V letním sídle papežů, kde se snoubí umění, víra a příroda
Paolo Ondarza - Vatikán
Papežský palác v Castel Gandolfu, který vyrostl na ruinách jedné z nejslavnějších vil starověku, Albanum Domitiani, impozantní venkovské vily císaře Domiciána, byl po staletí nepřetržitě, od dob Urbana VIII. Barberiniho až do současnosti (pouze s výjimkou let od sjednocení Itálie až do Lateránské smlouvy) místem vyhrazeným pro dovolenou papežů, kteří sem přijížděli načerpat síly, zpravidla v nejteplejších měsících roku.
Každodenní život papežů
Pavel VI. a Pius XII. zde strávili své poslední pozemské dny. Jako poslední zde po Janu Pavlu II. pobýval Benedikt XVI. v týdnech před svým přesunem do kláštera Mater Ecclesiae ve Vatikánu. Místnosti, v nichž se odehrával každodenní život papežů, přístupné ještě před několika lety pouze jejich blízkým spolupracovníkům, jsou dokonale zachovalé a od roku 2016 jsou na přání papeže Františka přístupné návštěvníkům: od místností určených k oficiální činnosti, jako je Konzistorní sál, Sál Palafrenieri, Trůnní sál nebo Sál Švýcarů, až po soukromé místnosti, jako je ložnice, soukromá kaple s kopií Madony Čenstochovské, knihovna, pracovna.
Člověk má skutečně dojem, že se v těchto místnostech život nikdy nezastavil. Představivost a paměť dodnes hmatatelně přibližují život, který se zde odehrával: od audiencí až po chvíle rozjímání a modlitby, které po mnoho let charakterizovaly prázdniny Petrova nástupce.
Nové výstavní prostory
Muzejní komplex paláce Castel Gandolfo nabízí také přístup k historickým sbírkám a, což je novinka posledních měsíců, k novým výstavním prostorám, které byly otevřeny v únoru výstavou Castel Gandolfo 1944, připomínající měsíce, kdy se tato rezidence, požívající výsad exteritoriality, stala až do osvobození Říma na příkaz Pia XII. referenčním bodem a bezpečným útočištěm pro místní obyvatelstvo prchající před bombardováním.
Jak vysvětluje ředitelka Vatikánských muzeí Barbara Jatta pro Vatican News, tento výstavní prostor je novinkou v rámci návštěvnického itineráře a obohacuje tedy nabídku pro návštěvníky.
„Muzejní centrum Papežského paláce v Castel Gandolfo se zrodilo před několika lety se záměrem papeže Františka nabídnout letní sídlo papežů v Castel Gandolfo mnohem širší veřejnosti. Protože se rozhodl, že sem nebude jezdit na dovolenou, zvážil tuto možnost a pověřil Ředitelství muzeí a kulturního dědictví muzejní činností spočívající v přijímání návštěvníků. To se v průběhu let rozvíjelo. V současné době vylepšujeme papežský palác řadou dočasných výstav, aby všichni, kdo chtějí navštívit toto muzejní centrum, měli možnost vychutnat si nejen krásu tohoto místa, které má na jedné straně výhled na Albánské jezero a na druhé straně úchvatný výhled na celý Řím a okolí až k moři. Je to skutečně kouzelné místo“.
Návštěva nabízí možnost vstoupit do papežského bytu. Po staletí byl vyhrazen pouze pro papeže a jejich blízké spolupracovníky. Můžeme jej definovat jako pohled do každodenního života papežů velmi nedávné historie?
„Určitě. Benedikt XVI. zde žil až do roku, kdy se rozhodl opustit papežský úřad, a právě zde se na nějaký čas uchýlil do ústraní, než odešel do kláštera Mater Ecclesiae ve Vatikánu. Zde se také odehrával život mnoha papežů minulého století. Místa, kde papež přijímal, bydlel, psal, spal a modlil se ve své soukromé kapli, můžete navštívit ve druhém patře paláce“.
Plánují se také speciální prohlídky? Mám na mysli speciální místnosti nebo místa, která jsou obvykle veřejnosti nepřístupná?
„Ano, existují prostory, které jsou obvykle uzavřené. Je tam nádherná malá kaple Urbana VIII. s freskami od Simone Lagiho, opravdu něco vzácného. Ale také prostory, které vyprávějí o intimním životě papežů: kulečníková místnost, hudební místnost. To jsou místnosti, do kterých běžné návštěvníky obvykle nepouštíme, ale které můžeme na požádání otevřít. Kromě toho nesmíme zapomenout na různé nabídky muzejního centra v Castel Gandolfo: sbírky vily Barberini, což je místo, které shromažďuje velmi cenná svědectví z velkolepé venkovské rezidence císaře Domiciána, na jejímž základě byla postavena papežská vila a samotný Palác Barberini, ale také Specola Vaticana, Vatikánská hvězdárna, která je tvořenou skupinou jezuitů, kteří se zabývají již po staletí badatelskou prací. Uvažovali jsme společně s nimi o tom, že ji ještě více zviditelníme. Otevřeli jsme tedy dveře nejen do observatoří, které uchovávají dva velké dalekohledy, ale také do celé expozice, která vypráví o činnosti vědců a studiu meteoritů. Mimo jiné se jednou měsíčně, a to je mimořádná novinka, můžete zúčastnit nočních pozorování, když to Měsíc dovolí, pod vedením astrofyziků a specializovaných průvodců. Podporujeme observatoř v tom, aby světu, návštěvníkům, zprostředkovala tento mimořádný aspekt vědy a pozornost věnovanou výzkumu našeho stvoření, o němž mnozí nevědí“.
Věda, umění, historie. To vše z pohledu víry...
„Při poslechu vědců ve Specole má člověk přesně tento vjem: věda je ve službách víry. Všechno spolu souvisí a je důležité sdílet i tuto velmi zvláštní instituci v rámci Vatikánu“.
Poslední otázka se týká zahrad patřících k muzejnímu centru v Castel Gandolfo: Maurská a tajná zahrada (Giardino del Moro a Giardino Segreto). Tyto dva skvosty botanického umění v létě ještě více lákají k návštěvě...
Jsou to dvě části papežského paláce v Castel Gandolfo, o kterých jsme původně uvažovali, že je nezpřístupníme, namísto toho jsme se ale pak rozhodli zařídit jejich otevření. Nejenže nabízejí velmi zajímavý pohled, odkud je vidět celý Řím a jeho okolí, ale zároveň je z nich vidět i na jezero Albano a Rocca di Papa a na tuto nádhernou přírodní oblast, kterou je Castelli Romani. To je příležitost, která dále obohacuje nabídku tzv. přírodního muzejního centra v Castel Gandolfo.
