SVĚT

Historický rekord vojenských výdajů: svět je stále více vyzbrojen

Investice do zbrojení celosvětově prudce rostou. Vyplývá to ze zprávy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), která poukazuje na výrazný nárůst zejména v Evropě, Asii, Oceánii a na Blízkém východě. Dominantní postavení na trhu se zbraněmi však mají Spojené státy a NATO. Simoncelli, zástupce ředitele Archivio Disarmo: "Pracujte na deeskalaci současných konfliktů. Je čistou iluzí řešit mezinárodní problémy silou".

Paola Simonetti a Giulia Mutti - Vatican News

Válka je dnes nejvýnosnějším planetárním byznysem s obrovskými náklady, které neponechají stranou žádný region světa. Výdaje na zbrojení totiž zaznamenávají již devátý rok po sobě mimořádný nárůst a dosahují bezprecedentního maxima ve výši 2 443 miliard dolarů, přičemž NATO vydává 55 % celkové částky. Tato čísla představují 2,3 % světového HDP. Vyplývá to ze zprávy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI), která zdůrazňuje, jak se od roku 2009 zvýšily vojenské investice ve všech pěti zeměpisných oblastech světa, kde výdaje monopolizují USA a NATO. Zpráva poukazuje na to, že k nárůstu zbrojení nepochybně přispěla válka na Ukrajině, která "radikálně změnila pohled evropských států na bezpečnost". Tato změna ve vnímání hrozeb," vysvětluje zpráva, "se odráží v přidělování stále většího podílu hrubého domácího produktu na vojenské výdaje. Výrazné špičky v nárůstu válečných nákladů jsou tak zaznamenány také v Evropě, stejně jako v Asii, Oceánii a na Blízkém východě. "V žádné části světa," dodává dokument, "bohužel nedošlo ke zlepšení".

Rusko a Ukrajina

Zejména Rusko, které je na třetím místě na světě, vyčlenilo odhadem 102 miliard eur, což je celosvětově o 4,5 % a ročně o 24 % více, což představuje 5,9 % jeho hrubého domácího produktu (HDP). Ukrajina, která je osmým největším světovým investorem do zbrojení, zase zvýšila své výdaje o 51 %, tedy o více než 60 miliard EUR, což představuje třetinu jejího HDP. Díky téměř 32 miliardám eur, které Kyjev obdržel na vojenskou pomoc, se výrazně snížil rozdíl oproti Moskvě a celkové vojenské výdaje Ukrajiny činily 91 % výdajů Ruska.

USA a NATO

V globálním scénáři vojenských výdajů mají podle zprávy SIPRI nezpochybnitelnou převahu Spojené státy s investicemi o 2,3 % vyššími, tj. 860 miliard eur, což představuje 37 % celosvětových výdajů a 68 % výdajů 31 členských států NATO. V kontextu USA, zejména v regionech Střední Ameriky a Karibiku, to byl boj proti organizovanému zločinu, který v loňském roce zvýšil výdaje o 54 %, přičemž Brazílie vydala 21,5 miliardy eur, což představuje nárůst o více než 3 %. Významný je podle dokumentu také nárůst obranných investic evropských zemí NATO, které nyní představují 28 % investic celé Aliance, což je nejvyšší úroveň za posledních deset let, přičemž jedenáct z nich překročilo závazek 2 % HDP. Mezi nimi vyniká Polsko, které má s ročním nárůstem 75 % největší roční nárůst v Evropě.

Blízký východ

Největší nárůst za posledních deset let zaznamenal Blízký východ, a to o 9 %, přičemž lídrem regionu je Saúdská Arábie, následovaná Izraelem, který zvýšil své výdaje o 24 % v důsledku ofenzívy v pásmu Gazy po útocích Hamásu v říjnu loňského roku. "Velký nárůst vojenských výdajů na Blízkém východě v roce 2023," uvádí se dále v dokumentu SIPRI, "odráží rychle se měnící situaci v regionu, od zlepšení diplomatických vztahů mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi v posledních letech až po vypuknutí velké války v Gaze a obavy z regionálního konfliktu.

Dálný východ

Polovinu investic v asijském regionu vynaložila podle zprávy SIPRI Čína, a to téměř 278 miliard eur, tedy o 6 % více. Japonsko zase na své ozbrojené síly v roce 2023 vyčlenilo 50,2 miliardy USD, což je o 11 % více než v roce 2022. Také vojenské výdaje Tchaj-wanu se loni zvýšily o 11 % na 16,6 miliardy USD.

Více zbraní, více napětí

Nárůst globálních vojenských výdajů potvrzuje i Maurizio Simoncelli, zástupce ředitele Mezinárodního výzkumného institutu Archivio Disarmo, v rozhovoru pro Radio Vaticana - Vatican News. V posledních letech se totiž tento jev rozmohl po "ruské okupaci Krymského poloostrova", vysvětluje profesor.

Vojenské výdaje se exponenciálně zvýšily v důsledku invaze na Ukrajinu v roce 2022 a s krizí na Blízkém východě: "Tento obraz souvisí se zánikem role NATO jako vedoucí instituce v severoatlantickém prostoru," říká zástupce ředitele Archivio Disarmo a zdůrazňuje, že "údaje nám ukazují, že země jako Čína, Indie, Japonsko a Tchaj-wan zvyšují své zbrojení, přičemž Čína zůstává druhou zemí na světě, co se týče vojenských výdajů, hned po USA". Tichomořský kvadrant totiž zůstává oblastí velkého napětí: "Čína je velkým konkurentem USA. Čínské vojenské výdaje jsou však stále třetinové ve srovnání s výdaji USA".

Návrat ke studené válce

Na evropské frontě v roce 2023 všech 27 členských států zvýšilo své vojenské výdaje. "Konflikt na Ukrajině vyostřuje mezinárodní vztahy; v současné době již není prostor pro dialog mezi Ruskem a západními zeměmi, ty přemýšlejí pouze o zvýšení vojenského rozpočtu," vysvětluje expert. To vede k "plnohodnotnému oživení studené války v novém tisíciletí", vysvětluje expert. Podle jeho názoru je v atmosféře mezinárodní krize pro návrat k rozhovorům o odzbrojení "třeba usilovat o deeskalaci současných konfliktů". "Uvažovat o řešení mezinárodních problémů silou je čirá iluze, viděli jsme to v historii: pokaždé, když se člověk pokusil řešit problémy násilím, vytvořil podmínky pro nové války a desítky let trvající nenávist". "Snahou, kterou je třeba vyvinout," uzavírá, "je úsilí o deeskalaci a nechtít řešit problémy zbraněmi, včetně jaderných, jak vyhrožovalo Rusko. A především zahájit jednání".