Finance a zbraně: Rekordní částka jednoho bilionu dolarů investována do vojenského průmyslu
Valerio Palombaro
„Válka živí sama sebe“: tato věta římského historika Tita Livia je obzvláště aktuální dnes, v době, kdy množící se války po celém světě vyvolávají zdánlivě nevyhnutelnou spirálu zvyšování vojenských výdajů. Znepokojivý trend, který v roce 2023 dosáhl nových rekordů a který se úzce týká světa financí: za dva roky použily světové finanční instituce téměř 1 bilion dolarů (959 miliard) na podporu výroby a obchodu se zbraněmi. Tento trend odsuzuje zprávy nazvaná „Finance pro válku. Finance pro mír“, kterou včera, 28. února, představila Globální aliance pro bankovnictví založeného na hodnotách, světová aliance 71 etických bank, která se od 26. února do dnešního dne poprvé sešla v Itálii.
Banky a finanční průmysl nejsou pouhými zprostředkovateli finančních zdrojů, ale rozhodujícími hybateli změn, stojí v předmluvě podrobné 32stránkové zprávy. Více než polovina celkových investic do zbrojního průmyslu, více než 500 miliard USD, pochází ze Spojených států. A všech 12 finančních institucí, které investují do zbrojní výroby nejvíce, je z USA: žebříček vede s 92 miliardami dolarů skupina Vanguard Group. Patnáct největších evropských bank investovalo do výrobců zbraní 87,72 miliardy EUR. Tento trend se neliší od trendu v Asii, zatímco mezi 100 největšími finančními institucemi investujícími do zbrojního průmyslu není žádný investor z Afriky nebo Latinské Ameriky.
V loňském roce byl zaznamenán nový rekord ve výdajích na obranu: celosvětově bylo vynaloženo 2 240 miliard dolarů, což představuje 2,2 % světového HDP, tedy o 9 % více než v předchozím roce. V tomto scénáři je finanční sektor velmi aktivní: v letech 2020 až 2022 podpořil obranný průmysl částkou nejméně 1 bilion USD. A tento trend se ještě vyostřil s vypuknutím válek na Ukrajině a Blízkém východě, které se přidaly k mnoha více či méně zapomenutým konfliktům, jež se táhnou od Súdánu po Myanmar, abychom jmenovali jen několik nejkrvavějších.
Vypuknutí války na Ukrajině v únoru 2022 způsobilo, že hodnota akcií zbrojních společností prudce vzrostla. Analýza listu Financial Times ukázala, že objem objednávek nových zbraní dosáhl v roce 2022 a v první polovině roku 2023 rekordní úrovně. Tento trend se bohužel v krátkodobém horizontu ještě zvýší, a to i v důsledku vypuknutí konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v říjnu 2023. Mezi deseti světovými akciemi, které od začátku roku 2024 zaznamenaly největší pokrok, jsou německý výrobce munice Rheinmetall a norská společnost Kongsberg.
Etické banky jdou naopak proti proudu. Na jejich setkání v Miláně byl přijat manifest, který odsuzuje všechny války a vyzývá „mainstreamové“ finanční instituce, aby změnily trend a investovaly do financování míru. Je to naléhavá výzva vzhledem k tomu, že vojenské výdaje exponenciálně rostou, zatímco zdroje na základní služby, jako je školství a zdravotnictví, se hledají jen obtížně. Analýza Mezinárodního úřadu pro mír převedla náklady na konkrétní výzbroj na zdravotnické zboží a služby: jedna evropská víceúčelová fregata (Fremm) má hodnotu platu 10 662 lékařů ročně (průměr zemí OECD); stíhačka F-35 odpovídá 3 244 lůžkům intenzivní péče a jaderná ponorka Virginia stojí tolik, co 9 180 sanitek. Polovina prostředků, které vlády na celém světě vyčleňují na ozbrojené síly, by stačila na zajištění základní zdravotní péče pro všechny obyvatele planety a na výrazné snížení emisí skleníkových plynů.
