Hledejte

Dikasterium pro nauku víry Dikasterium pro nauku víry 

Zjevení "Panny Marie všech národů" v Amsterdamu Pavel VI. neschválil

Dikasterium pro nauku víry zveřejnilo jednomyslné rozhodnutí schválené papežem Pavlem VI., které potvrdilo, že údajná holandská zjevení "nejsou nadpřirozená".

Vatican News

Dikasterium pro nauku víry zveřejnilo negativní a definitivní posudek kardinálů-členů, kteří se v roce 1974 jednomyslně shodli na prohlášení, že údajná zjevení "Panny Marie všech národů" v Amsterdamu "nejsou nadpřirozená". Rozhodnutí schválil Pavel VI.

"V minulých letech dikasterium zpravidla," uvádí se v komuniké vydaném ve čtvrtek 11. července, "nezveřejňovalo svá rozhodnutí týkající se údajných nadpřirozených jevů, ale tváří v tvář přetrvávajícím pochybnostem, které se objevily v souvislosti s údajnými zjeveními a zjeveními v letech 1945-1959 v Amsterdamu a které souvisely s úctou k "Panně Marii všech národů", zveřejňuje Dikasterium pro nauku víry výsledek řádného zasedání tehdejší Posvátné kongregace pro nauku víry, které se konalo 27. března 1974".

Zde jsou rozhodnutí:

1. Pokud jde o doktrinální rozsudek: Všichni: "Konstatuje se, že není nadpřirozené".

2. Pokud jde o další zkoumání tohoto jevu: Všichni: "Ne".

Tato rozhodnutí, uvádí se dále v komuniké, "schválil Svatý otec Pavel VI. během audience udělené prefektovi Posvátné kongregace pro nauku víry kard. F. Šeperovi dne 5. dubna 1974. Tímto se to sděluje, aby svatý Boží lid a jeho pastýři mohli vyvodit patřičné důsledky".

Před vydáním nových norem, které vstoupily v platnost letos v květnu, sdělovalo dikasterium biskupům pouze to, co bylo formálně rozhodnuto, a nanejvýš zveřejňovalo obecnější zprávy. Nyní se raději, aby se vyjasnily případné nejasnosti, zveřejňuje rozhodnutí schválené papežem, a v tomto případě se jedná o nejnegativnější rozhodnutí, v němž se uvádí, že se nejedná o nadpřirozený jev, což nové normy nadále umožňují. Jde o posudek, který "musí být založen na konkrétních a prokázaných skutečnostech a důkazech", které svědčí o neautentičnosti údajného jevu.

Dne 25. března 1945, při 600. výročí eucharistického zázraku v Amsterdamu, vyprávěla Ida Peedermanová, že viděla Pannu Marii, jak se jí představuje s titulem "Paní všech národů". Ida se narodila v roce 1905 v Alkmaaru jako poslední z pěti dětí, v osmi letech osiřela a krátce nato se s rodinou přestěhovala do Amsterdamu, kde zůstala až do své smrti v roce 1996. Po údajném zjevení 25. března následovalo dalších 55 zjevení, která pokračovala až do roku 1959. Během 14 let jí Panna Maria podle Idina vyprávění předem zjevila několik událostí, mimo jiné smrt Pia XII. a ukázala jí svůj vlastní obraz, který později namaloval malíř Heinrich Repke na základě popisu údajné vizionářky. Dnes je tento obraz uchováván v kapli postavené v roce 1973 na adrese Diepenbrockstraat 3 v obytné čtvrti na jihu Amsterdamu.

V roce 1956 prohlásil tehdejší haarlemsko-amsterdamský biskup Johannes Petrus Huibers o mariánských zjeveních, že "non constat de supernaturalitate". Výrok, který v květnu 1974 učinila závažnějším tehdejší Kongregace pro nauku víry (CDF), posvětila definitivním negativním výrokem "constat de non supernaturalitate" s osobním souhlasem papeže Pavla VI. V roce 1996 Huibersův nástupce Henny Bomers po konzultaci se Svatým stolcem souhlasil se zbožností k "Paní všech národů", ale bez uznání údajných zjevení. Naopak jeho nástupce, monsignor Jos Punt, v roce 2002 pravost zjevení uznal, ale bez konzultace se Svatým stolcem. O tři roky později, v roce 2005, kongregace odstranila některá slova z modlitby, kterou údajně Panna Maria zanechala Idě Peerdemanové, protože neodpovídala katolické nauce. Nakonec 30. prosince 2020 nový biskup z Haarlemu Johannes Hendriks "po konzultaci s Kongregací pro nauku víry a ve shodě s ní" konstatuje, že "používání titulu Paní všech národů pro Marii je samo o sobě teologicky oprávněné"; "uznání tohoto titulu však nelze chápat jako byť jen implicitní uznání nadpřirozenosti některých jevů", neboť Kongregace v tomto ohledu vydala "negativní posudek", který "schválil Pavel VI." v roce 1974.

Mezi různými vzkazy, které prý Panna Maria zanechala Idě, byla i žádost, aby církev uznala dogma o Marii jako "spoluvykupitelce". Tato žádost se měla datovat k 8. prosinci 1952. V této souvislosti lze připomenout slova papeže Františka, která pronesl nejméně při dvou příležitostech: 3. dubna 2020 v homilii při ranní mši svaté, které předsedal v Casa Santa Marta, papež řekl: "Panna Maria nechtěla Ježíši odebrat žádný titul... Nežádala, aby byla kvazi-vykupitelkou nebo spoluvykupitelkou: ne. Vykupitel je jeden a tento titul se nezdvojuje". Afirmace zopakoval na generální audienci 24. března 2021: "Kristus je jediný Vykupitel: s Kristem neexistují žádní spoluvykupitelé".

 

11. července 2024, 09:42