Gallagher: Ať válka skončí, byť i jinak, než si Zelenskij nebo Putin představují
Antonella Palermo - Vatican News
Všichni toužíme po míru a tohoto míru nelze dosáhnout, pokud nepůjdeme cestou smíření. To vyjádřil arcibiskup Paul Richard Gallagher, sekretář pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi, ve svém projevu "Diplomacie a evangelium", který přednesl v Lichtenštejnsku, kde je na návštěvě 24.-26. dubna během konference "Diplomacie a evangelium" na radnici hlavního města Vaduzu.
Hrozba války v Evropě, nic nelze brát jako samozřejmost
Mons. Gallagher ve svém obsáhlém příspěvku hovořil o papežské diplomacii inspirované evangeliem, a proto vždy ve prospěch míru a lidské důstojnosti, přičemž jako červená nit se jí vine milosrdenství. Obavy z války na Ukrajině jsou v jeho slovech nevyhnutelně několikrát připomenuty: "Nyní, kdy i Evropa cítí ohrožení míru více než kdy jindy, neboť je zraněna tragickou agresivní válkou Ruska proti zmučené ukrajinské zemi, nelze již nic považovat za samozřejmé," poznamenává prelát. Odkazuje na trvalé evangelia, které vychovává tak jako žádné jiné, na umění směřovat k míru, takříkajíc "vytáhnout" lidi, národy, národy ze spirály válek, zášti a nenávisti, přivést je na cestu dialogu a hledání společného dobra.
Stále se neobjevují žádné záblesky mírového zprostředkování mezi Ruskem a Ukrajinou
Představitel Vatikánu zdůrazňuje, že "papežská diplomacie nemá žádné mocenské zájmy: ani politické, ani ekonomické, ani ideologické". Protože, jak upozorňuje, nejde o diplomacii podobnou diplomacii jednotlivých států, která se stará o své vlastní zájmy, ale dbá o prosazování společného dobra. Svatý stolec proto může "s větší svobodou představovat každému důvody těch druhých a odsoudit každému rizika, která může pro všechny znamenat sebereferenční vize". Díky tomu je navíc v mimořádné situaci pandemie nebo samotného konfliktu na Ukrajině papež František více než kdy jindy považován světovými špičkami za morální autoritu a pozoruhodný záchytný bod, a to do té míry, že se dovolávají jeho intervence a zprostředkování: ve skutečnosti uznávají jeho poslání pontifika, tedy jako mostu, který překonává bariéry, jež by jinak byly nepřekročitelné."Bohužel," poznamenává Gallagher, "přes veškeré úsilí Svatého otce a Svatého stolce se stále nenaskytla vhodná příležitost k usnadnění mírového zprostředkování mezi Ruskem a Ukrajinou.
Papežská diplomacie a dodržování lidských práv
Tváří v tvář rozmanité typologii válek (přímé války - jako je ta na Ukrajině - války v zastoupení, občanské války, hybridní války, války pouze zmrazené a odložené, které se brzy stanou nadnárodními konflikty) monsignor Gallagher upřesňuje důvody, které se zdají být selháním diplomatické činnosti. "Někdy," vysvětluje, "je geopolitická situace natolik diferencovaná a polarizovaná, prodchnutá roztříštěním všech vazeb, že se jakékoli přenastavení stává nesmírně obtížným. Nezapomínejme pak, že konflikty často udržuje a podněcuje tok peněz a zbraní. Jak je možné," ptá se, "vyzývat ke správnému chování, když jsou strany konfliktu nadále zásobovány zbraněmi?". V tomto ohledu "Svatý stolec podporuje diplomacii, která musí znovu objevit svou roli nositele solidarity mezi lidmi a národy jako alternativu ke zbraním, násilí a teroru. Diplomacie, která se stane nositelkou dialogu, spolupráce a usmíření, jež nahradí vzájemné nároky, bratrovražedné protiklady, myšlenku vnímat druhé jako nepřátele nebo druhého zcela odmítnout".
Vraťme se k základům Všeobecné deklarace z doby před 75 lety
Výzvou, říká arcibiskup, je vždy přispívat k lepšímu vzájemnému porozumění mezi těmi, kteří riskují, že budou sami sebe prezentovat jako dva protikladné póly. A dodává, že univerzita je privilegovaným místem pro pěstování kultury míru. Jen několik měsíců před 75. výročím Všeobecné deklarace lidských práv (10. prosince) Gallagher připomíná, že církev stojí v čele úsilí nejen o dodržování "politických a občanských" lidských práv, ale také "hospodářských, sociálních a kulturních" práv, která jsou současně potvrzena ve zmíněné Všeobecné deklaraci. Ve světě, kde dochází k častému a závažnému porušování lidských práv, církev vyzývá k uznání vzájemné závislosti národů, která je předpokladem ducha bratrství. Pokud by se to plně realizovalo, mohlo by se dědictví lidských práv, které mezinárodní společenství slavnostně vyhlásilo před 75 lety jako základ pro nové uspořádání po hrůzách války, stát i pro dnešní mezinárodní společenství referenčním bodem.
Je zapotřebí reforma OSN, aby byla reprezentativnější
Arcibiskup Gallagher zdůrazňuje, že zejména válečná krize na Ukrajině znamenala "hlubokou krizi multilaterálního systému a velkých organizací, zejména OSN". A doufá: "Jak nezbytná je reforma fungování této organizace, a to reprezentativnějším způsobem, který by zohledňoval potřeby všech národů! K tomu," naléhá, "potřebujeme podporu celého mezinárodního společenství a obnovení 'ducha Helsinek'".
Ve jménu milosrdenství ukončete válku na Ukrajině
Tajemník pro vztahy se státy neopomíjí zmínit ani riziko, že se Evropa "stále více stává tělem - možná dokonce zdánlivě dobře organizovaným a velmi funkčním - ale bez duše; což je v hlubokém rozporu se skutečnou identitou Evropy, která je bohatá na historii, tradice a lidskost". To souvisí s respektem k důstojnosti lidí. Nakonec se Gallagher věnuje tomu, že politická odpovědnost musí být prožívána "ve znamení milosrdenství, jako vysoká forma dobročinnosti". V tomto horizontu upozorňuje, že "se nemůžeme smířit s tím, že válka na Ukrajině může ještě dlouho pokračovat s tragickými a nepředstavitelnými následky". A pokračuje: "I když se v tuto chvíli zdá, že se neotevírá žádný prostor pro případná jednání, nesmíme nikdy ztrácet naději a zejména věřící v Krista musí udržovat při životě ideál míru a důvěru v Boha, že tato válka skončí, i když to nebude konec, jaký si představují prezident Zelenskij nebo prezident Putin. Všichni si přejeme spravedlivý mír, ale mír musí teprve nastat, a k tomu musíme, bude-li to nutné, začít myslet i na "nemyslitelné". Přáním je "konkrétní, proměnlivý a vyvíjející se mír, aby byl spojovacím článkem v novém blahodárném procesu mezi stranami konfliktu, a ne jen rozdělením na vítěze a poražené".