sošku, která pak několik let zůstala na místním farním úřadě. Až do chvíle, kdy se kardinál Marengo o tomto příběhu dozvěděl, šel se na Pannu Marii podívat na vlastní oči a - jak vyprávěl v loňských rozhovorech - pomyslel si: "Panna Maria nám chce něco říct. Šel jsem na to místo, setkal jsem se s paní. Pak jsme 25. března - na svátek Zvěstování Páně - po dohodě s komunitou sochu oficiálně přenesli do Ulánbátaru s tím, že ji umístíme do katedrály, aby ji všichni lépe znali a mohli ji uctít”.

A tak je nyní dřevěná socha uchovávána v katedrále svatého Petra a Pavla v hlavním městě a ctěna mongolským katolickým "malým stádcem" jako Matka nebes.

V loňském roce pak došlo k aktu svěření celé církve v Mongolsku Matce nebes. Velký krok, který se zrodil z malé intuice nekatoličky: "Teď jsem katolička," vysvětluje Tsetsege, "nechala jsem se pokřtít letos v květnu v Tarhanu, kde byla socha nalezena."