Prefekt Ekonomického sekretariátu: snížili jsme náklady a s účty seznámíme biskupské konference

ANDREA TORNIELLI

„Pomáhat ekonomice Svatého stolce a dbát na to, aby ekonomická činnost neodváděla pozornost od evangelizačního poslání církve, ani jí neubírala na důvěryhodnosti“. Takto popisuje prefekt Ekonomického sekretariátu, otec Juan Antonio Guerrero Alves, úkoly úřadu, které již dva roky vede. V rozhovoru pro vatikánská média o. Guerrero uvádí některé údaje o novém rozpočtu Svatého stolce, který se v letošním roce značně zvýšil v důsledku začlenění nových subjektů. Pokračuje omezování nákladů (další snížení o 4 miliony EUR). Rozpočtovaný schodek je nižší než v loňském roce a prefekt doufá, že bude brzy schopen poskytnout údaje o příjmech a výdajích Svatopetrského haléře, přičemž předpokládá, že se letos snížily i dary věřících.

Rozpočet Svatého stolce se letos zvýšil z 300 na 800 milionů. Můžete podrobně vysvětlit, proč došlo k tomuto nárůstu?

Novinkou letošního roku je, že se zvýšil počet subjektů zahrnutých do rozpočtu Svatého stolce. V červenci schválila Ekonomická rada tento nový rozpočtový rozměr Svatého stolce, do nějž v loňském roce spadalo 60 subjektů a letos 90. Důvodem, proč Ekonomická rada přijala toto rozhodnutí, je skutečnost, že se tak umožňuje ucelenější pohled na ekonomickou situaci Svatého stolce, tedy větší viditelnost, transparentnost a kontrola. Ekonomický sekretaritát pracoval na tom, aby to bylo možné, protože se obáváme, že nemáme přehled o mimorozpočtových rizicích, která v případě problémů dopadají na kurii.

Můžete upřesnit, jak se rozpočet rozšířil? A co můžete říci o tom, že je v něm zahrnuta Casa Sollievo della Sofferenza, velká nemocnice v italské obci San Giovanni Rotondo, kterou založil sv. Pio z Pietrelciny?

Zahrnuty jsou subjekty, které sice nejsou řádnými dikasterii nebo římskou kurií, ale jsou ve vlastnictví Svatého stolce nebo jsou na něm závislé a nesou za něj finanční odpovědnost. Například dětská nemocnice Bambino Gesù nebo nemocnice Casa Sollievo della Sofferenza, některé nadace, které slouží jako nástroj dikasterií nebo penzijního fondu, Fond zdravotní péče, čtyři hlavní římské baziliky a svatyně v Loretu, Pompejích a Padově. To znamená, že jsme se posunuli od rozpočtu ve výši přibližně 300 milionů euro k rozpočtu, který přesáhne jednu miliardu euro. Nemocnice, kterou zmiňujete ve své otázce, a některé další subjekty zatím nejsou zahrnuty v tomto rozpočtu, který předkládáme, budou zahrnuty v rozpočtu na příští rok. Schválení o začlenění nových subjektů do rozpočtu připadlo na červenec loňského roku, nové subjekty se snažily v tak krátké době přizpůsobit harmonogramu navrženému Ekonomickým sekretariátem a toto začlenění je proces, který je téměř dokončen: chybí pouze tři subjekty. Proto se letošní rozpočet pohybuje kolem 800 milionů eur. Pokud si vzpomínáte, loni byl rozpočet schválen v únoru, letos jej Ekonomická rada schválila v prosinci. I v těchto drobnostech děláme pokroky.

Můžete stručně popsat, jaká byla hlavní čísla při uzavření účtů v prosinci loňského roku?

Mluvíme spíše o rozpočtu než o účetní uzávěrce, kterou předložíme v polovině letošního roku. V novém rozpočtovém rozsahu činí příjmy 770 milionů euro a výdaje 803 milionů, což znamená celkový schodek 33 milionů euro oproti 42 milionům rozpočtovaným v loňském roce. Pokud bychom vzali v úvahu rozpočet 60 subjektů, jako tomu bylo v loňském roce, činil by schodek 45,8 milionu EUR.  V loňském roce jsme pro rok 2021 rozpočtovali schodek ve výši 49,7 milionu eur. Pro Ekonomickou radu bylo pochopitelně obtížné schválit rozpočet s takovým schodkem na další rok a požádala nás, abychom vypracovali další plány na snížení výdajů a zvýšení příjmů. Podle našich prognóz očekáváme v roce 2021 poněkud nižší schodek, než je rozpočtováno. Netroufám si uvádět čísla pro uzávěrku roku 2021, jak se ptáte, protože jsme ještě neuzavřeli rok, a přestože jsme letos zavedli čtvrtletní účetní uzávěrku, prognózu lze ještě zlepšit. Údaje za poslední čtvrtletí nemáme k dispozici: testujeme nový systém odhadu, a dokud jej nebudeme testovat déle než rok, nevíme, jak je spolehlivý.

Jakých nejdůležitějších výsledků bylo dosaženo v posledních dvanácti měsících?

Týchž, které vykazuje nový rozpočet. Omezení výdajů, aniž by se snížila papežská charita, ale naopak se zvýšila, s očkováním pro bezdomovce; zvýšení pomoci církvím v nouzi atd. a zároveň další snížení příjmů. Myslím si, že dikasteria si uvědomují ekonomickou situaci a snižují své výdaje, jak jen to jde, někdy je žádáme, aby je snížili ještě více. Samozřejmě, že snížení je omezeno, mise musí být splněna. Obecně se to děje s velkou osobní obětí ze strany mnoha lidí.

Jako převažující pozitivum zdůrazňujete zásadní aspekt kontroly: jak jej lze spojit s potřebou vyšší efektivity byrokratických postupů, a tím i celého systému?

Nesmíme si plést byrokracii s procedurou a disciplínou. Byly zavedeny nové postupy a větší disciplína v procesech, což vyžaduje čas na adaptaci, bude trvat, než tomu uvykneme, protože jde o kulturní změnu. Samotná skutečnost, že hospodářské transakce jsou sledovány a přezkoumávány jiným orgánem nebo že v rámci téhož útvaru dochází k oddělení funkcí, představuje další krok. Co se týče byrokratizace, každý z nás musí uznat, jakou část úkolu je třeba ještě splnit. Jako příklad uveďme zadávání veřejných zakázek, kde už déle než rok máme nový zákon. Musíme pokorně uznat, že je něco pravdy na tom, že jsme vytvořili nadbytek zbytečné byrokracie. Jako dohledový orgán se ocitáme před novým zákonem, který musíme aplikovat, a kromě toho, že nemáme zkušenosti s jeho aplikací, chceme odvést dobrou práci a aplikovat ho dobře, jsme pravděpodobně příliš zatíženi několika chybami z minulosti, které nás jako církev připravily o množství důvěryhodnosti, a můžeme být možná příliš svědomití ze strachu, že upadneme do arbitrárnosti, která k těmto chybám vedla. Snažíme se procesy zjednodušit a standardizovat, abychom usnadnili použitelnost daného zákona. Na druhou stranu si zadavatelé a firmy musí uvědomit, že musí přijmout opatření a změnit mnohé dlouhodobě zavedené postupy. Obtíže a složitosti nového procesu, na které ještě nejsme zvyklí, jsou často přeceňovány, možná proto, abychom pokračovali v obvyklých činnostech a vyhnuli se novým postupům.

Můžete uvést příklad toho, co jste právě řekl?

Předpokládejme, že instituce nebo dikasterium stojí před nějakým velkým výdajem na nákup nebo zakázku. Nejdříve musí požádat o povolení. Ale jakmile ji má, nemůže jít - řekněme - za kamarádem a zadat mu objednávku anebo si od něj něco koupit. To by samozřejmě byla nejrychlejší a nejméně byrokratická metoda. Ale to mohu udělat doma a za své vlastní peníze, nikoli ve Vatikánu a za peníze, jejichž nejsem majitelem, ale správcem. V procesu navrženém novým zákonem musíte definovat, co je potřeba, vypsat veřejnou soutěž pro různé uchazeče, které se může zúčastnit i váš přítel tím, že podá nabídku, ale společně s dalšími distributory a značkami. Po obdržení všech nabídek je nezávislá komise technicky a ekonomicky vyhodnotí a vybere nejlepší nabídku. To vše musí být zaznamenáno písemně nebo elektronicky. Bylo zavedeno více formalit, které jsou nutné k zamezení protekce, dodatečných provizí atd. To vedlo k větší byrokracii, respektive k delší proceduře a disciplíně, ale také k větší transparentnosti a úsporám.  Doba, kdy se podnikalo individuálně a bez odpovědnosti, skončila. V současné době je třeba při překročení určité částky podat podrobné vysvětlení operace, aby bylo možné získat povolení, a také dodržovat postupy pro smlouvy, které musí zanechat stopu o provedených činnostech a jejich odůvodnění.

Nakolik pandemie ovlivňuje pokladnu Svatého stolce?

V letošním roce předkládáme bilanci za třetí rok pandemie, která je i nadále restriktivní. Vzhledem k tomu, že příjmy jsou stále nižší než v období před pandemií, je nejpozoruhodnějším rysem omezení nákladů. V porovnání s loňským rozpočtem pro stejných 60 subjektů, tedy těch, které tvoří kurii, dosahují letošní výdaje nového historického minima, když se počítá s 289 miliony eur oproti loňským 293 milionům: snížení o 4 miliony eur. V rozpočtu nového rozsahu se výdaje zvyšují o 10 milionů eur, z čehož 9,5 milionu eur představuje zvýšení nákladů na personál v důsledku mimořádné úpravy v jedné nemocnici. V letošním roce jsme ve snaze být optimističtí rozpočtovali o 13 milionů eur vyšší běžné příjmy než v loňském roce. Uvidíme, jak se bude pandemie chovat.

Nakolik pomohli věřící Svatému stolci v minulém roce?

Jsme velmi závislí na nejistých příjmech, které se v době pandemie každoročně snižují. Musí tomu tak být, protože většinu darů od věřících získáváme prostřednictvím sbírky Svatopetrský haléř v kostelích a v době pandemie se účast snížila. To by nás mělo přimět k tomu, abychom přemýšleli o dalších způsobech, jak získat pomoc věřících a dary. Ale abych odpověděl přesněji na vaši otázku, musíme počkat, až předložíme účetní závěrku Svatopetrského haléře, která ještě není uzavřena: uzavřeme ji na konci února. Dary pro sbírku na rok 2021 stále přicházejí z některých zemí prostřednictvím nunciatur. Zhruba mohu říci, že v roce 2021 došlo opět k poklesu oproti předchozímu roku, který bych si dovolil vyčíslit na nejméně 15 %. Jestliže v roce 2020 činila celková sbírka 44 milionů eur, v roce 2021 to podle mého názoru nebude více než 37 milionů eur. Pokles v roce 2021 doplňuje 23% pokles v letech 2015 až 2019 a 18% pokles v roce 2020, tedy v prvním roce pandemie.

Jak plánujete řešit nedostatek zdrojů v krátkodobém až střednědobém horizontu?

Rozhodně potřebujeme plán na zvýšení příjmů. Snížení výdajů je omezeno. V krátkodobém horizontu omezujeme aktivity. Ve střednědobém horizontu máme v plánu především zlepšit vnitřní efektivitu a optimalizovat návratnost aktiv. Co se týče nemovitostí – stále mluvíme o velkém dědictví Svatého stolce, je zde mnoho budov, které byly dány do služeb poslání církve, asi 60 chrámů v Římě, poměrně mnoho budov, které byly dány do služeb univerzitních institucí, nemocnic a dalších institucí ve službách poslání církve. Tato velká část nemovitostí nemá ekonomickou návratnost, pouze společenskou, a někdy má náklady. Další část tohoto dědictví je určena pro institucionální využití: vatikánské úřady, stavby dikasterií, které mají pouze náklady. Pouze 20 % nemovitostí zůstává k ekonomickému zhodnocení. Jedním z plánů, které má APSA (Správa majetku Apoštolského stolce) na stole, je zvětšit tento objem ekonomicky zhodnotitelných nemovitostí snížením institucionálního využití. Dalším aspektem je centralizace finančních investic, která, jak doufáme, bude letos konečně dokončena.

Jaké jsou vaše prognózy?

Podle našich prognóz se nemůžeme udržet pouze díky vyšší vnitřní efektivitě. Musíme také hledat způsoby, jak přilákat více dárců. Prvním požadavkem je transparentnost a čisté výkaznictví a myslím, že jsme v tomto směru učinili mnoho kroků. Kromě ročního vyúčtování rozpočtu a rozvahy doufáme, že v letošním roce podáme také zprávu o příjmech a výdajích Svatopetrského haléře a že zašleme účty Svatého stolce pro informaci biskupským konferencím. Je třeba, aby si místní církve více uvědomovaly potřeby Svatého stolce, kurie je v jejich službách a musí být z velké části udržována právě jimi. V angažovanosti jednotlivých církví při podpoře římské kurie jsou velké rozdíly. A také přilákat pomoc věřících, kteří chtějí podpořit papeže v jeho poslání jednoty v lásce, což je v podstatě to, co dělá římská kurie.

Můžete říci, jak pracovala pracovní skupina pro hospodářské zdroje, do níž byly zapojeny Ekonomický sekretariát, APSA (Správa majetku Apoštolského stolce) a státní sekretariát?

Tato skupina pracovala velmi dobře až do loňského května až června, kdy její činnost skončila. Majetek byl předán okamžitě Správě majetku Apoštolského stolce (APSA), zbývalo ještě doladit některé detaily, podepsat některá zplnomocnění, definovat vztahy a role, sdílet informace a podniknout právní kroky, aby vše bylo účinné: to byla práce této skupiny. Poté jsme pokračovali v práci na aktualizaci a standardizaci účetních a administrativních postupů v odděleních Státního sekretariátu, včetně nunciatur, což však již bylo součástí běžné komunikace a spolupráce mezi těmito třemi dikasterii. Správa majetku byla převedena na APSA, která je pod kontrolou Ekonomické rady, a my jsme v této oblasti nadále úzce spolupracovali s oběma dikasterii.

Jak dopadla kauza budovy na Sloane Avenue v Londýně?

Jednalo se o transakci provedenou zcela transparentně a podle nových pravidel vatikánských smluv. Byl najat makléř v Londýně a advokátní kancelář, oba v omezeném výběrovém řízení, a také důvěryhodná osoba v Londýně, která proces doprovázela a zastupovala naše zájmy. Proces doprovázel tým Svatého stolce s externí odbornou pomocí z Říma. Obdrželi jsme šestnáct nabídek, čtyři z nich se dostaly do užšího výběru a po druhém kole nabídek byla vybrána ta nejlepší. Kupní smlouva byla podepsána, obdrželi jsme 10 % zálohy a vše bude uzavřeno v červnu 2022. Ztráta z údajného podvodu, o kterém se hodně mluví a který nyní posuzují vatikánské soudy, již byla zohledněna v rozpočtu. Budova byla prodána nad rámec ocenění, které jsme měli v rozpočtu, a ocenění provedeného specializovanými institucemi. Jak převod majetku Státního sekretariátu na APSA, tak prodej budovy na Sloane Avenue, stejně jako další zvláštní hospodářské operace Svatého stolce, byly a jsou interním týmovým úsilím s určitou pomocí externích odborníků, kterou jsme potřebovali. Hodně jsme se od sebe navzájem naučili a našli jsme metodu týmové práce, která se ve Svatém stolci příliš nepraktikovala. A tohle vám pomůže.

Jak po dvou letech ve funkci prefekta Ekonomického sekretariátu vidíte současnou ekonomiku Svatého stolce?

Římskou kurii tvoří instituce s velkými náklady a mizivými příjmy v porovnání s poskytovanými službami. Příjmy z majetku pomáhají, ale jak jsme již řekli, nestačí k tomu, aby byla kurie udržitelná. Pokud žijeme z darů, není to proto, abychom měli přebytek, ale abychom je použili k účelu, ke kterému byly darovány. Naším cílem je udržitelnost, nikoli přebytek. Jsme si dobře vědomi, že jsme se dopustili chyb ve finančním řízení, které podkopaly důvěryhodnost Svatého stolce. Snažíme se z nich poučit a věříme, že jsme je napravili, aby se neopakovaly. V posledních letech jsme na popud Svatého otce učinili důležité kroky v oblasti finančního řízení správným směrem: větší profesionalizace, více týmové práce, více transparentnosti a méně tajností, zavedení kontrolních postupů, větší uznání našich slabých stránek a snaha o jejich odstranění... Zveřejněním některých zákonů došlo k důležitým změnám a pomaleji se mění i kultura. Pracujeme správným směrem. Ekonomice Svatého stolce se přikládá příliš velký význam: není velká a není ani důležitou činností mezi těmi, které se zde provádějí. Nezdá se mi, že pokud děláme věci dobře, je to pro veřejnost objektivní zájem. Jak mi řekl jeden novinář po představení posledního rozpočtu: „tady nejsou žádné novinky“. A je to pravda, protože zprávy se objevují jen tehdy, když dojde k chybám, podvodům nebo korupci. Naší povinností je podávat transparentní zprávy, snad jsou účty Svatého stolce zajímavé pro ty, kdo přispívají, a ti se pak mohou podívat, jak se nakládá s penězi, kterými pomáhají.

A závěrem – jak  hodnotíte svůj úřad?

Kdybych měl shrnout, co je pro mě nejdůležitějším cílem dikasteria, které se věnuje ekonomice, řekl bych: pomáhat ekonomice Svatého stolce, aby mohla uspokojovat své potřeby, a dbát na to, aby ekonomická činnost neodváděla pozornost od poslání Svatého stolce. A tím je pomáhat jednotě v lásce a evangelizačnímu poslání církve, což je to nejdůležitější.

(jag)