Algoritmus ve službách člověka: konference o umělé inteligenci ve Vatikánu
Michele Raviart - Vatikán
Umělá inteligence převádí vše na výpočet, ale lze vše redukovat na statistickou pravděpodobnost? Jak můžeme ochránit profesionály a pracovníky v médiích před nástupem umělé inteligence a zachovat právo informovat a být informován na základě pravdy, svobody a odpovědnosti? Jak můžeme zajistit interoperabilitu velkých platforem investujících do generativní umělé inteligence, aby neredukovaly člověka na zásobárnu dat, která lze využít? To jsou otázky - inspirované poselstvími papeže Františka ke Světovému dni míru a Světovému dni sdělovacích prostředků a jeho nedávným projevem na zasedání G7 v Apulii -, které položil prefekt Dikasteria pro komunikaci Svatého stolce Paolo Ruffini řečníkům a účastníkům konference "Algoritmus ve službách člověka. Komunikace ve věku umělé inteligence", kterou pořádalo zmíněné dikasterium ve spolupráci s Nadací svatého Jana XXIII. a která se konala ve Vatikánu, sídle Papežské akademie sociálních věd.
Církev kráčí s člověkem a jeho kulturou
Papežovy promluvy o umělé inteligenci, připomněl otec Lucio A. Ruiz, sekretář Dikasteria pro komunikaci, svědčí o "smyslu" církve pro putování s člověkem a jeho kulturou v proměnách dějin. Tak tomu bylo, vysvětlil, když před 500 lety vznikl první vatikánský knihtisk krátce po Gutenbergově objevu, při vybudování Vatikánského rozhlasu vynálezcem bezdrátové komunikace Guglielmem Marconim v roce 1931 nebo při vytvoření portálu vatican.va v roce 1994, kdy se web teprve objevil na počítačích běžných lidí.
Nástroj, který je třeba regulovat
A právě z primární podstaty počítačů, kterou je provádění výpočtů, vycházel v prvním vystoupení panelu "Etika algoritmu a výzvy pro komunikaci" otec Paolo Benanti, přednášející etiku a bioetiku na Papežské gregoriánské univerzitě, předseda komise IA pro informace a člen výboru IA při OSN. Benanti připomněl, jak realitu změnil vynález tranzistoru, který Spojené státy daly k dispozici svým spojencům po úspěších ve druhé světové válce, kdy první prototypy počítačů přispěly k objevu atomové bomby a rozluštění tajných kódů používaných nacistickým Německem. Z tohoto centralizovaného pohledu na technologii a díky revoluci průkopníků ze Silicon Valley v 70. letech 20. století se podařilo dosáhnout "osobní" a intimní výpočetní techniky, nejprve prostřednictvím osobních počítačů a poté chytrých telefonů. S ChatGPT a jeho implementací do rozhraní telefonů Apple a Microsoft, zdůraznil františkánský kněz, stále nevíme, nakolik bude výpočetní technika osobní a nakolik centralizovaná v cloudu. Proto, dodal, je zapotřebí regulace, jak to učinila Evropská unie, aby se s umělou inteligencí stalo to, co se stalo se silničními předpisy pro automobily.
Antropologická revoluce
Umělá inteligence není sama o sobě působivým technologickým skokem, zdůraznila Nunzia Ciardiová, zástupkyně generálního ředitele Národní agentury pro kybernetickou bezpečnost. To, co z její implementace činí něco, co bude mít rozhodující antropologický dopad na realitu, je skutečnost, že je založena na obrovském množství dat, která byla v posledních desetiletích "brutálně" shrabána společnostmi prostřednictvím bezplatných služeb nebo aplikací, které jsou pro nás dnes zásadní. Dalšími aspekty, které je třeba zdůraznit, je používání angličtiny k trénování algoritmů - se všemi hodnotami a kulturními projevy, které má jeden idiom oproti druhému - a riziko, že bude stále obtížnější dekódovat složitá sdělení, což může být v demokracii nebezpečné. "Znalosti se stávají soukromým majetkem," komentoval profesor Mario Rasetti, emeritní profesor teoretické fyziky na Polytechnické univerzitě v Turíně a předseda vědecké rady CENTAI, a připomněl zkušenosti společnosti OpenAI, která vznikla jako nezisková společnost vědců a byla koupena společností Microsoft za 10 miliard. Dodal, že z umělé inteligence musíme udělat vědu s přísnými definicemi, protože v současnosti je prezentována jako pravděpodobnostní nástroj, který jen těžko může měřit inteligenci, pravdu a příčinu.
Pravidla hry
Všechny prvky, které utvářejí naši realitu, jsou na sobě vzájemně závislé, vysvětlila Elisabetta Belloniová, generální ředitelka italského Odboru bezpečnostního zpravodajství (DIS), která vystoupila v druhém panelu konference zaměřeném na téma "Kam směřuje umělá inteligence, jaká pravidla hry jsou zapotřebí?". V tomto smyslu, pokračovala Belloniová, ani programy umělé inteligence nejsou samostatným nástrojem, ale závisí na řadě dalších faktorů, které dohromady vytvářejí umělou inteligenci. Proto Itálie vyzvala vládce zemí G7, aby si v této otázce začali klást některé otázky, a v závěrečném prohlášení argumentovala, že by se měli touto otázkou zabývat z etického hlediska. První krok byl učiněn v podobě zákona Evropské unie o umělé inteligenci, který je jedním z prvních regulačních aktů na světě. " Jedná se o domácí regulaci způsobu, jakým produkty umělé inteligence vstupují na evropský trh," vysvětlil předkladatel zákona o umělé inteligenci, poslanec Evropského parlamentu Brando Benifei, aby se zabránilo jevům, jako je prediktivní policejní dohled, zaznamenávání emocionality studentů a pracovníků, používání kamer pro detekci obličeje, pokud není pod soudní kontrolou, a "sociální skórování", jehož prostřednictvím se hodnotí pověst lidí pomocí bodů na základě jejich činů. Další zásadní otázkou, připomněl Alberto Barachini, náměstek předsednictva Rady ministrů odpovědný za informace a publikační činnost, je sběr dat, a to jak s ohledem na shromažďování záznamů o výsledcích generativních procesů, tak s ohledem na autorská práva, kdy výstupy umělé inteligence neumožňují dohledat vstupy. Pokud nebudeme bránit lidské informace, dodal Barachini, "těžko budeme bránit hranice svobody". Pouhá pravidla však nemohou stačit, pokud rozdíl v investicích do umělé inteligence mezi USA a Čínou na jedné straně a Evropou na straně druhé zůstává tak velký, dodal Antonio Arcidiacono, ředitel pro technologie a inovace Evropské vysílací unie (EBU). Jediným způsobem, jak tento rozdíl vyrovnat, je podle jeho názoru spolupráce.
