Kardinál Parolin: Útok na Izrael byl nelidský – legitimní obrana ať nezasáhne civilisty
ANDREA TORNIELLI - ROBERTO CETERA
„Svatý stolec je jako vždy připraven na jakékoli nezbytné zprostředkování...“. Kardinál Pietro Parolin, státní sekretář, šest dní po teroristickém napadení Izraele definuje útok spáchaný minulou sobotu jako „nelidský“ a vznáší výzvu papeže Františka k propuštění všech rukojmích v rukou Hamásu. Parolin vyzývá k přiměřenosti při legitimní obraně Izraele, vyjadřuje obavy o civilní oběti při bombardování Gazy a opakuje, že navzdory tomu, co se děje, je pro skutečně spravedlivý mír třeba dospět k řešení dvou států, „které by umožnilo Palestincům a Izraelcům žít vedle sebe v míru a bezpečí“
Vaše Eminence, všechny konflikty jsou hrozné. Ale v tom, co se dozvídáme od minulé soboty za úsvitu, je crescendo bezprecedentní krutosti. Jsme svědky naprosté ztráty lidskosti. Existuje podle vás ještě prostor pro to, aby se zabránilo nejhoršímu?
Teroristický útok, který minulou sobotu provedl Hamás a další skupiny proti tisícům Izraelců, kteří se chystali oslavit den Simchat Tóra, na konci týdenního svátku Sukot, je nelidský. Svatý stolec vyjadřuje své naprosté a rozhodné odsouzení. Dále vyjadřujeme znepokojení nad muži, ženami, dětmi a starými lidmi, kteří jsou v Gaze drženi jako rukojmí. Vyjadřujeme svou blízkost postiženým rodinám, z nichž naprostá většina jsou Židé, modlíme se za ně, za ty, kteří jsou stále v šoku, za zraněné. Je třeba obnovit smysl pro rozum, opustit slepou logiku nenávisti a odmítnout násilí jako řešení. Napadení mají právo se bránit, ale sebeobrana musí zároveň respektovat parametr přiměřenosti. Nevím, jaký je prostor pro dialog mezi Izraelem a jednotkami Hamásu, ale pokud existuje, a doufejme, že ano, měl by být veden okamžitě a bez prodlení. To proto, aby se zabránilo dalšímu krveprolití, k jakému dochází v Gaze, kde je v důsledku útoků izraelské armády mnoho nevinných civilních obětí.
Papež František opakuje, že mír je postaven na spravedlnosti. Neexistuje mír, který by nebyl spravedlivý. Jakými slovy je dnes vyjádřen tento požadavek spravedlnosti pro obě strany konfliktu?
Mír lze budovat pouze na základě spravedlnosti. Latiníci rádi říkali: „Opus iustitiae pax“, mezi lidmi nemůže být mír bez spravedlnosti. Zdá se mi, že největší možnou spravedlností ve Svaté zemi je řešení existence dvou států, které by umožnilo Palestincům a Izraelcům žít vedle sebe v míru a bezpečí a naplnilo by touhy většiny z nich. Toto řešení, s nímž počítá mezinárodní společenství, se v poslední době zdá některým lidem na obou stranách již nerealizovatelné. Jiným se zdá, že nikdy nebylo. Svatý stolec je přesvědčen o opaku a nadále je podporuje. Co je však nyní správné? Správné je, aby byla okamžitě vráceni rukojmí, a to i ti, které od minulých konfliktů drží Hamás: v tomto smyslu důrazně obnovuji výzvu, kterou v posledních dnech opakoval Svatý otec František. Je správné, aby Izrael v rámci legitimní obrany neohrožoval palestinské civilisty žijící v Gaze. Je správné, řekl bych nezbytné, aby v tomto konfliktu - stejně jako v každém jiném - bylo plně respektováno humanitární právo.
Papež František na závěr audience minulou středu apeloval na propuštění rukojmích a vyzval k ušetření životů nevinných. Vidíte prostor pro diplomatickou iniciativu Svatého stolce, podobnou té, která byla podniknuta v případě konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou?
Ano, osvobození izraelských rukojmích a ochrana životů nevinných v Gaze jsou jádrem problému, který vznikl útokem Hamásu a reakcí izraelské armády. Jsou jádrem obav nás všech, papeže a celého mezinárodního společenství. Svatý stolec je jako vždy připraven k jakémukoli potřebnému zprostředkování a snaží se jednat s orgány, jejichž kanály jsou již otevřené. Jakékoli zprostředkování za účelem ukončení konfliktu však musí brát v úvahu řadu prvků, které činí tuto problematiku velmi složitou a členitou, jako je otázka izraelských osad, bezpečnosti a otázka města Jeruzaléma. Řešení lze nalézt v přímém dialogu mezi Palestinci a Izraelci, podporovaném a podporovaném mezinárodním společenstvím, i když to nyní bude obtížnější.
Ve dvou nedávných rozhovorech, které palestinský prezident Mahmúd Abbás a izraelský prezident Isaac Herzog poskytli listu L'Osservatore Romano, oba ocenili neustálá slova o míru, která zaznívají od křesťanské menšiny ve Svaté zemi, jež je „solí“ této země. Křesťané jsou však v tlaku v rámci tohoto konfliktu a trpí. Znepokojující je situace malé křesťanské komunity v Gaze, které hrozí zánik. Jak lze nyní křesťanům ve Svaté zemi konkrétně pomoci?
Především modlitbou a duchovní i materiální blízkostí. Tato má slova mají být novým potvrzením láskyplné blízkosti papeže a Svatého stolce. Křesťané jsou podstatnou součástí země, kde se Ježíš narodil, žil, zemřel a vstal z mrtvých. Nikdo si nedokáže představit Palestinu nebo Izrael bez křesťanské přítomnosti, která tam byla od počátku a bude tam navždy. Je pravda, že nyní malá katolická komunita v Gaze - asi 150 rodin - velmi trpí. A když trpí jeden člen, trpí celá církev, takže trpíme všichni. Víme, že se shromáždili ve farnosti. Farář se nemohl vrátit a zůstává v Betlémě. Vše je nehybné, ochromené, jakoby v sevření strachu a hněvu. Modlíme se za Izraelce, modlíme se za Palestince, modlíme se za křesťany, židy a muslimy: „Vyprošujte Jeruzalému pokoj: ať jsou v bezpečí, kdo tě milují, ať vládne mír v tvých hradbách, bezpečnost v tvých palácích! Kvůli svým bratřím a přátelům budu říkat: Pokoj v tobě! Kvůli domu Hospodina, našeho Boha, budu ti přát štěstí“ (Žalm 122).
