Kardinál Parolin: naděje na nové Helsinky, setkání Biden-Ťin-pching je krokem vpřed

Salvatore Cernuzio – Vatican News

Na jedné straně bolest nad situací na Blízkém východě vzhledem k rukojmím, kteří jsou stále v rukou Hamásu, a civilistům v Gaze, počínaje velmi malou tamní křesťanskou komunitou, a v souvislosti s Ukrajinou, kde pokračuje krvavá válka. Na druhé straně naděje na nějaký krok vpřed, jako bylo čtvrteční setkání amerického prezidenta Joea Bidena s čínským protějškem Si Ťin-pchingem nebo možnost svolání nové mírové konference obdobné helsinské. Kardinál státní sekretář Pietro Parolin v rozhovoru s novináři na italském velvyslanectví při Svatém stolci na okraj akce pořádané společností Telefono Azzurro a její linkou důvěry pod názvem „Prolomme mlčení“ na téma zneužívání dětí.

Odsouzení válečných akcí

Pozornost se okamžitě soustředila na drama, které prožívá Blízký východ: „Znepokojení trvá a je velké“, řekl kardinál Parolin a zopakoval - v odpovědi na otázku na toto téma - odsouzení válečných akcí proti nemocnicím. „Respekt k nemocnicím a bohoslužebným místům je základním aspektem mezinárodního humanitárního práva. Neexistuje žádný důvod, proč využívat nemocnice k jakýmkoli válečným akcím“.

Propuštění rukojmích a příměří

Kardinál Parolin opět zopakoval, že se pracuje na možném setkání papeže s rodinami rukojmích („Doufáme, že se nám to podaří uskutečnit co nejdříve“), a poté vyjádřil naději - jako František již tolikrát předtím - že to povede k osvobození izraelských mužů, žen a dětí, kteří jsou stále v rukou Hamásu. „Věříme, že propuštění rukojmích je jedním ze základních bodů řešení současného problému, humanitárního aspektu, těch, kteří tam jsou: žen, mužů, dětí, kojenců, těhotných žen“. Dalším zásadním bodem, který státní tajemník vyzdvihl, je příměří a spolu s ním příchod pomoci, péče o zraněné. To jsou dvě hlavní ohniska řešení problému, řekl Parolin.

Starost o křesťanskou komunitu v Gaze

Za svá pak vzal slova, která pronesl jeruzalémský latinský patriarcha kardinál Pierbattista Pizzaballa k biskupům Italské biskupské konference, kteří se sešli v Assisi na mimořádném generálním shromáždění, kde promluvil prostřednictvím videospojení. Parolin s Pizzaballou sdílí zejména obavy o křesťanskou komunitu v Gaze, která čítá 150 lidí a nyní poskytla útočiště stovkám dalších příchozích.

A problémem je také vyhlídka, že konflikt přispěje k pokračování a možná i k zesílení exodu křesťanů, který je dramatickou realitou ve Svaté zemi a na celém Blízkém východě, kde byl konflikt vždy jedním ze základních důvodů exodu křesťanů, které násilí přimělo odejít a najít bezpečí a mír na jiných místech.

Mezitím pokračují diplomatické pokusy o řešení situace: „Zdá se mi, že Egypt a Katar něco dělají. Ale také jako Svatý stolec jsme v kontaktu - nejde o přímé zprostředkování - s různými partnery, abychom se pokusili podat pomocnou ruku a podpořit řešení problému“.

Málo vyhlídek na řešení na Ukrajině

Ještě na téma války se pohled přesunul na Ukrajinu, o které - jak zdůraznili novináři - se mluví stále méně. To záleží na vás, odpověděl Parolin. To vy věnujete pozornost jednomu tématu a nikoli druhému. Místo toho by měly být přítomny v médiích všechny tyto konflikty, zejména ten ukrajinský, protože je to velmi, velmi krvavý konflikt. Státní sekretář uvedl, že je zděšen a velmi zarmoucen kvůli všem obětem v obou táborech. Zdůraznil, že ani na Ukrajině nevidí velké vyhlídky na řešení, ale bohužel i tam je nutno najít východisko z této tragédie.

Setkání mezi USA a Čínou

Kardinál Parolin dodal, že pozitivním znamením bylo včerejší setkání Bidena a Ťin-pchinga v San Francisku. Pro Parolina je to jistě krok vpřed ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. „Zde se mi zdá, že jde o pokrok v situaci všeobecného napětí“.

Nová mezinárodní konference

„Jistě“, poznamenal vatikánský státní sekretář, „pokud by byla ochota na straně všech, mohli bychom se skutečně dostat k tomu, abychom svolali mezinárodní konferenci, která by se ujala toho, co bylo duchem Helsinek. Nejprve je však nutné získat zpět alespoň minimální vzájemnou důvěru, to je také to, co dnes chybí. Nepřijímáme se navzájem, jsme nedůvěřiví nebo dokonce nepřátelští... Na druhé straně Helsinky se zrodily právě z přesvědčení, že můžeme něco společně udělat, že můžeme dosáhnout nějakého pokroku“. Z tohoto pohledu je kardinál optimistický: „Stále mluvíme o negativních věcech, o mnoha, příliš mnoha, ale jsou tu i určité známky naděje. Doufejme, že to bude sílit“.