Migranti: Dohoda mezi Itálií a Albánií
Stefano Leszczynski - Vatikán
Zdi "pevnosti Evropaů se ukazují být stále vyšší a neprostupnější pro každého, kdo prchá před válkou, pronásledováním, násilím, klimatickými změnami nebo prostou bídou. Potvrzují to údaje agentury Frontex, Evropské agentury pro kontrolu vnějších hranic, které ukazují 32% pokles počtu lidí, kteří se pokoušejí nelegálně překročit hranice. Dramaticky poklesly toky na nechvalně známých západobalkánských trasách (-75 %) a ve středním Středomoří (-64 %). Gianfranco Schiavone z ASGI, Asociace pro právní studia v oblasti přistěhovalectví, v rozhovoru pro vatikánská média zdůrazňuje, že tváří v tvář nezměněné mezinárodní krizové situaci „tyto údaje pouze naznačují, že se změnily trasy, kterými se migranti hledající ochranu vydávají, a že mnozí z nich uvízli ve třetích zemích, kde nemohou požívat žádné ochrany ani pomoci, jako je tomu například v Libyi nebo Tunisku“.
Externalizace hranic
Organizace občanské společnosti poukazují na to, že cílem uzavřeného postoje Evropy a jejích hraničních států je směřovat stále více politické a finanční energie k tzv. externalizaci hranic. Jsou to právě státy, které hraničí s evropskými hranicemi, které si berou za úkol blokovat nebo hostit tranzitní migranty. Řešení identifikované s italsko-albánským paktem, s vytvořením dvou přijímacích a záchytných středisek v Shengjinu a Gjadëru, je v tomto smyslu novinkou. Dvoustranná dohoda totiž stanoví, že migranti zachránění na moři italskými námořními jednotkami budou nuceně převezeni na albánské území, s výjimkou zvláště zranitelných případů. Zde budou migranti identifikováni a bude posouzena jejich vhodnost pro přístup k formám mezinárodní ochrany poskytované Itálií, včetně azylu. Nicméně, zdůrazňuje Schiavone z ASGI, skutečnost, že žádosti o azyl budou posuzovány ve třetí zemi v uzavřených zařízeních, v nichž budou migranti fakticky zadržováni a izolováni, vyvolává silné právní rozpaky ohledně možných rozporů se samotným evropským právem.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky bude po dobu tří měsíců provádět dohled
Právní obavy ohledně dodržování mezinárodních azylových norem sdílí také Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), který oznámil svůj závazek sledovat provádění dohody mezi Itálií a Albánií po dobu nejméně tří měsíců. Cílem bude správně informovat migranty o možnosti přístupu k řízení o mezinárodní ochraně. „Z právního hlediska,“ zdůrazňuje dále Schiavone, „vyvstává problém dodržování norem, které žadatelům o mezinárodní ochranu zaručuje mezinárodní právo: právo být informován, právo na bezplatný přístup k právníkům, právo obrátit se na nezávislá sdružení, právo na přiměřenou pomoc, právo na posouzení žádosti, pokud možno s osobním projednáním, a nikoli online".
Nevyřešené otázky
Nevyřešený je také osud těch migrantů, kterým italská strana azyl odmítne. Budou repatriováni? A kým? „To není teoretická hypotéza,“ pokračuje Schiavone, „také proto, že podle údajů zveřejněných italským ministerstvem vnitra počet zamítnutých žádostí o azyl v posledních sedmi měsících prudce vzrostl. Převedeno do absolutních čísel to znamená, že za prvních sedm měsíců roku 2024 územní komise odmítly poskytnout jakoukoli formu ochrany více než 32 tisícům osob. Střediska v Albánii měla začít fungovat 1. srpna, ale kvůli technickým průtahům při zřizovacích pracích byl jejich začátek provozu odložen na konec měsíce. Odhadované náklady na zřízení a provoz středisek na albánském území činí 670 milionů eur na pět let. Tato částka, jak namítá řada nevládních organizací, mohla být použita na posílení a zlepšení systému přijímání a ochrany, který již v Itálii existuje.
