Kardinál Parolin zahájil Světové setkání o lidském bratrství
Jana Gruberová – Vatican News
„Sešli jste se dnes jako znamení naděje pro svět. Už to, že jste zde společně, je znamením naděje. Rozhodli jste se totiž spojit bohatství rozdílů a zkušeností, jichž je každý z vás nositelem, abyste vydali svědectví o tom, co spojuje naše lidství a umožňuje nám poznat, že jsme bratři a sestry, jak učí Svatý otec František ve svém magisteriu“, těmito slovy přivítal kardinál Parolin účastníky setkání v římském Kancléřském paláci.
Na obsáhlém seznamu přítomných bychom našli čtyři hlavy státu, které obdržely Nobelovu cenu za mír (Juan Manuel Santos, prezident Kolumbijské republiky v letech 2010-2018, Oscar Arias Sánchez, prezident Kostarické republiky v letech 1986-1990 a 2006-2010, Lech Wałęsa, bývalý prezident Polské republiky, José Ramos-Horta, prezident Východotimorské demokratické republiky), dále aktivisté za lidská práva a laureáti Nobelovy ceny z celého světa (Jody Williamsová, zakladatelka Mezinárodní kampaně za zákaz nášlapných min, Širín Ebadíová, předsedkyně Centra obránců lidských práv v Íránu, Muhammad Yunus, zakladatel bangladéšské Grameen Bank, oceněný za práci v oblasti podpory hospodářského a sociálního rozvoje prostřednictvím konceptu mikroúvěrů, Leymah Roberta Gbowee, vůdkyně liberijského ženského hnutí, která sehrála klíčovou roli při ukončení občanské války a podpoře usmíření v její zemi, Tawakkol Karmanová, vůdkyně arabského jara v Jemenu, konžský gynekologa a aktivista Denis Mukwege, Nadia Murad Basee Tahaová, prezidentka a spoluzakladatelka iniciativy Nadia's Initiative v Iráku, známá svým úsilím o ukončení používání sexuálního násilí jako zbraně ve válce a ozbrojených konfliktech, či Maria Angelita Ressa, prezidentka společnosti Rappler Inc, usilující o ochranu svobody projevu na Filipínách) a celá řada institucí, které jsou nositelkami Nobelovy ceny za mír, zastoupené jejich předsedy či jinými vedoucími představiteli (Mezinárodní úřad pro mír, American Friends Service Committee, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní dětský fond OSN, Mezinárodní organizace práce, International Physicians for the Prevention of Nuclear War, Mírové síly OSN, Pugwashské konference o vědě a světových záležitostech, Mezinárodní kampaň za zákaz nášlapných min, Mezinárodní agentura pro atomovou energii, Mezivládní panel pro změnu klimatu, Organizace pro zákaz chemických zbraní, Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní, ukrajinské Centrum pro občanské svobody, Organizace spojených národů a další).
Osobnosti a instituce, které jsou povolány oživovat kulturu mezinárodních vztahů, se nemohou vyhnout své zodpovědnosti, jíž je působení v duchu bratrství, pokračoval vatikánský státní sekretář:
„Mnozí z vás svými rozhodnutími a gesty učiněnými v konfliktních oblastech dokazují na příkladu života, že při přerušení dialogu vztahy degenerují a že bratrství, které spojuje, je silnější než bolest, která rozděluje. Mnozí z vás mohou dosvědčit, jak je trpělivé tkaní sítě dialogu únavné, často trýznivé a nezřídka nenaplňující, ale je to to nejušlechtilejší pro dobro lidského společenství, a to jak na místní, tak na mezinárodní úrovni“.
Kardinál Parolin dále vyjmenoval projevy tohoto odhodlání, jimiž jsou snaha o spolupráci mezi zeměmi, potvrzení nadřazenosti práva nad silou, úsilí o integrální lidský rozvoj a ekonomiku přizpůsobenou aspiracím všech národů na spravedlnost. Jak poté uvedl, na tuto náročnou, ale nevyhnutelnou cestu vrhá světlo encyklika Fratelli tutti, která podněcuje k sociálnímu přátelství mezi národy a k rekompozici konfliktů, přičemž vychází z životně důležité a jen zdánlivě bezbranné síly setkání a dialogu.
„Je to cesta, kterou se vydáváme, abychom čelili všem snahám, zaměřeným výhradně na účelovost, které dnes bohužel často degradují lidi na individua, tváře na čísla, projekty na zisk. Je to cesta, která se dotýká hloubky člověka, živé bytosti ze své podstaty vztahové, schopné nekonečna a oslovující své bližní, díky nimž roste sama. Připomíná nám to klasická moudrost, podle níž je celek větší než součet jeho částí (srovnej Aristoteles, Metafyzika, VIII, 1045, 9-10; apoštolská exhortace Evangelii gaudium, 234-237)“.
Kardinál státní sekretář si poté položil otázku, zda tyto ideály a pokusy, jakkoli mohou být dobré, opravdu stojí za to? Stojí za to cestovat, scházet se a hovořit spolu tváří v tvář světu, který jako by sledoval jinou logiku než logiku bratrství a setkávání? Reagoval citací ze zmiňované encykliky, kde papež František na tuto otázku odpovídá, když potvrzuje, že „vytrvalý a odvážný dialog se nedostává na titulní stránky novin jako střety a konflikty, přesto nenápadně pomáhá světu žít lépe, mnohem více, než si uvědomujeme“ (č. 198). Proto papež nejen navrhuje „pěstovat spiritualitu bratrství“, ale i „účinnější světovou organizaci, která by pomáhala řešit naléhavé problémy“ (Fratelli tutti, č. 165).
„Již jsem měl příležitost za různých okolností zopakovat, že nazývat se bratry a učinit ze společenského přátelství ideál, o který je třeba usilovat, pravděpodobně nestačí. Stejně tak mezinárodní vztahy nevyčerpávají svůj účel v míru chápaném jako absence války, ani v bezpečnosti, rozvoji či teoretickém dodržování základních práv. I když je třeba posílit diplomatickou činnost v roli mnohostranných orgánů, což je skutečně prioritou na současném mezinárodním horizontu, domnívám se, že jako první krok je nezbytné vrátit se k významu, který Svatý otec bratrství přiznává, když ho navrhuje jako účinný základ, který by tkvěl v jádru mezinárodních agend; jako všeobecné povolání, které se konkrétně uskutečňuje počínaje každým, který se cítí povolán stát se bližním druhých" (Fratelli tutti, 81). To je jádro naší motivace.“
Tento rozšířený pohled a spojení sil se žádá v dnešním rychlém a složitém světě, stejně tak globalizovaném jako znečištěném, kde je vše propojené a vzájemně závislé, vyzdvihl kardinál Parolin. Všechny krize, kterými dnes procházíme, ať už geopolitické, zaměstnanecké, klimatické nebo sociální, spojuje potřeba spolupracovat pro společné dobro, budovat vztahy, pravidla a instituce schopné hledět dál než jen na individuální zájmy: postulují takříkajíc „ekologii lidského bratrství“, dodal.
„Drazí přátelé, vaše životní příběhy a úsilí svědčí o tom, že je to možné; svědčí světu mnoha a různými způsoby o tom, že „nikdo se nezachrání sám“ (Fratelli tutti, 32;54;137). A dnes svou přítomností potvrzujete, že rezignace na sobectví, osobní i systémové, může a dokonce musí být překonána“.