Designovaný kardinál Prevost: Společenství, jednota, věrnost římskému biskupovi

Tiziana Campisi – Vatican News

Jeho mottem zůstane to, které si zvolil již jako biskup: In Illo uno unum, slova, která pronesl svatý Augustin při výkladu 127. žalmu, aby vysvětlil, že ačkoli je křesťanů mnoho, v jediném Kristu jsou jedno. Mons. Robert Prevost, prefekt dikasteria pro biskupy, augustinián, bude mezi 21 kardinály, kterým papež František udělí titul při konzistoři 30. září, oznámené při modlitbě Anděl Páně v neděli 9. července. Jak říká, tato slova sv. Augustina by rád vzal za svá.

Pro Vatican News - Vatikánský rozhlas mons. Prevost neskrývá údiv, který se ho zmocnil při poslechu papežova výčtu jmen nových kardinálů. Pochází ze Spojených států amerických a bude mu 68 let, až přijme kardinálský biret. Jeho pastorační minulost zahrnuje misie v Peru, různá působení v řádu svatého Augustina, jehož generálním představeným byl v letech 2001-2013, a biskupské jmenování v Chiclayo. Letos 30. ledna ho František povolal do čela dikasteria pro biskupy, kde se 12. dubna ujal úřadu. Zhruba po třech měsících jeho nového působení ho překvapilo, že byl vybrán do kardinálského kolegia.

Jak jste se dozvěděl o konzistoři, v níž vás papež František jmenuje kardinálem?

Bylo to opravdu překvapení. Jsem v Římě teprve tři měsíce, nenapadlo by mě, že v červenci, během modlitby Anděl Páně, papež učiní toto oznámení. Sledoval jsem jeho řeč a pak jsem uslyšel své jméno, první na seznamu. Okamžitě mě napadlo, že je třeba se pomodlit, poděkovat papeži za tuto důvěru a pak doufat, jako tehdy, když mě jmenoval prefektem dikasteria, že budu schopen odpovědět na důvěru, kterou ve mne vložil.

Co jste si tedy v těch chvílích myslel?

Byl jsem překvapen... Určitě jsem cítil radost, z uznání poslání, které mi bylo svěřeno - což je velmi krásná věc - a zároveň jsem si s úctou a posvátnou bázní říkal: doufám, že dokážu reagovat na to, co ode mě papež žádá. Je to obrovská odpovědnost, podobně jako když mě povolal do Říma jako prefekta. Už tehdy se dostavily silné emoce, když jsem musel opustit vše, čím jsem žil a co jsem dělal v Peru. Tohle je teď úplně jiná rovina, ale vnímám to jako pokračování poslání, které se mi papež rozhodl svěřit.

S jakými pocity se nyní připravujete na konzistoř 30. září?

Jsem uprostřed práce, takže jsem o tom zatím moc nepřemýšlel! Včera se mi ozvali moji dva bratři, oba chtějí přijet a bude velmi milé prožít tento okamžik se svými blízkými. Zatím jsem nepřemýšlel o tom, jak se připravit… 30. září je také den zahájení synody a já toto jmenování vnímám jako součást synodálního ducha, kterým chce žít celá církev.

Jste augustinián, jak augustiniánská spiritualita charakterizuje vaši službu?

Dalo by se říci několik věcí... Jak ukazuje mé biskupské heslo, jednota a společenství jsou součástí samotného charismatu řádu svatého Augustina a také mého způsobu jednání a myšlení. Myslím, že je velmi důležité podporovat společenství v církvi, a dobře víme, že společenství, účast a poslání jsou tři klíčová slova synody. Pro mě jako augustiniána je tedy podpora jednoty a společenství zásadní. Svatý Augustin hodně mluví o jednotě v církvi a o potřebě ji žít, o tom, že určitou zárukou jednoty je naslouchat římskému biskupovi, být součástí římské církve. I v tomto smyslu tedy pociťuji novou papežovu výzvu jako způsob, jak prožívat tuto jednotu, svou účast na církvi, v poslušnosti Svatému otci. To je také velmi augustinovské.

Nakolik postava svatého Augustina inspiruje vaše rozhodnutí, vaše kroky, vaši službu v církvi?

Svatý Augustin je určitě velkou postavou nejen pro řád, ale pro každého. A já bych si přál mít více času na jeho studium a četbu. Má toho tolik co nabídnout církvi, a to i té dnešní. Pak je důležité to, co jsem říkal dříve: jednota v církvi a věrnost římskému biskupovi, vždy se snažit podporovat společenství. Ta živá jednota v církvi, kterou doporučuje Augustin, znamená živé bytí sjednocené v Kristu.