Prefekt vatikánského úřadu: Dokumenty prokáží úsilí Pia XII. o záchranu Židů

V souvislosti s otevřením archivů proběhne zítra, tedy v pátek 21. února, na Patristickém institutu Augustinianum studijní den, během něhož budou představeny zpřístupněné fondy a badatelské nástroje, připravené vatikánskými archiváři. Hovoří prefekt Vatikánského apoštolského archivu, biskup Sergio Pagano:

„Můžeme říci, že očekávání badatelů z celého světa trvá již 14 či 15 let. Právě tak dlouhou dobu potřebovali moji spolupracovníci, archiváři a další personál, k přípravě tohoto nemalého množství dokumentů, jejich očíslování, zaprotokolování a sestavení inventářů. Pokud jde o inventáře dokumentů z doby pontifikátu Pia XII., jsou dnes všechny v digitální formě. Badatelé je tedy najdou v naší studovně a mohou je konzultovat v rámci „intranetu“, tedy sítě dostupné v sálech Vatikánského apoštolského archivu. Očekávání je pochopitelné, protože pontifikát papeže Pacelliho je velice významný a klíčový. Spadá do okamžiku dějin lidstva, jenž byl zpustošen a zakrvácen posledním světovým konfliktem, ale také tím, k čemu docházelo v rámci tohoto konfliktu a bezprostředně po jeho skončení. Nabíledni je dramatická otázka šoa, proto si Židé slibují od otevření archivů mnoho nových zjištění. Ve fondech z doby papeže Pacelliho jsou však také důležité dokumenty o vztazích Svatého stolce k totalitním režimům, o konkordátech s různými národy. Bude možné lépe porozumět postoji papeže a Svatého stolce k určitým náboženským politikám, ke komunismu a k absolutismům. A bude možné seznámit se také s velkolepým dílem papeže Pacelliho v charitativní sféře. Mohu to dosvědčit osobně, protože jsem uspořádával dobročinný fond, který zahrnuje více než 8 tisíc složek, v nichž jsou tisíce a tisíce listin. Je skutečně působivé vidět, jak Pius XII. dostával dary od katolíků z celého světa, zejména ze Spojených států, a prakticky ještě téhož dne je rozděloval všem, kdo byli potřební, ať už soukromým osobám nebo farnostem, sirotčincům, nemocnicím, ale také univerzitám a vědeckým institucím. Byl to skutečně proud finančních zdrojů, který byl – můžeme říci – proudem jeho milosrdné lásky. V postatě kdokoli žádal Svatý stolec o pomoc, ten ji také dostal, a právě fond dobročinnost (Beneficenza) a fond Komise pro pomoc (Commissione soccorsi) toto nesmírné charitativní dílo dokládá. Vydáme dva objemné inventáře, připravené doktorkou Di Giovanni a doktorkou Roselli, které ukazují také další stránky ohromného charitativního díla, k němuž docházelo organizovanějším způsobem prostřednictvím Díla pomoci (Opera dei soccorsi). Otevřeme přirozeně také archivy velkého státního sekretariátu Pia XII. Badatelé očekávají otevření těchto fondů, které prohloubí znalosti o učení papeže Pacelliho a jeho myšlení. Stačí pomyslet na jeho encykliky nebo na skutečnost, že je papežem nejvíce citovaným v dokumentech II. vatikánského koncilu. Jeho učení, teologie a pastorační praxe zůstávají zásadní ještě dnes a doufám, že díky otevření těchto nových fondů, budou také adekvátním způsobem prostudovány.“

Bude možné získat nové dokumenty, které dokládají činnost církve v době pontifikátu Pia XII. pro záchranu Židů během šoa?

„Nepochybně. Nakolik mohu posoudit, je jich tam velmi mnoho. Existuje mnoho dokumentů obsahujících poděkování od lidí židovské národnosti. A mám samozřejmě na mysli nepokřtěné Židy, kteří setrvali ve své víře, kteří děkují papeži Pacellimu za poskytnutou pomoc. Najdeme velmi mnoho svědectví o pomoci poskytnuté prostými křesťany, stejně jako náboženskými institucemi a biskupy, aby bylo zachráněno vše, co bylo zachránitelné, z této tak krutě pronásledované populace. Jak víme, ohledně této zaléžitosti najdeme také projevy nesouhlasu, z židovské strany zaznívá otázka tzv. mlčení Pia XII. Ovšem rovněž v této věci bude možné získat na základě nově dostupných dokumentů nové a do historických okolností lépe zasazené vysvětlení. Známe dějiny tohoto pronásledovaného národa a šoa, a tedy velice dobře rozumíme tomu, že Židé mnoho očekávají od těchto dokumentů, které jsou nyní dostupné. Důležité je podle mne, aby se ke studiu těchto dokumentů, stejně jako i jiných, přistupovalo nestranně, objektivně, vědecky a historicky. Potom si přirozeně každý může vytvořit svůj vlastní názor.“

Co chce v tomto kontextu nabídnout studijní den ohlášený na 21. února v Augustinianu?

„Otevření bylo ohlášeno Svatým otcem již před rokem, když přijal na audienci personál Vatikánského archivu. Rozhodli jsme se tentokrát zorganizovat v rámci příslušné archivářské přípravy zvláštní studijní den – což se u příležitosti otevření fondů v minulosti nedělo – právě na Patristickém institutu Augustinianum, nedaleko Svatopetrské kolonády. Archiváři Vatikánského archivu, ale také archiváři z dalších archivů Svatého stolce při té příležitosti představí svou práci na přípravě dokumentů a možnosti, které tyto dokumenty nabízejí novému bádání. Na studijní den se přihlásilo už 200 historiků a badatelů, mezi nimiž je také početná skupina židovských badatelů. Naším cílem je předložit jim panorama nových fondů, badatelských možností a připravených nástrojů, aby se pak každý z nich vydal svou cestou, pracoval na svém výzkumu a vyvozoval své závěry, samozřejmě v naprosté svobodě.“

(job)