V katakombách objeveno nejstarší vyobrazení scény Nanebevstoupení

O existenci těchto katakomb se vědělo již od dvacátých let minulého století. Již tehdy bylo provedeno detailní archeologické bádání, které odkrylo nekropoli kolem hrobu mučedníka Eutychia, přikrytého krásnou deskou, vytvořenou na objednávku papeže Damase. Datované nápisy dovolují přesně stanovit časové rozpětí mezi pontifikáty papežů Damase (366-384) a Inocence I. (401-417).

V devadesátých letech minulého století byly v katakombách objeveny freska představující objetí apoštolů Petra a Pavla, symbolicky představující jednotu církve z Židů a pohanů. Před touto freskou najdeme hrob vysekaný v tufu a zaklenutý obloukem, na kterém jsou vyobrazeny novozákonní scény jako Zázrak v Káně, Rozmnožení chlebů či Vzkříšení Lazara. Na jednom z nepříliš dobře zachovaných výjevů lze rozpoznat postavu na pozadí nebe s červenavými mraky, což neklamně poukazuje na teofanickou scénou.

Odborníci z Papežské komise pro posvátnou archeologii v posledních měsících podrobili tuto fresku důkladnému bádání, které dospělo k závěru, že jde o scénu Kristova Nanebevstoupení. Ježíš je na ní zachycen z profilu, v tunice, palliem rozevlátým ve větru. Pravá noha spočívá na zemi, levou se opírá o nevelký kámen v naznačeném kontrapostu a pravou ruku vztahuje k oblaku, ve kterém lze rozpoznat ruku Boha otce. Po stranách centrální postavy jsou další dvě s široce rozpaženýma rukama, které lze považovat za apoštoly. 

Profesor Fabrizio Bisconti se při prezentaci nového objevu pozastavil nad překvapivou životností tohoto pojetí scény Nanebevstoupení. Najdeme to například na počátku 14. století v Kapli Scrovegni, kde Giotto a jeho škola rovněž vyobrazili Krista z profilu, jak je unášen k nebesům jakousi mocnou vzestupnou silou.

(job)