Dvě vatikánská dikasteria podepsala dohodu o posílení ochrany nezletilých v církvi

Vatican News

V pátek 21. dubna byla podepsána dohoda o spolupráci mezi Papežskou komisí pro ochranu nezletilých a Sekcí pro první evangelizaci a nové místní církve Dikasteria pro evangelizaci s cílem vykonávat společnou práci ve službách místních církví v oblasti prevence zneužívání nejkřehčích osob.

Dohodu podepsali kardinál Luis Antonio Tagle, proprefekt Dikasteria pro evangelizaci, a kardinál Seán Patrick O'Malley, předseda Papežské komise pro ochranu nezletilých, je inspirována apoštolskou konstitucí Praedicate evangelium a „představuje závazek k aktivní a rozhodné spolupráci“, uvádí se v informační nótě obou vatikánských orgánů, „ve službě všem obětem a jednotlivým církvím podle výzvy Svatého otce, aby byla římská kurie přítomna v životě každé církve, zejména na misijních územích“. Oblasti spolupráce, v nichž si oba orgány římské kurie budou vyměňovat informace, zdroje a školení, jsou zaměřeny na službu obětem, místním církvím a biskupům.

Cílem spolupráce bude vypracovat co nejefektivnější způsoby inkluze na základě zkušeností obětí za dodržování příslušných procedur. Tyto iniciativy, uvádí se v nótě, nacházejí východisko v rozvoji sítě tzv. středisek Memorare, která mají jednotlivým církvím - pokud o to požádají - pomáhat při zřizování úřadů nebo orgánů pro přijímání a usnadňování podání žaloby. Komise nabídne odborné znalosti svých členů a zaměstnanců ke sdílení informací o nejnovějších postupech v oblasti ochrany. V zájmu podpory jejího poslání ochrany v jednotlivých církvích, jak k tomu vyzval papež, bude rovněž pokračovat ve zprostředkování setkání biskupských konferencí s Komisí během návštěv ad limina. Na pomoc biskupům v jejich úloze při ochraně zranitelných osob, při naslouchání obětem, vytváření bezpečného prostředí a vyřizování stížností bude Komise, uvádí se dále v nótě, dávat k dispozici svou mezinárodní síť odborníků a nejmodernější mezinárodní standardy shromážděné během mnohaleté práce. Komise bude spolupracovat s dikasteriem při školeních pro nově jmenované biskupy v církevních obvodech, které spadají pod jeho jurisdikci, a s Papežským dílem dětí.

Dohoda je platná po dobu tří let a o vývoji vzájemné spolupráce obou orgánů bude každoročně informováno ve Zprávě o ochraně v církvi. Komise v současné době jedná s dalšími dikasterii římské kurie, do jejichž kompetence spadá zajišťovací činnost v celé církvi.

O jednání mezi oběma vatikánskými dikasterii vedl Chris Wells rozhovory s kardinály O'Malleym a Tagle.

Kardinále O'Malley, můžete nám říci něco o této dohodě?

Dikasterium pro evangelizaci je opravdu velmi důležité; velkou část jeho odpovědnosti tvoří spolupráce s církvemi a s misijními zeměmi a také s nově vznikajícími novými církvemi. Velmi často se stává, že tam, kde je v některých částech církve velká aktivita a velký rozvoj, jsou bohužel někdy zdroje omezené. Sám jsem začínal jako misijní biskup a měl jsem řídit diecézi s pár tisíci dolary ročně, takže vím, o čem je řeč. Jistě doufám, že budeme moci spolupracovat s těmi diecézemi, které spadají pod Dikasterium pro evangelizaci, a pomáhat jim rozvíjet programy, ale také, že tyto diecéze budou moci přijímat oběti a prokazovat jim pastorační péči a že zajistí, aby směrnice, které zavádějí, nebyly jen soudní praxí, ale aby měly také silnou pastorační angažovanost u těch, kterým bylo ublíženo, aby byly ochranným a preventivním prvkem, protože to je velmi důležité, abychom zajistili, že naše školy a naše komunity jsou bezpečným místem pro děti a mladé lidi. Budeme také spolupracovat s biskupskými konferencemi, až přijedou do Říma na své návštěvy ad limina, a chceme zajistit, aby se část jejich pětileté zprávy zaměřila na ochranu a uvedla, jakých zde bylo dosaženo úspěchů a v čem spočívají problémy: je to pro ně příležitost přijet k nám a společně o tom hovořit.

Kardinále Tagle, jak konkrétně tato dohoda ovlivní práci ve vašem dikasteriu?

Jedná se o pozitivní vývoj: za prvé, interně, také díky Praedicate evangelium papeže Františka a v duchu synodality, jsou úřady římské kurie vyzvány ke spolupráci interdikasteriálním způsobem, abychom se od sebe navzájem učili, poskytovali si informace a tím si pomáhali. Dalším aspektem je, že můžeme Komisi otevřít mnoho tzv. církevních oblastí, kterými se dikasterium zabývá podle svých kompetencí, s ohledem na diecéze, apoštolské vikariáty, zejména v oblasti formace. To je to, co vidím jako nejdůležitější: formace biskupů, kněží, seminaristů, řeholníků v tomto ohledu. Zároveň bude komise schopna pomáhat dikasteriu a biskupským konferencím v lepším pochopení dopadu zneužívání, násilného chování na život lidí a společenství. Na většině území, která spadají pod naši odpovědnost, představuje církev malou menšinu: doufáme, že díky této iniciativě se místní církve mohou stát kvasem ve společnosti v nejširším slova smyslu; samozřejmě s Boží pomocí, protože někdy je hlas církve spíše šepotem, i když velmi potřebným. Zde to vidím jako přínos církve pro společnost v nejširším slova smyslu.

Kardinále O'Malley, jak se změnila práce komise od reformy před půl rokem? Můžete hovořit o některých projektech, které jste zahájili?

Původně byla komise zřízena jako poradní orgán Svatého otce a v podstatě ji tvořila skupina dobrovolníků z celého světa, kteří se zabývali osvětou, oslovováním skupin obětí; snažili jsme se zapojit do vzdělávacích projektů. Ale jak v souvislosti s vydáním Praedicate evangelium, tak při setkání se Svatým otcem jsme byli vyzváni, abychom se zaměřili na vypracování pokynů, které by církvím na celém světě pomohly vytvořit účinné struktury ochrany. Mohli jsme tedy s pomocí darů zaměstnat další lidi a vytvořit tak jakousi regionální strukturu, díky níž, jak doufáme, budeme moci mít větší vliv na místě a budeme moci více spolupracovat s různými biskupskými konferencemi. Jsme nadšeni těmito možnostmi, které se nám otevírají.

Kardinále O'Malley, nedávno jsme byli svědky kritiky práce vaší Komise, jak na tuto kritiku reagujete?

Především musím říci, že v Komisi jsme na kritiku zvyklí. Když byla zřízena, panovala nejrůznější nerealistická očekávání, co všechno bude tato skupina dobrovolníků schopna udělat, aby vyřešila všechny problémy sexuálního zneužívání v církvi a ve světě. Z této kritiky jsme se hodně poučili a věřím, že iniciativa Svatého otce začlenit nás do římské kurie s tímto úzkým vztahem s Dikasteriem pro nauku víry nám dává možnost být ve službách kurie a budovat kulturu ochrany v rámci kurie. Mnoho lidí toto rozhodnutí rozrušilo a mnoho z nás jím bylo překvapeno. Čím více však tuto práci prožívám, tím více si uvědomuji, že je to příležitost pro Komisi, aby měla vliv a pomohla přinést více komunikace v rámci celé kurie v oblasti ochrany proti zneužívání. Otec Zollner, jehož mají všichni členové Komise rádi, se z nějakého důvodu v uplynulém roce příliš neúčastnil života Komise, a tak jsme nevěděli o jeho obavách nebo o rozsahu jeho obav. Mrzí mě, že se rozhodl nezúčastnit se našeho plenárního zasedání, které se bude konat v nejbližší době, aby se s námi všemi podělil o své obavy, místo aby rezignoval na své členství v Komisi a svolal tiskovou konferenci - což si nemyslím, že bylo skutečně přínosné... Budeme se snažit vše řešit na příštím setkání se členy Komise.