Izrael plánuje přísně náboženské město
Město s prozatímním názvem Tilah má být postaveno poblíž beduínského města Rahat, asi 12 kilometrů severně od Beeršeby. Na ploše čtyř kilometrů čtverečních má vzniknout 15 000 domů pro přibližně 80 000 obyvatel.
Původní plány na smíšené sekulárně-náboženské město byly zrušeny. Bylo potřeba vybudovat pouze město pro rychle rostoucí ultraortodoxní komunitu.
Podle údajů Ústředního statistického úřadu z roku 2020 žije na jihu Izraele 30 % přísně náboženské židovské populace. Podle prognóz Národní ekonomické rady se podíl přísně věřících Židů (haredim) na celkové populaci do roku 2050 téměř zdvojnásobí na 24 procent.
Nová výstavba bude drahá
Podle zprávy byly plány rozvoje měst kritizovány. Ministerstvo financí tvrdilo, že nová výstavba bude výrazně dražší než rozšiřování stávajících měst. Varovalo také před nezaměstnaností a obtížemi při vytváření odpovídající městské infrastruktury. Město Beeršeba vyjádřilo obavy, že nová města přilákají relativně bohaté obyvatele a oslabí stávající města.
Ekologické skupiny tvrdily, že projekt nové výstavby zbytečně poškodí přírodní oblasti. Izraelská společnost pro ochranu přírody argumentovala ve prospěch toho, aby se místo toho posílila stávající města. To by mělo mít jasnou prioritu "ve všech ohledech - krajinářském, ekologickém, sociálním i ekonomickém".
Vzduch pro beduíny je stále řidší
Izrael mezitím pokračuje ve své politice vůči neuznaným beduínským vesnicím v Negevské poušti. Podle zpráv izraelských nevládních organizací a médií stát stále častěji bourá budovy a v některých případech i celé vesnice. Téměř polovina z přibližně 250 000 negevských beduínů žije ve vesnicích tohoto typu, které Izrael považuje za nelegální. Jejich osídlená plocha tvoří asi 10 % rozlohy Negevu.
Jejich neuznáním se Izrael snaží beduíny přesvědčit, aby se přestěhovali do již uznaných měst, která patří k nejzanedbanějším v zemi. Většina dotčených beduínů to odmítá, protože by to znamenalo ztrátu nároků na jejich historickou půdu.
(kna - VN, sk)