Synodní otcové a matky v římských katakombách na pouti ke kořenům křesťanství
Salvatore Cernuzio – Vatican News
„Viděl jsem je poprvé, je to hluboký zážitek dotknout se místa, kde začala církev a moje víra“. Čínský biskup Josef Jang Jung-čchiang neskrýval pohnutí, když se s novináři podělil o své dojetí z pouti, kterou ve čtvrtek 12. října odpoledne v katakombách svatých Šebestiána, Kalixta a Domitily prožilo asi 250 účastníků synody o synodalitě.
Byla to určitá přestávka v práci shromáždění, které se od 4. října schází v aule Pavla VI. a které bylo uspořádáno s cílem přivést kardinály, biskupy, řeholníky a řeholnice, laiky a zvláštní hosty ke kořenům víry prvních křesťanských komunit v Římě. Tam, kde se proplétala Petrova a Pavlova cesta, symbolizující onu „jednotu v rozmanitosti“, která, jak papež doufá, bude charakteristickým znakem samotné synody.
Vzpomínka na Pakt z katakomb
Tato chvíle modlitby, ale také historie a paměti, která se konala den po výročí II. Vatikánského koncilu a která mnohým okamžitě připomněla onen 16. listopad 1965, kdy 42 koncilních otců, převážně z Latinské Ameriky, podepsalo slavný Pakt z katakomb. Tedy pakt, jímž se biskupové a kněží zavázali k „chudé církvi“, zbavené všech symbolů a výsad moci, aby do centra pastorační služby postavili chudé. Závazek, který rezonuje i dnes, v době synodálních prací, zaměřených - mimo jiné - na to, jak může církev doprovázet všechny formy dnešní nouze: lidi vyloučené, marginalizované, migranty, oběti válek a zneužívání.
Zpěvy a modlitby
Text Paktu z katakomb byl totiž celý reprodukován v poutní brožuře jako bibliografický odkaz, ale také, jak vysvětlili organizátoři, jako „podnět k osobnímu zamyšlení“. Spolu s ním také úryvek z Markova evangelia (od Petrova vyznání po Ježíšovo učení o následování), Vyznání víry a text Adsumus Sancte Spiritus, který účastníci pronesli v bazilice svatého Šebestiána. První etapa itineráře se odehrávala v této stavbě ze 4. století, postavené z pohanské nekropole. Všechny přivítal mons. Pasquale Iacobone, předseda Papežské komise pro sakrální archeologii, která na této iniciativě spolupracovala. „Na synodální cestě je důležité představit tato velmi významná místa církve. Jde o návštěvu, kterou chceme oživit také u příležitosti příštího jubilea“, řekl.
Hollerich: na pouti od svatého Petra k našim církvím
V bazilice svatého Šebestiána poté promluvil generální relátor synody kardinál Jean-Claude Hollerich. Připomněl život prvních křesťanů v Římě a svědectví mučedníků pohřbených v katakombách. „Tato pouť od svatého Petra je poutí do naší reality, do reality našich církví“, řekl a vyzval k nalezení smyslu této Boží cesty ve vlastní realitě, kde se vždy odráží kříž. „My biskupové musíme pohlédnout na svůj kříž a říci: Pane, miluji tě, beru svůj kříž a následuji tě“.
Rozděleni do jazykových skupin a na trasy určené pro starší kardinály a kněze se pak jednotliví účastníci vydali na procházku třemi katakombami. Pro italskou skupinu byla navíc připravena zastávka v Muzeu svatého Šebestiána, kde jsou vystaveny sarkofágy z konce 5. století. Následoval sestup po strmých schodech, přidržování se stěn vyhloubených v tufu a zpevněných terakotovými cihlami, procházka chodbami vysokými necelé dva metry. Zazněly přitom četné komentáře, zejména od těch účastníků synody, kteří po příjezdu ze vzdálených kontinentů a zemí ještě neměli možnost navštívit místa střežící znamení původní víry a naděje na vzkříšení.
