Nové normy o údajných nadpřirozených jevech

Vatican News

Normy pro rozlišování údajných nadpřirozených jevů byly aktualizovány. Stanovuje to nový dokument Dikasteria pro nauku víry, zveřejněný v pátek 17. května, který vstoupí v platnost v neděli 19. května, na svátek Letnic. Textu předchází výstižná prezentace kardinála prefekta Víctora Manuela Fernándeze, po níž následuje úvod, v němž je uvedeno 6 různých možných závěrů. Budou možné rychlejší výroky týkající se lidové zbožnosti a církevní autorita se již zpravidla nebude podílet na oficiálním definování nadpřirozenosti jevu, jehož důkladné zkoumání může trvat dlouho. Další novinkou je výraznější zapojení Dikasteria pro nauku víry, které bude muset schvalovat konečné rozhodnutí biskupa a bude mít pravomoc kdykoli zasáhnout motu proprio. V mnoha případech v posledních desetiletích, ke kterým se jednotliví biskupové vyjadřovali, se bývalé Svaté oficium angažovalo, ale téměř vždy zůstával zásah v zákulisí a bylo požadováno, aby nebyl zveřejněn. Motivem tohoto výslovného zapojení dikasteria je nyní také obtížná možnost ohraničit na místní úrovni jevy, které v některých případech dosahují celostátních, a dokonce celosvětových rozměrů, "kdy rozhodnutí týkající se jedné diecéze má důsledky jinde".

Důvody pro nové normy

U zrodu dokumentu stojí dlouhodobá zkušenost z minulého století s případy, kdy místní biskup (nebo biskupové určitého regionu) velmi rychle deklaroval nadpřirozenost, načež Svaté oficium vyjádřilo odlišný názor. Nebo případy, kdy se biskup vyjádřil jedním způsobem a jeho nástupce způsobem opačným (ke stejnému jevu). Pak jsou tu dlouhé doby potřebné k vyhodnocení všech náležitostí, aby se dospělo k rozhodnutí o nadpřirozenosti či přirozenosti jevů. Tyto doby jsou někdy v rozporu s naléhavou potřebou dát pastorační odpovědi pro dobro věřících. Dikasterium proto začalo v roce 2019 revidovat normy a dospělo k současnému znění, které papež schválil 4. května. Zcela nový text nyní zavádí, jak bylo zmíněno, 6 různých možných závěrů.

Duchovní plody a rizika

Kardinál Fernández ve své prezentaci vysvětluje, že "mnohokrát tyto manifestace vyvolaly velké bohatství duchovních plodů, růst víry, zbožnosti a bratrství a služby a v některých případech daly vzniknout různým svatyním rozesetým po celém světě, které jsou dnes součástí srdce lidové zbožnosti mnoha národů". Existuje však také možnost, že "v některých případech událostí údajného nadpřirozeného původu" se vyskytují "velmi vážné problémy na úkor věřících": případy, kdy se z údajných jevů odvozuje "zisk, moc, sláva, společenská proslulost, osobní zájem" (II, čl. 15, 4°), a to dokonce tak dalece, že se "uplatňuje nadvláda nad lidmi nebo se páchá zneužívání (II, čl. 16)". Mohou se vyskytnout "doktrinální omyly, nepatřičný redukcionismus v nabídce evangelního poselství, šíření sektářského ducha". Stejně tak je možné, že "věřící budou ve vleku události, která se připisuje božské iniciativě", ale která je pouze plodem fantazie, mytomanie nebo něčího sklonu k falzifikaci. 

Obecné pokyny

Podle nových norem bude církev schopna rozlišovat takto: V případě, že by se jednalo o údajné nadpřirozené jevy, bude církev moci posoudit, "zda je v nich možné rozeznat přítomnost znaků božského působení; zda v případných spisech nebo poselstvích těch, kteří se na daných údajných jevech podílejí, není nic, co by odporovalo víře a dobrým mravům; zda je dovoleno ocenit jejich duchovní plody, nebo je nutné je očistit od problematických prvků či varovat věřící před nebezpečím, které z nich vyplývá; a zda je vhodné, aby je pastoračně posoudila příslušná církevní autorita" (I, 10). Kromě toho "zpravidla nelze očekávat pozitivní uznání božského původu údajných nadpřirozených jevů ze strany církevní autority" (I, 11). Zpravidla tedy "ani diecézní biskup, ani biskupské konference, ani dikasterium neprohlásí, že jevy jsou nadpřirozeného původu, a takový postup může povolit pouze Svatý otec" (I, 23).

Možné způsoby vyjádření se k údajným jevům

Následuje seznam 6 možných závěrečných zpúsobů vyjádření po ukončení rozlišování.

Nihil obstat: není vyjádřena žádná jistota ohledně nadpřirozené pravosti, ale jsou uznány známky působení Ducha. Biskup je vyzván, aby posoudil pastorační hodnotu a podporoval propagaci fenoménu, včetně poutí.

Prae oculis habeatur: jsou uznána pozitivní znamení, ale existují také prvky zmatku nebo rizika, které vyžadují rozlišování a dialog s příjemci. Může být zapotřebí doktrinální objasnění, pokud jsou s fenoménem spojeny spisy nebo poselství.

Curatur: jsou přítomny kritické prvky, ale existuje široké rozšíření jevu s ověřitelnými duchovními plody. Zákaz, který by mohl rozrušit věřící, se nedoporučuje, ale biskup je požádán, aby fenomén nepodporoval.

Sub mandato: kritické otázky se netýkají samotného fenoménu, ale jeho zneužití jednotlivci nebo skupinami. Svatý stolec pověřuje biskupa nebo delegáta pastoračním vedením místa.

Prohibetur et obstruatur: Navzdory některým pozitivním prvkům jsou kritická místa a rizika závažná. Dikasterium žádá biskupa, aby veřejně prohlásil, že přijetí není povoleno, a vysvětlil důvody tohoto rozhodnutí.

Declaratio de non supernaturalitate: Biskup je oprávněn prohlásit, že jev není nadpřirozený, a to na základě konkrétních důkazů, jako je přiznání údajného vidoucího nebo věrohodná svědectví o falšování jevu.

Postupy, které je třeba dodržet

Dále jsou uvedeny postupy, které je třeba dodržet: je na biskupovi, aby případ prozkoumal a předložil dikasteriu ke schválení. Biskup je vyzván, aby se zdržel veřejných prohlášení týkajících se pravosti nebo nadpřirozenosti a také aby dbal na to, aby nedocházelo ke zmatkům a aby se nepodněcovala senzacechtivost. V případě, že se shromážděné podklady "zdají být dostatečné", biskup ustaví vyšetřovací komisi, která bude mít mezi svými členy alespoň jednoho teologa, jednoho kanonistu a jednoho odborníka vybraného na základě povahy jevu. 

Pozitivní a negativní kritéria

K pozitivním kritériím patří "důvěryhodnost a dobrá pověst osob, které tvrdí, že jsou příjemci nadpřirozených událostí nebo že se na takových událostech přímo podílejí, jakož i vyslechnutých svědků ... doktrinální pravověrnost jevu a případného poselství s ním spojeného, nepředvídatelný charakter jevu, z něhož jasně vyplývá, že není výsledkem iniciativy zúčastněných osob, plody křesťanského života" (II, 14). Mezi negativní kritéria patří "přítomnost zjevného omylu týkajícího se dané skutečnosti, možné doktrinální omyly..., sektářský duch, který vytváří rozkol v církevní struktuře, zjevná snaha o zisk, moc, slávu, společenskou proslulost, osobní zájem úzce spojený s danou skutečností, závažné nemorální činy..., psychické změny nebo psychopatické sklony subjektu, které mohly mít vliv na domnělou nadpřirozenou skutečnost, nebo psychóza, kolektivní hysterie či jiné prvky, které lze přiřadit k patologickému horizontu" (II, 15). A konečně "za zvláště morálně závažné je třeba považovat využívání domnělých nadpřirozených zážitků nebo uznaných mystických prvků jako prostředku nebo záminky k uplatňování nadvlády nad osobami nebo k páchání zneužívání" (II, 16). Ať už je konečné rozhodnutí schváleno jakkoli, biskup "má povinnost nadále bdít nad tímto jevem a osobami, kterých se týká" (II, 24).