Den Downova syndromu: film na podporu inkluze
Marco Guerra - Vatican News
Holčička s Downovým syndromem, která sní o tom, že se stane umělkyní na hrazdě, je hlavní postavou španělského animovaného filmu Valentina, jehož hlavní hrdince v italské verzi propůjčila hlas Alice Gennarová, první hlasová herečka s Downovým syndromem v kresleném filmu. Celovečerní film byl včera, 20. března, uveden v Římě v kině Casa del Cinema a ode dneška bude promítán v mnoha italských kinech.
Tato iniciativa přichází současně se Světovým dnem Downova syndromu, který se jako každý rok slaví 21. března. Toto výročí, které v roce 2012 vyhlásilo Valné shromáždění OSN, má letos téma "Stop stereotypům" a je třeba připomenout, že trizomie 21 je jednou z nejrozšířenějších příčin mentálního postižení na světě. Jen v Itálii se s tímto onemocněním rodí přibližně jedno z 1 200 dětí a v současnosti žije přibližně 38 000 lidí s Downovým syndromem. Na celém světě jich je nejméně 5,4 milionu. A předsudky, které obklopují lidi s Downovým syndromem, se bortí díky životu mnoha mladých lidí, jako je Alice, která si dabingem filmu právě doplnila další zkušenost do svého dlouhého programu aktivit a zájmů, jako je například kurz reklamního grafičky, který navštěvuje na odborném institutu Marconi v Pratu.
Proti "obvyklým samozřejmostem"
Španělský film Valentina přichází do Itálie díky adaptaci realizované ve spolupráci s Associazione Italiana Persone Down (AIPD). Abychom pochopili, na jaké úrovni je inkluze těchto lidí a jakou přidanou hodnotu přinášejí naší společnosti, zeptali jsme se předsedy AIPD Gianfranca Salbiniho, který kromě dabingu hrdě představuje také krátký film "Obvyklé samozřejmosti", produkt, který představuje společenský přínos, který nabízejí lidé s Downovým syndromem.
Cílem je změnit předsudky, které se omezují na vnímání těchto lidí pouze jako nositelů syndromu, na kompletní pohled na člověka s jeho představami, nadějemi, touhami, schopnostmi a slabostmi. Zkrátka jsou to lidé jako všichni ostatní, se slabostmi a potenciálem, který je třeba rozvíjet. "Alice se ve skutečnosti dokonale vžila do role Valentiny, postavy, která ze všech sil bojuje za uskutečnění svého snu," vysvětluje prezident AIPD. A zdůrazňuje, že pohled na člověka, a ne na jeho stav, přispěl k velké změně společenského kontextu: "Lidé s Downovým syndromem dnes mohou prostřednictvím pracovního uplatnění, bohatých zájmů a také autentických sociálních vztahů prokázat, že mohou žít plnohodnotný a nezávislý život. Stále pracujeme na komunikaci," pokračuje Salbini, "abychom překonali stereotypy a předsudky".
Příklad proti kultuře odmítání
Navzdory pokroku však v mnoha zemích světa "kultura odmítání", kterou papež František při několika příležitostech odsoudil, podporuje procesy vyloučení lidí s trizomií 21. Vyloučení, které je bohužel často prováděno již v děloze a vede k eliminaci mnoha nenarozených dětí postižených tímto syndromem. V tomto smyslu může příklad, který nabízejí rodiny a lidé s Downovým syndromem, kteří jsou členy AIPD, poučit mnoho párů, které se chystají čelit výzvě mít dítě s Downovým syndromem, jak vysvětluje prezident Salbini: "Chceme nabídnout svědectví a věřím, že se nám to podařilo, mít v rodině člověka s Downovým syndromem může přinést obrovské hodnoty, které se pak přenášejí do společenského kontextu, jsme vzorem pro mnoho zemí, kde existuje zkreslený a utilitární pohled na tyto lidi".
