Informační propojení Evropy mezi starými výzvami a novými technologiemi
Vatican News
Kam směřují informace ve stále více polarizovaném světě? Jakou roli hrají tradiční média v prostředí informační fragmentace? Je umělá inteligence pro komunikační subjekty spíše příležitostí, nebo nebezpečím? To byly některé z otázek, o nichž diskutovala zhruba stovka novinářů, kteří se sešli v litevském Vilniusu na „Zpravodajském shromáždění“ EBU, Evropské vysílací unie, která sdružuje evropské veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice. Summitu se zúčastnil také Vatikánský rozhlas, který zastupoval Alessandro Gisotti, zástupce edičního ředitele Dikasteria pro komunikaci.
Během dvou pracovních dnů se řešila témata jako redakční nezávislost, zapojení mladých lidí, které tradiční média přitahují stále méně, a využívání nových digitálních technologií se zvláštním důrazem na umělou inteligenci. Konferenci zahájili svými projevy Eric Scherer, předseda informační komise EBU, a Monika Garbačiauskaitė-Budrienė, generální ředitelka litevské veřejnoprávní televize LRT, která summit hostila. Oba zdůraznili hodnotu svobodných a nezávislých informací. Důraz, který zněl obzvlášť významně v zemi, která vzhledem ke své zeměpisné poloze prožívá válku na Ukrajině se zvláštní intenzitou a obavami. Právě na konflikt rozpoutaný Ruskem, který dramaticky překročil tisíc dní, se zaměřil kulatý stůl s výpověďmi reportérů a odborníků, kteří znovu zdůraznili roli veřejnoprávních médií pro spolehlivé informace v kontextu silně ovlivněném fake news a propagandistickými aktivitami.
Dostatek prostoru byl věnován využití umělé inteligence ve světě komunikace. Na workshopu s účastí některých odborníků z digitálního světa a odborníků na umělou inteligenci byly představeny nástroje pro identifikaci uměle generovaného obsahu a strategie pro jeho správné začlenění do zpravodajských redakcí. V následné debatě byla zdůrazněna řada bodů, jako je způsob, jakým algoritmy vybírají obsah, zejména politický, otázka autorských práv publikací, které jsou zpracovávány aplikacemi, jako je ChatGpt, a ekonomické ochuzování veřejnoprávních médií v důsledku konkurence těchto nových platforem. Gisotti ze své strany nastolil otázku rizika dalšího prohlubování „digitální propasti“ mezi bohatými zeměmi (a jejich masmédii), které mohou nést obrovské náklady, jež nové technologie vyžadují, a těmi, které nemají dostatečné zdroje a know-how, aby mohly využívat výhod nových technologií.
Během konference, na níž byla představena zpráva Ebu za rok 2024, byla rovněž udělena novinářská cena Gunnara Høidahla, kterou letos získala nizozemská veřejnoprávní televize NOS. Cena byla podle zdůvodnění poroty udělena za stálé nasazení, rozmanitost obsahu a vynikající kvalitu televizních služeb.
