Hudba dřeva z moře a předsudky o vězních
Lucas Duran a Tiziana Campisi - Vatican News
V milánské opeře La Scala debutuje "L'orchestra del Mare", smyčce vyrobené ze dřeva lodí migrantů v houslařské dílně operní věznice v provincii lombardského hlavního města. Hudebním nástrojům propůjčí "hlas" Accademia dell'Annunciata z Abbiategrassa pod vedením maestra Riccarda Doniho, který přednese hudbu Bacha, Vivaldiho, Sollimy, Volanse a Kreislera, přičemž na violoncello zahrají Mario Brunello a Giovanni Sollima a na housle Gilles Apap. Koncert, který nastudoval Mimmo Paladino, bude zahájen čtením textu Paola Rumize "La memoria del legno" (Paměť dřeva) a bude živě přenášen prostřednictvím streamu ve věznicích Opera, Monza, Rebibbia a Secondigliano, v jejichž dílnách se - prostřednictvím projektu Metamorfosi, na který bude věnován výtěžek večera - dřevo z lodí nalezených na pobřeží Středozemního moře zpracovává na housle, mandolíny, kytary a sakrální předměty, jako jsou růžence a kříže.
Metamorfosi je iniciativa, kterou v roce 2021 zahájila Fondazione Casa dello Spirito e delle Arti Arnolda Mosca Mondadoriho a Marisy Baldoni a kterou podporuje Fondazione Santo Versace. Právě díky Mondadoriho nápadu vznikl L'Orchestra del Mare a Lucas Duran ho požádal, aby o projektu vyprávěl pro Vatican News.
Jak vznikl nápad na toto oživení "odpadu" a zapojení věznic?
Na počátku tohoto projektu je otázka, kterou nám často klade papež František; když vidíme migrující lidi, musíme si položit otázku: Proč oni, a ne já? Proč na té lodi není můj syn a místo něj je tam chlapec, který by mohl být mým synem? Toto vcítění se do situace druhých je základem tohoto projektu, protože vždy existuje riziko, že drama migrantů budeme vnímat jako něco, co se týká druhých. Tato otázka se týká i lidí ve vězení: proč jsou to oni a ne já? Proč se oni narodili v té špatné čtvrti a možná měli v osmi letech v ruce pušku, a ne já nebo někdo z mých příbuzných? Tato otázka nám pomáhá nesoudit. Hle, díky Metamorfóze se z člunů migrujících lidí zrodily nástroje, které vytvořily orchestr, Mořský orchestr. Sestavili je lidé ve vězení, kteří tak mají možnost zaměstnání.
Věznice, o kterých mluvíme, jsou věznice v Opeře, Monze, Rebibbii a Secondiglianu, které budou mít možnost sledovat koncert, krásnou iniciativu obnovující krásu i uvnitř prostředí, kde se často myslí, že krása tam nemůže vkročit. Čeho všichni vězni v těchto věznicích dosáhli?
Když se mluví o plýtvání, napadá nás také Ježíšova věta "Poslední budou první". Ve věznici Opera se už deset let vyráběly housle, v jednu chvíli jsme přivezli z Lampedusy dřevo na výrobu betlémů, byl to čas Covidu, bylo to v roce 2021, a když pracovali na betlémech, vyrobili si také housle. Tehdy se zrodila myšlenka tohoto "mořského orchestru" a jeden z vězňů navrhl, abychom požádali vládu o lodě migrantů, které se obvykle ničí a likvidují jako zvláštní odpad. Setkali jsme se tedy s tehdejší ministryní vnitra Lucianou Lamorgeseovou a vláda nám pak poskytla první čluny, aby nebyly zničeny, ale staly se trvalou vzpomínkou. A tak se ve vězeňské dílně ve vězení Opera z těch člunů staly další housle, violoncello, kontrabas. A těchto 14 nástrojů se zrodilo pro první komorní orchestr, který se v budoucnu rozšíří také o nástroje typické pro středomořskou tradici, jako jsou ty, které se vyrábějí ve věznici Secondigliano, kde se ve spolupráci s Bazilikou svatého Petra vyrábějí mandolíny, kytary a pak ze zbytků dřeva, které se nepoužívají na hudební nástroje, růžence. A tady je poslední část projektu, protože se na něm podílejí dva uprchlíci - a bude ještě třetí -, kteří uvnitř Vatikánské baziliky v jedné místnosti skládají tyto kousky, které pocházejí z různých věznic, a vyrábějí kříže a růžence pocházející z moře.
Váš projekt se jmenuje Metamorfosi...
Jde o metamorfózu, protože dochází k proměně tohoto materiálu, ale také o metamorfózu lidí ve vězení, kterým se díky této práci podaří nejprve pochopit chybu, kterou udělali, a pak se díky své práci vydávají stále uvědomělejší cestou, až jsou schopni se znovu začlenit. A my tyto lidi doprovázíme po celá léta, dokud se nedostanou ven. Je to doprovázení, které trvá dlouho. Pak dochází k metamorfóze lidí a mladých lidí, protože ze škol během roku přicházejí stovky mladých lidí ve věku od 16 do 18 let, aby se podívali na ty lodě, aby si popovídali s lidmi ve vězení. A mnohdy mají tito mladí lidé předsudky, ale nejen oni, i my všichni. Ale když přijdou do kontaktu s touto realitou, změní názor, a tak dochází k metamorfóze i u veřejnosti. A doufám, že i v publiku v La Scale a v širším publiku, protože při poslechu harmonie a krásy této hudby, pokud existují předsudky, pokud existuje rasismus, pokud existují uzavřené postoje, se možná díky hudbě může něco pohnout v duši, protože hudba zasahuje každého.