Velká nejistota ohledně počtu obětí války
Guglielmo Gallone
Za tisíci dny, které uplynuly od začátku války na Ukrajině, se skrývá mnoho čísel, která jsou schopna určovat čas a rozčleňovat prostor, v němž se konflikt odehrává, jsou schopna lámat životy a ničit sny. Jsou to často skrytá čísla, protože válka se vede také pomocí informací. Především je tu číslo, které se odhaduje nejhůře, protože je nejskrytější: počet obětí. V září list The Wall Street Journal s odvoláním na zpravodajské zdroje napsal, že[1]od 24. února 2022 bylo zabito nebo zraněno asi milion Ukrajinců a Rusů. Většinu z nich tvoří vojáci na obou stranách a dále ukrajinští civilisté. Ve stejném měsíci BBC a nezávislý web Mediazona dohledaly[2] nekrology 70 000 mrtvých ruských bojovníků na Ukrajině - 20 % z nich byli dobrovolníci. Čísla, která poskytl The Wall Street Journal, by se zdála být v souladu s tím, co o rok dříve - v srpnu 2023 - uvedl The New York Times, že si válka dosud vyžádala kolem 500 000 obětí[3].
Na druhou stranu číslo, na kterém panuje shoda, především díky roli Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), se týká vysídlených osob[4]: 6,7 milionu Ukrajinců vyhledalo útočiště mimo svou zemi, zatímco vnitřně vysídlených osob jsou téměř 4 miliony. Uvážíme-li, že v srpnu při jediném útoku zahynulo 184 civilistů a 856 jich bylo zraněno, pochopíme, že útěk může být pro tyto lidi jediným řešením[5].
Také proto, že infrastruktura není vyloučena z vojenských operací. Bombardování poškodilo 3798 škol a z toho 356 bylo zničeno[6]. Za více než dva roky bylo poškozeno 1 619 zdravotnických zařízení a dalších 214 bylo srovnáno se zemí - mezi nejvíce postižené patří ty v Charkovské oblasti, Doněcku, Mykolajivu, Kyjevě, Chersonu a Záporoží[7].
Válka již zasáhla 20 % chráněných území na Ukrajině, kde ruská armáda obsadila osm přírodních rezervací a deset národních parků. Odpalování bomb, raket a dalších výbušnin brání růstu rostlin přibližně o 5 až 10 procent[8]. Kvalitu ovzduší ovlivňují také činnosti, jako je používání vozidel, letadel, dronů a fosilních paliv, které zvyšují emise skleníkových plynů a znečišťujících látek, jako je amoniak, oxid uhelnatý, oxid siřičitý a oxidy dusíku[9].
To vše má vliv na ukrajinské národní hospodářství, které je historicky závislé na zemědělství. Ještě před několika lety byla považována za „obilnici světa“, protože dodávala 20 % pšenice a 45 % slunečnicového oleje do celého světa, dnes Kyjev - částečně v důsledku bombardování přístavů v Černém moři - ztratil téměř veškerou svou obchodní sílu. A dopady na ceny potravin byly značné, což podpořilo inflaci v Evropě a narušilo potravinové řetězce v afrických zemích[10]. Kromě toho začala Ukrajina kvůli nedostatku elektřiny demontovat své tepelné elektrárny kvůli dílům na opravu jiných elektráren.
A v důsledku toho trpí národní hospodářství. V září inflace stoupla na 8,6 % (meziměsíčně +1,5 %) v důsledku rostoucích cen potravin, zvýšených výrobních nákladů a pokračujícího tlaku znehodnocování národní měny. Přestože se země vylidňuje, míra nezaměstnanosti v říjnu zůstala nad 15 procenty a ukazatel chudoby, tj. lidí nucených šetřit na potravinách, činí 20 procent. Přesto byly příjmy ukrajinského státního rozpočtu použity na financování obrany. Civilní výdaje byly naopak pokryty pomocí zvenčí[11].
Jsou to čísla, za nimiž se skrývají příběhy, za nimiž se skrývají lidé, čísla, která vypovídají o lidské tragičnosti toho nejnelidštějšího činu, jaký může existovat - války.
[1] Pancevski B., „One Million Are Now Dead or Injured in the Russia-Ukraine War“, The Wall Street Journal, 17. 9. 2024.
[2] Ivshina O., „Volunteers dying as Russia's war dead tops 70,000“, BBC, 20/9/2024.
[3] Cooper H., Gibbons-Neff T., Schmitt E., Barnes J. E., „Troop Deaths and Injuries in Ukraine War Near 500,000, U.S. Officials Say“, The New York Times, 18/8/2023.
[4] UNHCR, „1 000 days of full-scale war on Ukraine: UNHCR's deputy chief urges solidarity with innocent victims“, 12/11/2024.
[5] OSN pro lidská práva, „Ukraine: protections of civilians in armed conflict - august 2024 update“, 6/9/2024.
[6] DW News, „В Україні повністю зруйновано 365 закладів освіти - Лубінець“, 2. 9. 2024.
[7] Zdroje shromážděné ukrajinským ministerstvem zdravotnictví: „Втрати медичної системи за понад два роки війни: 1833 об'єкти медзакладівпошкоджені або зруйновані вщент“, 24/06/2024.
[8] Viz Filho W. L., Eustachio J., Fedoruk M., Lisovska T., „War in Ukraine: an overview of environmental impacts and consequences for human health“, Frontiers in Sustainable Resource Management, 19/7/2024 .
[9] Viz Mehrabi M., Scaioni M., Previtali M., „Air quality monitoring in Ukraine during 2022 military conflict using Sentinel -5p imagery“, Air Qual Atmos Health 17, 931-952 (2024).
[10] Viz Filho W. L, Fedoruk M., Eustachio J. et al, 'How the war in Ukraine affects food security', Foods 2023 , 12, 3996.
[11] Údaje převzaty ze služby Ukraine War Economy Tracker Centra pro ekonomickou strategii, poslední aktualizace 4. 11. 2024.
