Afghánistán: Pozvednout hlas za ty, které ho už nemají
Alessandro Gisotti, Vatikán
Představte si, že zítra ráno vyjdete z domu a cestou do práce uslyšíte na ulici pouze mužské hlasy. Zážitek je o to zvláštnější, že stejně jako předchozí den potkáváte ženy, ale žádná z nich nemluví. Nanejvýš si něco šeptají. Představte si, že pak procházíte parkem, kde matka kolébá své dítě ke spánku. Dělá to však mlčky, bez zpěvu ukolébavky, jako tomu bylo předchozího rána. A jak bychom očekávali, že se to stane kdekoli na světě. Tento scénář hodný dystopického filmu nebo orwellovské povídky se nyní skutečně odehrává v Afghánistánu, kde Tálibán svým nařízením ze dne na den rozhodl, že nejen tváře a těla žen už nemají „občanské právo“ na společenský život, ale dokonce ani jejich hlas.
Zprávu převzala mezinárodní média, ale bohužel se jí nedostalo zaslouženého ohlasu a - dodnes - nevyvolala hlasité protesty a masová hnutí, jak se to právem děje v případě mnoha jiných problémů a občanských bojů. Přesto bychom měli být všichni takovým rozhodnutím šokováni a pobouřeni, protože zmrzačení ženského hlasu je aktem bezprecedentního násilí, který nemůže nezranit celé lidské společenství jako celek, bez ohledu na náboženskou, etnickou či kulturní příslušnost. Jsme-li skutečně „údy jedni druhých“, jak dosvědčuje a každý den připomíná papež František, pak nemůžeme zůstat lhostejní, protože ty malé dívky, ty afghánské dívky jsou také naše. A my musíme pozvednout svůj hlas za ně, protože ony ho nyní již nemají.
Právě před třemi lety, 31. srpna, americká vojska ve spěchu dokončila svůj odchod z Afghánistánu a Tálibán se opět dostal k moci. Od té doby pro ženy v této asijské zemi začala noční můra, která jako by neměla konce, ale která byla zároveň naprosto předvídatelná: nejprve vyloučení dívek starších 12 let ze škol (co může být podlejšího než ukrást budoucnost celé generace?), pak postupné omezování všech jejich základních práv. A nyní dokonce odebrání jejich hlasu na veřejnosti. V mediálním systému, který je mnohdy rozptylován nepodstatnými zprávami, bychom si všichni měli uvědomit, že existují miliony žen, kterým bylo zakázáno mluvit, zakázáno zpívat. Milioby žen, kterým byl v roce 2024 odebrán hlas a s ním i naděje na život v lepším světě.